Warhawk - jasná koupě pro všechny majitele PS3

Jan Haďátko
24. 9. 2007 0:00
Pořádný multiplayerový nářez ve stylu Battlefield!
Foto: Hratelně.cz

Chaos. Na první pohled nezkušeného oka právě jemu tady všechno říká pane. Třicet dva lidí, rozdělených na dva dvoučlenné týmy, se akorát naplno pustilo do bitvy o území, kde na zdlouhavé taktické plánování není čas. Nad hlavou mi hučí prolétávající Warhawky, kolem mě se prohánějí plně obsazené jeepy, následované bezmála desítkou po svých běžících spoluhráčů. Všichni se rychle bez přemýšlení ženou obsadit první opěrné body na mapě a netrvá to dlouho a oblohu začnou protínat letící rakety a ozařovat první exploze. Jeepy i pěšáci procházejí prvními sprškami z kulometů nalétávajících Warhawků a jakékoliv náznaky formací se ihned rozpadají do hloučků samostatných konfliktů, divoce se přesouvajících z místa na místo, podle jejich obsazení. Kolem mě ještě pobíhá pár posledních členů týmu, čekajících na respawn již vybraných zbraní. Místo nich se rychle dočkávají jen respawnu vlastního, neb z oblohy se snášející dva nepřátelské Warhawky rychle přinášejí do našich řad smrt.

Foto: Hratelně.cz

#hodnoceni

Vrací se na pomoc jeden z našich a tak využívám chvilky, kdy mi dávají jejich kulomety pokoj a co nejrychleji utíkám do raketového sila, kterému naštěstí zatím nevěnovali pozornost. Jsou opravdu dobří a docela sehraní, což pociťuje pilot našeho Warhawku při jeho explozi na vlastní kůži. Naštěstí těch pár vteřin, co mi odvedením jejich pozornosti dal, bylo dost času na to, abych stihnul v sile zaměřit prvního z nich a dvě naváděné střely země vzduch ho mohli spolehlivě poslat k respawnu někde na nepřítelem obsazeném území. Druhý Warhawk rychle pochopil situaci a ještě než jej stačím zaměřovacím systémem sila locknout, mizí někde v oblacích mimo dostřel. Za chvíli se před silo snáší s halekáním "Get up" jeden z našich. Proč se nesvézt, říkám si a za chvíli už se střemhlav řítíme vstříc roztrhaným oblakům. Jakmile jimi prostoupáme, otevírá se před námi dech beroucí výhled na celou mapu o velikosti několika kilometrů čtverečních, pevně sevřenou mořskými vlnami, po jejichž hřebenech si to laškovně štrádují sluneční paprsky. Idylku, plnou malých lesíků, drobných říček a několika skoro až k oblakům se tyčících vyvýšenin, narušují všude pod námi viditelné konflikty, provázené explozemi, dunícími střelami protileteckých flaků, a až sem doléhající válečná vřava. Kousek pod námi právě někdo z modrých obsadil další opěrný bod, nebezpečně blízko naší hlavní základny. Čas vrátit se zpátky na zem. Rychle, než se na nově obsazeném území respawnují posily.

Foto: Hratelně.cz

Nepřítel není bohužel evidentně nezkušený zelenáč a tak jakmile zaregistruje kulomety našeho Warhawku, rychle mizí v bunkru. Dávám promptně spoluhráči signál, že chci vystoupit. Následuje obezřetně pomalé klesání v hover módu, provázené neustálým preventivním kropením vchodu do bunkru. Přeci jen teď vyběhnout na nás s bazukou, tak má snadnou úlohu. Naštěstí zalezlý králík netuší, že jsme ve Warhawku dva a v klidu na obsazeném území v bezpečí vyčkává, až pilot z Warhawku vystoupí nebo zmizí. Vysedám. Kulomety Warhawku se dál varovně zahryzávají do země před bunkrem a poskytují mě dokonalé krytí. Rychle se snažím dostat k zadní straně bunkru, kde je výřez pro střílnu a tím pádem i dost místa pro vhození pár granátů dovnitř. Příliš rychle. Kousek za zadní stěnou bunkru je pěkný sráz a než se naději, zbrklé naběhnutí mě posílá po něm dolů ze svahu. Naštěstí můj nevydařený výpad registruje i spoluhráč a jen co přes headset zahaleká "Hold on there, Im coming for you", už kousek ode mne přistává s Warhawkem a jde se na nový pokus. Králík, jakmile zaregistruje vracející se letadlo, už je zase zpátky v bunkru, kde ho napodruhé už granát zezadu nemine. Zkouší se sice okamžitě respawnovat zpátky, ale jen se základní zbraní a bez podpory nemá proti nám dvěma šanci. Další respawn už nestihne, neb nad územím se už opět třepotá červená vlajka a je to opět naše

Situace se pro naše barvy vyvíjí docela slibně. Půlka mapy už je obsazená, jeden přístupový most na ní rovněž, o druhý se svádí zrovna lítá bitva. Naskakuji do vlastního Warhawku, ale místo abych si to namířil s podporou ze vzduchu přímo k ní, letím nízko nad hladinou moře kolem útesů k nepřátelské základně kousek od mostu. Modří soustředí skoro všechny svoje síly na jeho obranu a všichni, co se tady respawnují, směřují okamžitě k němu. Nikým nepovšimnut tak bez problémů přistávám na útesu nad modrou základnou, kde je ideálně umístěno raketové silo s výhledem na základnu pod ním, ne příliš vzdálený most a rovněž i na soupeřovu hlavní základnu. Především pak dění na mostě i nad ním mám jako na dlani a během několika málo vteřin je letecká podpora jeho obrany k.o. a naslepo zasypávám raketami i pozemní cíle na základně pod sebou, čímž je přísun nových sil na most rychle omezen. Soupeřův tank, který se vydrápal k silu po silnici za ním, mě sice rychle dvěma dobře mířenými ranami poslal na respawnovací výlet, ale most je náš a po zemi mají modří přístup na naši část mapy odříznutou. Naopak jejich zbývající dvě větší základny jsou pro nás snadno dostupné po zemi i ze vzduchu a vítězství je jen otázkou pár minut. Celé území je naše. Vítězství

Foto: Hratelně.cz

Deset stupňů ke zlaté
Cesta samotného Warhawku za ním byla ovšem podstatně trnitější, než tohle jedno z mnoha za vítězství v něm, byť i výhra stála nakonec na několika klíčových a patrně poměrně rychle dělaných rozhodnutích. Mnozí z vás možná o přerodu původně singleplayer third-peron akce, sloužící jako malá vlajková loď pohybových schopností Sixaxisu, v čistě multiplayerovou akci ve stylu Battlefieldu, sloužící pro změnu jako pilotní loď a vlaštovka PSN v jednom, bezesporu vědí. Stejně tak možná alespoň matně vědí o peripetiích, které provázely celý vývoj Warhawka a které skončily až prakticky kompletním rozpadem původního vývojářského týmu, kdy z původně několika desítek lidí zůstalo na dokončení hry pouhých šest statečných. Možná. Možná, na kterých však ve výsledku naprosto nezáleží a které, a to především, na výsledku nejsou skoro vůbec poznat, byť je jimi vynucenými klíčovými rozhodnutími Warhawk jasně formován. A to formován do, jak už zaznělo, podoby čistě multiplayerové akce á la Battlefield, která je ovšem naprosto ukázkovým příkladem, jak na konzolích hry tohoto typu dělat a jak mají vypadat.

Předně, Warhawk je skutečně ČISTĚ multiplayerovou záležitostí a to čistě není v předchozí větě velkými písmeny jen tak pro nic za nic, protože sami si ve Warhawku skutečně ani s boty nevrznete, neb tu žádní nejsou. Žádní boti, žádný tutorial, prostě nic, kde byste sami našli nějaké to vybití. Warhawk jednoduše je tělem i duší multiplayerová akce a už poměrně dlouhou dobu si na nic jiného nehraje, takže mu to těžko vyčítat. Jediným menším potenciálním problémem s tímto nepřímo souvisejícím je fakt, že se nebudete mít na divoké a masivní bitvy ve hře kde připravit a naučit se základní věci. Všechno budete chtě nechtě muset poznávat a vstřebávat za pochodu. A do doby, než se naučíte setřást naváděnou raketu, zažijete si základní finesy pilotování Warhawka, či poznáte přednosti mobilních i stacionárních zbraní, bude to většinu z vás zpočátku bolet. Zvlášť naskočíte-li do hry mezi zkušenější hráče. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti tady zkrátka neplatí a než se začnete bavit, chvíli to jednoduše, právě díky čistě multiplayerovému zaměření hry, potrvá. Trpělivost. Umírejte a učte se. Jakmile se vám dostanou základní věci do krve, začnete vnímat hloubku i všemožné nuance hry a především se začnete jejich zvládáním královsky bavit.

Foto: Hratelně.cz

Už samotné pilotování Warhawka je natolik vyladěné, promyšlené, přístupné a zároveň komplexní, že jen létání v něm je takovým malým zážitkem samo o sobě. A i kdyby se celá hra odehrávala jen v kabině Warhawku, nikdo by se zase až tak nezlobil. Ostatně mód Dogfight, kde je veškerá akce čistě pod jejich taktovkou, patří rozhodně k nejzábavnějším.

Autoři se ale jen a pouze se souboji ve vzduchu nepokojili a dali hráčům možnost rozehrát takřka stejně kvalitní akční vřavu i na pozemní frontě, kde máte k dispozici jak několik stacionárních zbraní (kulomety, raketová sila, protiletecké flaky), tak řadu klasických přenosných zbraní (plamenomet, sapík, miny, odstřelovačka, bazuka a pár dalších). Plus jeep a tank, přičemž pro všechno najdete adekvátní využití, neb je jejich účinnost i použitelnost ukázkově vybalancovaná (snad jen účinnost plamenometu je mírně předimenzovaná). I jejich ovládání má své drobné nuance a určitou hloubku, byť je znát, že v porovnání právě s Warhawkem už v tomto případě jde "jen" o kvalitní a tak trochu i samozřejmý standard her svého žánru.

Foto: Hratelně.cz

Není růže bez trní
Kvalitní, byť samozřejmý standard pak představuje i nabídka herních módů, kde kromě klasických a obligátních režimů (deatmatch, team teadmatch a capture the flag) najdete o něco méně obligátní Dogfight (v podstatě jde ovšem o deathmatch, jen s Warhawky) a patrně nejhranější Zones, oba patří k těm nejzábavnějším. Zejména pak Zones je tak trochu vlajkovým a výstavním režimem hry, neb se v něm hraje jen týmově a jeho úkolem je obsadit/ dobýt více území na mapě než soupeř; k vítězství tak přeci jen potřebujete více taktického myšlení než u těch ostatních a sama jeho koncepce vás nutí využívat všech prostředků, co hra nabízí. Všechny módy můžete hrát až ve 32 lidech a to buď na "ranked" serverech Sony, nebo na klasických "dedicated" serverech, které zřizují samotní hráči (přičemž i hráči můžou zřídit pro účely hry "ranked server"). Veškerý interaface je v tomto směru jednoduchý, uživatelsky velmi příjemný a srozumitelný jak při zakládání, tak vyhledávání hry. Určitý problém nicméně nastává v rámci ukazatele počtu hráčů v konkrétních lobby, kde hra stále ještě nepočítá hráče, kteří hrají na jedné PS3 ve splitscreenu (až 4 hráči) a občas tak může chvíli trvat, než najdete lobby, kde se dostanete do hry (automatické přihlašování do volného ranked matche ála Resistance chybí).

Trochu chybí i možnost textové komunikace v rámci interního buddy/ klan listu hry, čímž Warhawk opět trochu ztrácí body za ukázkově provedeným online módem Resistance, nicméně autoři to snad v nějakém updatu vyladí. Nutno na tomto místě "přehlídky drobných nešvarů" ještě zmínit stále přetrvávající, byť jen občasný problém s ukládáním statistik a dosažených výsledků v rámci "ranked matchů", které jsou klíčové pro postup po žebříčku hodností hráče a na něj navazující možnosti customizace hráčovy postavy a Warhawka, což vzhledem k několik měsíců trvající betě a době, po kterou tento problém stále je, moc nepotěší a právě tady jsou asi nejvíce znát podmínky, za kterých museli autoři hru dokončovat.

Foto: Hratelně.cz

Nicméně v těch hlavních směrech, tj. při hře samotné, šlape Warhawk jak hodinky a ani v té největší vřavě při 32 lidech nenarazíte na jediný lag nebo zpomalení, i když hru nehostují Sony servery, ale přímo hráči. A v okamžiku, kdy se všude kolem vás rozpoutá tak divoká akční vřava, jakou jen dokáže 32 lidí ve vzduchu i na zemi rozpoutat, a vy se stanete její nedílnou součástí, zarazí vás Warhawk jemu vlastním syndromem "tak ještě jeden a konec" na hodně dlouhou dobu hluboko do křesla natolik razantně, že vás ani nenapadne, že by tahle hra musela procházet jakýmikoliv peripetiemi při vývoji. Nota bene, když je tohle všechno zabaleno do prvotřídní audiovizuální formy, dávající adekvátně velkým, poměrně variabilním a perfektně navrženým mapám punc next-gen kvality. A až 32 lidí v nich má možnosti, prostředky a prostor si to vzájemně pořádně nandat, všechno v rámci hry pořádně vylaďte, provažte, načančejte a v podstatě nemůžete nemít o zábavu postaráno. Autoři Warhawku, i přes potíže, se nimiž se potýkaly, všechny uvedené předpoklady zvládli ukázkově naplnit a očekávaný výsledek se i přes drobné problémy dostavil. Přístupná, návyková a prakticky neutuchající zábava, která pasuje Warhawka na nejlepší hru svého druhu na nové generaci hardware. Hru, která navíc je nejen takovým malým pionýrem Battlefield-like multiplayerových akcí na next-gen konzolích a pionýrem možností PSN, co nabízí Warhawka jako první regulérní plnou hru ke stažení za velmi rozumnou cenu, ale zároveň i první vlaštovkou, věštící herní jaro na PS3.

Článek vyšel ve spolupráci s webem Gamepro.cz

 

Právě se děje

Další zprávy