reklama
 
 

Painkiller: Overdose - pekelná akce z Čech

4. 11. 2007 0:00
Všichni fanoušci Painkillera zbystřete!

Když se dva rádi mají, je to láska. Když jim to vydrží aspoň pár minut, je to zachování rodu a prarodiče mají ohromnou radost z vnoučátek. Co ale když se spáří pekelná bytost s nebeskou? To se potom narodí roztomilý hybrid s křidélky na zádech, růžky na čele a piercingem na pinď... oušku. Jenže ani prarodiče, ani strýčkové a tetičky, ba ani zbytek příbuzenstva nemá z této události žádnou, skutečně pražádnou radost. Dalo by se dokonce tvrdit, že se jim to nelíbí. A to se pak nebeský dědeček zatahá za nebeský plnovous a pošle nebeského strýčka Samaela, aby vnukovi utrhl křidýlka jako mouše, zatímco pekelný děda Lucifer se zatahá za kozí bradku a vyšle psího mazlíčka Cerberuse ukousnout prapotomkovi rohy. Pro jistotu i s hlavičkou. A nechtějte vědět, co se stane s piercingem.


#hodnoceni

Jenže nebylo by Peklo Peklem, aby nevyužilo příležitosti k získání výhody nad sousedy z vyšších pater, proto milého vnuka nezabije, nýbrž uvězní v tajných komnatách Očistce, aby v případě potřeby využilo jeho schopností. Belial, jak se hybridní děcko jmenuje, totiž dokáže ovládat čas a portály mezi dimenzemi, nebo tak něco. Po mnoha miléniích nudného věznění však dochází k nečekané události Lucifer za tragických okolností umírá (má v tom prsty jakýsi pirát silnic jménem Daniel), Peklo se ocitá v chaosu a mříže cely se otevírají. Čas zúčtování s příbuzenstvem nadchází.

Démon + anděl = obojí.
Nová postava nás nadmíru potěšila. Řekněte sami, jak často máte možnost hrát za perverzního démonického antihrdinu s přezdívkou Nenávist, jenž si vyřizuje účty s celou biblickou rodinou, těmi dole počínaje a těmi nahoře konče? Mimoto je Belial docela vtipálek a jeho bonmoty často připomínají kruťase ze Shadow Warriora nebo Lukáše, když se napije. "Polib mi mou chlupatou andělskou řiť a pak olízej mou sladkou ďábelskou prdelku!".

Úchylné nápady, ještě úchylnější bestiář
Na šestnácti zbrusu nových mapách, rozdělených do tří epizod, se autoři skutečně vyřádili. Zatímco první akt je jen slabý odvar původního Painkillera (hlavně po stránce designu levelů), později přijde ke slovu úchvatná variabilita a nápaditost prostředí. Zapomeňte na kampaň monotematicky vedenou skrz chrámy, kostely, jeskyně či bažiny, tady je každá mapa originál a hemží se unikátní sortou nepřátel, jinde se nevyskytujících. A proto starověké Japonsko jede ve znamení nemrtvých samurajů, v pouštních ruinách na vás vybafnou obří škorpióni (poté co Belial pronese větu "nesnáším obří škorpióny, snad žádné nepotkám"), asteroidová základna je plná kostlivců (no dobře, to trochu nesedí), Newyorský slum překypuje zfetovanými šlapkami, plešouny s pálkami na baseball a policajty s plynem na slzy.

V jaderné elektrárně vás pro změnu otráví zombíci v atombordelu, na farmě chodící kurníky se šílenými slepicemi (ano, Paris Hilton a Britney Spears zatoužily po účasti na videohře) a na jatkách útočící vykuchaná prasata či řezníci s cirkulárkou místo hlavy. Nechybí ani hrůzy válečných zákopů (Sever proti Jihu) či vikingská verze apokalypsy. Zkrátka bizarnosti kam jen kurzor dohlédne. Našince potěší i Škoda Favorit zaparkovaný před rychlým občerstvením Last Food. Nebýt polské SPZ, mysleli bychom, že je to služební vůz samotného šéfa Mindware, Karla Papíka (ano, Overdose zplodili Češi, ti samí, co udělali Cold War).

Staronová výbava
V otázce arzenálu se nedá říct že by byl doslova nový. Ačkoliv mají všechny zbraně úplně jiný, démonicky laděný vzhled, vesměs jde o stejné kousky, jaké už známe. Pekelná kostka nahrazuje mixér, kostěná brokovnice brokovnici původní, kuše ověšená lebkami kolíkomet, atd. Všechny kvéry mají samozřejmě dva módy střelby s naprosto odlišným účinkem. Za nejoriginálnější považujeme hlavu démona se zvukovým efektem schopným rozložit vše mrtvé i nemrtvé a hráčem naváděný vrhací nůž. To samé, co o zbraních, platí i o kartách, mezi nimiž se najde řada starých klasik jako lapač duší, ale i pár nových exemplářů, které si vysloužíte obvyklým plněním úkolů typu "projdi level jen se sekáčkem", "seber aspoň 160 duší", "znič všechny zničitelné objekty" apod.

Ošpinit čistotu
Abychom ale na Painkiller Overdose neházeli jen samou chválu, sluší se pohovořit i o nějakých těch negativech, proto si na ně ukážeme prstem. Hlavně je to nevyvážená obtížnost. Ačkoliv je většina hry přijatelně těžká, sem tam se objeví úsek u něhož i zkušený pařan pronese nejedno slůvko dláždící cestu do pekel. Vezmeme-li v potaz šílené nahrávací časy (s 2GB paměti i přes minutu), podsvětí má rázem zaručeno dost duší na několik hodně velkých kotlů.

Konec, End, Fine, Ende, Kanec filma
A je tu jako vždy závěr. A co se dělá na závěr? Obvykle se něco zavírá, takže uzavřeme tuto recenzi závěrečným shrnutím faktů. Painkiller Overdose je stand-alone datadisk obsahující šestnáct nových map, desítky originálních zbraní a nepřátel a nového (anti)hrdinu. Pro fanoušky Painkillera povinnost, pro ostatní příležitost k dobré zábavě. Výhodou je nízká hardwarová náročnost (engine z roku 2004), nevýhodou nevyvážená obtížnost a slabší začátek, kompenzovaný však originalitou prostředí.

autor: Jiří "Storm" Nehyba | 4. 11. 2007 0:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama