RECENZE: Spore - každý své potvory strůjce

Pavel Koudelka
15. 9. 2008 0:01
Will Wright konečně dokončil svoje (prozatím) životní dílo. Otázkou je, zda se stane i naší životní hrou.
Foto: Hratelně.cz

Nalijeme si čistého vína. V těchto dnech ví o Spore téměř vše každý, kdo se jen mihnul kolem světa videoher. Představování je nošením dříví do lesa. Za ty roky mluvení o Spore, obrázků Spore, videí Spore a nakonec předem uvolněným editorem Spore příšerek je každý hráč evoluce plný.

Psát o tom, že se hra skládá z pěti částí, začíná buňkou, končí dobýváním kosmu a snaží se o vyložení zjednodušených principů evoluce, které zrovna nefungují, neb si můžete víceméně vytvořit cokoliv a vždy se dostanete do kosmické fáze, je stejné jako vykládat Kajínkovi, že dostal doživotí. Po zevrubném zkoumání všech zákoutí jsme dospěli k hodnocení 66%, aby bylo jasné, že se nejedná o lacinou provokaci, budou následující řádky především obhajobou takového hodnocení.

Foto: Hratelně.cz

#hodnoceni

Než se do toho pustíme jedno upozornění: recenze je psána pro hráče, takříkajíc na plný úvazek, vaše mladší sestra se u modelování spóráčků a jejich chýší bude královsky bavit, tedy alespoň do té doby, něž jí osloví první kluk.

Největší mínus celého Spore je, že v prvních čtyřech částech děláte stále to stejné a navíc nejde o nic zas tolik originálního, nikdy dříve neviděného. V první fázi všichni vidí hříčku Flow. My také, tudíž žádná novinka. Skutečnost, že v téhle fázi ovlivníte chování příštích generací, není nijak podstatná. Vždyť každý se chová pořád stejně. Mírumilovný člověk by se stejně v dalších fázích jednal diplomaticky i bez bonusů, jež je možno získat za hezké chovaní a obráceně - mlátička bude pořád mlátit.

Po té přichází druhá, asi nejvíce ubíjející fáze - soužití v hnízdech. Nelze jí tak rychle dohrát, jako buněčnou část a nemůžete dělat nic jiného, než požírat ostatní nebo s nimi tančit a zpívat. Sex je vyjádřen pouze poletujícím srdíčky, tudíž nic pro milovníky virtuální mezidruhové erotiky. Verbování jiných potvůrek do smečky je jen povinnost, bez níž neporazíte tuhé nepřátele, taktéž nijak hratelnost neobohacující.

Foto: Hratelně.cz

Zisk nových tělních částí je slabou motivaci pro lidi, které zas až tolik nebaví tvořit potvory. A ty co to baví, se mohou vyřádit i bez násilí a umělecké produkce. Klidně jim na to postačí samostatně vydaný editor. Jenomže co dělat, až se vám podaří vytvořit potvoru k obrazu svému?

Nic. Rychle odehrát další dvě podobně nudné fáze, s tím rozdílem, že netvoříte potvory ale architekturu a dopravní prostředky. Nějaký čas si myslíte, jaká je to pěkná strategie, než pochopíte, že je prostší než bulharská striptérka. V kmenové kapitole zůstal princip téměř totožný s předchozí částí, jenom máte místo hnízda pár chatrčí a obludky ovládáte ve stylu real-time strategie. Někoho zmlátíte, jinému dáte nažrat, nic víc.

Foto: Hratelně.cz

Kvapně si tedy porobíte ostatní kmeny a hurá na předposlední část, před dlouho očekávaným kosmem. Ve čtvrté fázi, kde místo stáda obludek dobíjíte zeměkouli, respektive města se stádem vozidel, se zase nic nemění. Opět použijete strategii cukru a biče. Někoho obrátíte na víru, jiného vybombardujete, třetího omámíte vůní peněz a čtvrtého s pátým poštvete proti sobě, abyste posléze dorazili přeživšího. Sice je potřeba o něco více plánování, ale kaši z mozku nám to neudělá. Samozřejmě je tu ještě editor. Milovníci architektury a amatérští designéři lodí, aut a letadel se mohou věnovat modelovaní klidně do smrti.

Čtyři části jsou za námi, takže hurá do kosmické fáze. Cizí světy a neobydlené planety volají, neboť vesmírná fáze je to, oč tu běží. Teprve nyní Spore začíná, na dřívějšek zapomeňte, teď se otevírají možnosti široké jako vesmír sám. Tuny náhodných questů, obchodovaní, obydlovaní planet, jejich terraformování, a těch vylepšení vesmírného vozítka, až oči přechází. Je toho prostě moc, a počítač vám s ničím nepomůže, vše si musíte obstarat sami, každou hloupost, takže za chvíli nevíte, kde vám hlava stojí a lítáte po galaxii jak hadr na holi.

Foto: Hratelně.cz

Ze začátku vás motivuje získání nových vylepšení a editačních nástrojů, ovšem ceny jsou více než nekřesťanské a nejednoho hráče brzy přestane bavit to marné pachtění za novým kusem na vesmírné vozítko. Přeci jen, byť je spektrum činností mnohem větší, než v předchozích částech a náhodně se generují úkoly, dříve nebo později zjistíte, že děláte stejné věci pořád dokola.

Tohle všechno jsou výtky a nářky, ovšem faktem zůstává, že Spore je stále nadprůměrnou hrou, u které můžete zažít zábavné chvíle, někdo jedno odpoledne, druhý několik měsíců. Ovšem pro mnoho lidí není taková, jakou si vysnili, ale to není tak úplně vina samotného Willa Wrighta, spíše našeho přehnaného očekávaní po té dlouhotrvající mediální masírce.

Spore nelze nikomu doporučit, ani od něj kohokoliv odrazovat. Jedni jej budou vynášet do nebes, jiní zatracovat, takový je už osud všech geniálních děl. Jediné co vám můžeme poradit je - nasajte všechny dostupné informace (a že jich je) a rozhodněte se podle svého nejlepšího svědomí. Tohle rozhodnutí za vás žádný recenzent udělat nemůže.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

České basketbalistky zahájily boje o ME výhrou v Itálii

České basketbalistky vstoupily do kvalifikace o postup na mistrovství Evropy 2021 vítězstvím 62:52 na palubovce favorita skupiny Itálie. Další zápas čeká výběr trenéra Štefana Svitka v neděli, kdy v pražské hale Královka nastoupí proti Rumunsku.

Nejlepší střelkyní hostujícího celku byla v Cagliari s 15 body Julia Reisingerová, 11 bodů přidala Kia Vaughnová a český tým tak úspěšně vykročil za čtrnáctou účastí na mistrovství Evropy za sebou. Na šampionát postoupí vítězové devíti kvalifikačních skupin a pět nejlepších celků z druhých míst.

Kvalifikace basketbalistek o postup na mistrovství Evropy 2021 - skupina D:

Itálie - ČR 52:62 (19:16, 29:33, 41:44)

Nejvíce bodů: Zandalasiniová 16, Dottová 13, Bestagnová 10 - Reisingerová 15, Vaughnová 11, Elhotová 9. Fauly: 14:16. Trestné hody: 13/6 - 8/7. Trojky: 4:3. Doskoky: 35:47.

Rumunsko - Dánsko 70:55 (39:29).

Další zprávy