Peking - Banky v Číně nesmí obchodovat s bitcoinem. Provádět jakékoliv transakce jim zakázala Čínská lidová banka. Důvodem má být propojení virtuální měny s praním peněz, které umožňuje anonymita uživatelů.
Kromě toho tamní centrální banka varovala před kriminálními aktivitami - bitcoin podle ní může být spojen s prodejem drog a zbraní, stejně tak s podporou terorismu, píše server ZDNet.
Hodnota měny na největší bitcoinové burze BTC, která se nachází právě v Číně, po prohlášení centrální banky klesla z 1063 dolarů za bitcoin na 945 dolarů. Na tokijské burze Mt.Gox se aktuálně bitcoin obchoduje za 1038 dolarů, čtvrteční minimum ale činilo 870 dolarů.
Obchod jen na vlastní riziko
"Bitcoin je něco jako virtuální produkt, takže nemůže a neměl by na trhu obíhat jako měna," uvedla centrální banka Číny. Regulátoři také oznámili, že všechny internetové stránky, které umožňují transakce v bitcoinech, by měly podávat detailní informace o uživatelích a hlásit všechny podezřelé aktivity.
Oznámení přišlo jen několik týdnů poté, co čínská centrální banka oznámila, že nemá jakkoliv v plánu uznat bitcoin coby oficiální platidlo. Jednotlivcům používání bitcoinu banka nezakazuje, ale jak zdůraznila, obchodují s ním na vlastní riziko.
Lidová banka Číny není první centrální bankou, která se proti bitcoinu postavila. V Thajsku byla kyberměna zakázaná již v červenci.
Naopak největší vysoká škola na Kypru University of Nicosia minulý měsíc ohlásila, že bude platby za školné akceptovat právě i v bitcoinech. Jako oficiální platidlo uznalo bitcoin Německo - tamní spolkové ministerstvo označilo v srpnu virtuální měnu za "soukromé peníze".
Raketové zdražení
Celosvětově je nyní v oběhu 12,08 milionu bitcoinů. Hodnota jednoho přitom v posledních dnech přesahovala tisíc dolarů. Ještě v roce 2011 se přitom virtuální měna obchodovala za dolar, letos v březnu stála 33 dolarů.
Bitcoin nemá žádnou fyzickou podobu. Měnu představil v roce 2009 anonym, který se nazývá Satoshi Nakamoto. Kybernetickou měnu "tiskne" síť počítačů podle softwaru, který uvolňuje nové mince. Celkem se jich má dostat do oběhu 21 milionů, poslední kolem roku 2140.
Zastánci bitcoinu zdůrazňují především to, že stejně jako v případě zlata nelze množství komodity neomezeně zvyšovat. Na rozdíl od drahého kovu je také bitcoin dělitelný až na osm desetinných míst. K nevýhodám patří - kromě zneužití k trestné činnosti - hlavně hackerské útoky.
Problémem je také obrovské kolísání ceny. "Tušíme, že dolar bude stát za nějakou dobu přibližně stejně. Jak na tom ale bude za měsíc bitcoin? Nebo zítra? Nikdo neví," varoval již na jaře list The Atlantic.
