Opravdu pirátství škodí? Majitelé práv hlásí obří zisky

Jan Kovalík
9. 11. 2011 9:10
Odvětvím založených na ochraně duševního vlastnictví se vede i v době ekonomické krize nad poměry, strašáka v podobě internetového pirátství se ale nevzdávají.
Foto: Shutterstock

Nedavno vydaná zpráva Mezinárodní aliance duševního vlastnictví (IIPA) ukázala, že firmám, které jsou založeny nebo úzce spojeny s ochranou duševního vlastnictví v USA, vykazují nevídané zisky.

Svým výkonem během světové ekonomické krize překonaly zbytek americké ekonomiky. Na prodejích do zahraničí vydělávají víc než potravinářský nebo farmaceutický průmysl USA.

To je pro běžného čtenáře novin nečekaná zpráva. Během poslední dekády mu tento průmysl servíroval jen hrůzostrašné vize zániku hudebního nebo filmového průmyslu. Příčinou této copyrightové apokalypsy byl vždy stejný - internetové pirátství.

Proklamované drtivé dopady internetové pirátství ale nejdou dohromady s výsledky, díky který zpráva IIPA tuto branži pasuje na "motor růstu americké ekonomiky".

TIP: Líbí se vám naše články? Sledujte Dataramu na Facebooku na Google+ nebo na Twitteru!

Odhady ne, děkuji

O pocit, že toto odvětví pod náporem pirátů krachuje, se léta starají asociace zastupující zájmy majitelů duševního vlastnictví, jako MPAA, IFPI nebo RIAA. Obvykle jednou za rok veřejnosti nabídnou hrozivou sumu v řádech miliard dolarů, o kterou majitelé duševního vlastnictví kvůli pirátství příchází.

Letos je situace jiná. Jak píše server Ars Technica, americká vláda už loni vyzvala tyto asociace, aby se ve svých zprávách vyhnuly odhadování ztrát, které pirátství způsobuje, protože tato čísla jsou hluboce nespolehlivá a zavádějící.

A z letošní zprávy vyplývá, že zaměstnanci těchto odvětví pobírají v USA o 15 až 27 procent vyšší platy, než je průměr. Nekoná se ani masové propouštění, které bylo dříve prezentováno jako přímý dopad internetového pirátství, potvrzuje zpráva.

Copyright industry

Pod tímto názvem jsou v USA zahrnuty firmy, které se zabývají výrobou produktů chráněných autorským právem. Jsou mezi nimi filmová studia, televizní stanice, kina, vydavatelé filmových DVD i hudebních CD, vydavatelé knih, časopisů i novin, tvůrci software, divadla a další.

Unie a Aliance

Srovnatelná data za Českou republiku neexistují. Například Česká protipirátská unie (CPU), která se specializuje na udávání individuálních uživatelů, se o statistikách bavit nechce.

"Jsme zaneprázdněni, dotazy přijímáme pouze e-mailem," hlásí bezejmenná zástupkyně CPU po telefonu. E-mail s dotazem na aktuální statistiky a metodiku odhadů škod způsobených pirátstvím nechává CPU bez odpovědi.

Na webu CPU přitom není záneprázdněnost jejích zaměstnanců nijak zvlášť patrná. Poslední aktualizace z počátku ledna hovoří jen o úspěšném obvinění šestnáctiletého "piráta" z Liberce. CPU si v ní stěžuje, že "vzhledem k jeho nízkému věku mu hrozí pouze poloviční trest oproti dospělému", tedy 2,5 roku vězení a pokuta do 500 000 korun.

Ve zdejším tisku patří k nejvíce citovanému zdroji ohledně stavu pirátství Business Software Alliance (BSA). Podle její nejnovější zprávy přichází světová ekonomika kvůli pirátství o 59 miliard dolarů ročně.

Report BSA za rok 2010 se týká jen komerčního software a najdeme v něm i několik málo čísel, týkajících se Česka. Ztrátu na nelicencovaném software za minulý rok vyčíslila BSA na 195 milionů dolarů (přes 3,3 miliardy korun).

Zájemce o metodologii najde ve zprávě vizualizaci výpočtu: nelegální software rovná se veškerý software mínus ten legální. Jako vzorek světové populace je bráno 15 000 firem, které byly dotazovány přímo nebo on-line.

Jaký je tento poměr a kolik respondentů pochází z Česka BSA neví a zájemce o podrobnosti odkazuje na nadnárodní firmu IDC, která průzkum připravuje. Na dotaz Dataramy IDC do vydání tohoto textu neodpověděla.

Prostě tu jsou

BSA tento týden vydala aktualizaci svých odhadů. "Kvůli pirátství tuzemské softwarové firmy přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,7 miliardy korun," píše v tiskové zprávě mluvčí BSA Jan Hlaváč. Zpráva dále informuje o tom, že 36 procent v Česku nainstalovaného softwaru je ilegální.

Jedenáct miliard tržeb budiž českým vývojářům přáno, číslo je ale těžko uvěřitelné. Datarama se tedy na BSA obrátila s prosbou o vysvětlení, jak lze zjistit o kolik přichází tuzemské firmy, a jestli náhodou není za českou firmu považován například Microsoft a další nadnárodní koncerny.

Mluvčí Hlaváč se po telefonu rychle rozčílí: "Myslíme tím prostě firmy, které tu v Česku jsou. Jak vám to mám ještě vysvětlit?" Považujete Microsoft za tuzemskou firmu? "No mají tu pobočku,"  říká Hlaváč. 

Po deseti minutách a poradě s vedením mluvčí volá zpět a čirou dezinformaci uznává: "Radil jsem se s vedením a máte pravdu, že se nejedná o tuzemské firmy, ale firmy v Česku působící. Příště si na to dáme pozor," říká Hlaváč.

Tiskovou zprávu BSA opravovat nebude, v éteru už zůstane, stejně jako celá řada čísel a údajů, které společnosti jako BSA médiím, potažmo veřejnosti servírují. Dezinformace v tiskové zprávě plasticky demonstruje, jak se v praxi tvoří argumenty, které pak slouží jako podkladový materiál nejen novinářům, ale hlavně lobbistům a politikům.

Kazetová puma

Softwarové pirátství semozřejmě nelze vnímat jako pozitivní jev a jeho dopad na výdělky autorů intelektuálního vlastnictví je nesporný. Odhadování ztracených miliard dolarů nebo strašení masovým propouštěním je ale velmi zavádějící, což potvrzuje i přístup americké administrativy. A nakonec i IIPA, která od těchto metod letos upustila.

Ačkoliv je už dnes zřejmé, že argumenty lobbistických skupin majitelů duševního vlastnictví jsou minimálně z velké části prací komunikačních a mediálních kouzelníků, vliv této lobby je obrovský.

Projevuje se hlavně v návrzích zákonů, které zjevně vycházejí vstříc jejich zájmům. Příkladem budiž schvalování amerického zákona IP Protect Act, který "oficiálně přinese cenzuru na americký internet v podově zákona", jak píše server Ars Technica.

Norma má zavést na americkém internetu povinnost pro poskytovatele internetu nebo provozovatele platebních systémů (Visa, Mastercard) blokovat stránky s obsahem, který majitel duševního vlastnictví prohlásí za závadný.

Například Google by podle návrhu zákona musel vyřadit odkazy na takto nahlášené stránky ze svého vyhledávání. To vše bez soudního příkazu na základě jednostranného udání.

Jeden z odpůrců zákona, senátor Ron Wyden, jej charakterizoval jako "kazetovou pumu tam, kde bychom potřebovali přesně naváděnou střelu". Proti návrhu zákona se jednohlasně staví odborná veřejnost a Silicon Valley, včetně gigantů jako je Google.

V českém prostředí bojuje za zpřísnění legislativy zejména místní pobočka IFPI, která žádá zavedení francouzského modelu HADOPI, který počítá s odstřiháváním uživatelů internetu, pokud budou třikrát napomenuti za stahování závadného obsahu.

S tímto návrhem přišla IFPI v době, kdy místní distributoři zábavy nenabízeli legální možnost nakupovat film a hudbu on-line. Dnes je situace už o poznání jiná, ovšem nikoliv kvůli správcům duševního vlastnictví, ale technologickým firmám, které do Česka legálni digitální distribuci konečně zavedly.

 

Právě se děje

Další zprávy