Sledování webu za sto tisíc? Nesmysl, brání se vláda

Tereza Holanová Tereza Holanová
6. 8. 2012 19:30
Podle expertů dá kabinet za službu, kterou by mohl mít zdarma, tak sto tisíc. Mluvčí vlády to popírá
Foto: Tereza Holanová

Praha - Vláda chce mít lepší přehled o tom, kdo si čte její internetové stránky. V současné době probíhá výběrové řízení na firmu, která bude pohyb návštěvníků v dalších čtyřech letech monitorovat. Podle kritiků je to zbytečné a za moc peněz.

"Chceme, aby stránky vypadaly dynamicky a čtenáři na nich našli vše, co potřebují," vysvětluje Jakub Stadler z tiskového oddělení vlády. K tomu, aby vláda upravila web podle toho, co lidi zajímá nejvíce, mají pomoci právě data, která získá a zpracuje vybraná firma.

V minulosti tak úřad vlády přišel například na to, že je velký zájem o usnesení vlády. Poté je proto "vytáhl" na viditelnější místo. Totéž platí například pro materiály o změnách DPH nebo problematice církevních restitucí.

Od roku 2009 zajišťovala statistiky firma eMerite, která využívala službu Yahoo Web Analytics. Tento nástroj však zcela končí, proto je nutná náhrada.

Podle kritiků to jde i zdarma

Zakázka má ale i kritiky - zvláště v řadách marketingových specialistů. Těm vadí hlavně skutečnost, že kabinet v době celoplošných úspor hodlá utrácet za něco, co si může zajistit zdarma a vlastními silami.

"Není v pořádku dělat výběrové řízení na to, že jim někdo přidá kus kódu do stránek a jednou za rok udělá report," říká marketingový ředitel skupiny Mediacentrum Group Tomáš Kapler. Pro základní informace podle něj stačí například Google Analytics, kde lze kromě počtu návštěvníků sledovat také dobu setrvání na stránce nebo klíčová slova, pomocí kterých náhodní příchozí server našli.

Zakladatel služby Virtuální asistentka a sekretářka online Radim Hasalík dokonce zašel tak daleko, že vládě bezplatně nabízí pět hodin konzultací měsíčně, aby mohla peníze raději věnovat na investice do vlastních zaměstnanců. S funkcí od Googlu se ale podle něj většina lidí naučí pracovat sama.

Stadler však komentuje, že není možné "jen tak využívat třeba Google Analytics". Následně by se podle něj mohli naopak ozvat poskytovatelé alternativních služeb s tím, že kabinet protežuje jednu z nich, aniž by uspořádal transparentní soutěž.

Hasalík navíc upozorňuje na to, že výběrové řízení je nastavené úmyslně natolik úzce, že většinu zájemců vyřadí a dá šanci jen několika firmám. Z tohoto důvodu se již s Kaplerem obrátili na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže s tím, aby projekt přehodnotil nebo přímo zastavil. Stejně tak kontaktovali Nejvyšší kontrolní úřad.

Vláda ale nesouhlasí ani s tímto tvrzením. "Větší část technických požadavků je nepovinná, hlavním kritériem je nabídnutá cena," zdůrazňuje Stadler.

Sto tisíc, nebo pakatel?

Podle Kaplera či Hasalíka může veřejná zakázka vyjít i na sto tisíc ročně. Na dotaz, jakým způsobem se k této částce dopracovali, jednoznačně neodpověděli, tato cena ovšem u podobných projektů "není výjimkou", tvrdí Hasalík.

Tiskový mluvčí vlády se ale proti tomuto číslu ohrazuje. Monitoring webu by podle jeho slov měl stát přibližně dva a půl tisíce měsíčně, což činí zhruba 25 tisíc za rok. Jak navíc Stadler připomíná, nejde jen o to, že kabinet zaplatí za samotné sledování, ale především za vyhodnocení zjištěných dat.

Analýza se podle něj nebude týkat jen samotného serveru www.vláda.cz, ale i dalších podwebů, například stránek premiéra, reformního webu, knihy připravované legislativy nebo portálu Národní ekonomické rady vlády.

 

Právě se děje

Další zprávy