„Buzzword" je marketingový výraz pro něco, co v podstatě nic neznamená. Příkladem buzzwordu může být například Cloud nebo chcete-li Cloud computing. Hlavní poskytovatelé Cloudu se letos snaží toto slovo naplnit reálným obsahem. Není divu, nainvestovali do něj tolik miliard, že zastavit tento trend je již prakticky nemožné.

A přestože většina smrtelníků dodnes netuší, co to vlastně ten Cloud je a ani po tom nepátrá, přesto se jich Mrak velmi pravděpodobně dotkne. Ačkoliv se nad rentabilitou, bezpečností a funkčností Cloudu stále vznáší nemalé množství otazníků, již dnes mění stávající kulturní, společenské i pracovní podmínky.

Úspory a bolehlav

Cloud computing, tedy poskytování služeb a aplikací a výkonu on-line, má mimo jiné přinést zefektivnění chodu firem možností pracovat decentralizovaně, flexibilitu v přístupu ke kancelářským aplikacím - jako je třeba pošta, textový editor, kalendář či pracovní plocha - a také zlevnění nákladů díky „pronajímání" aplikací pouze na danou činnost, bez nutnosti mít „pevnou" licencovanou verzi.

Jeden z největších poskytovatelů cloudových služeb, společnost Salesforce, má na svých stránkách jako hlavní slogan větu: Žádný hardware, žádný software, žádné bolení hlavy. To zní lákavě, ale takové jsou již slogany. Praxe zatím ukazuje, že bez bolehlavu to asi nepůjde.

Bezpečnost

To neznamená, že Cloud nemůže přinést spoustu výhod a firmám v ideálním případě i ušetřit peníze. Kritici tohoto fenoménu, jako například zakladatel projektu volné licence GNU Richard Stallman, upozorňují na bezpečnostní rizika spojené s přenosem a archivací dat u třetí strany, tedy provozovatelů cloudové služby. To v době, kdy téměř každý den přichází zprávy o úspěšném hackerském útoku na největší firmy světa, nelze brát na lehkou váhu.

Potvrzuje to ostatně i poslední průzkum bezpečnostní firmy Trend Micro, který zjistil, že skoro polovina (43%) z 1200 osob rozhodujících v oblasti IT zaznamenala v posledních 12 měsících "na straně poskytovatele cloudu pochybení, nebo problémy v oblasti zabezpečení."

Mimo bezpečnostní rizika je ale zajímavé se podívat na to, jaký bude mít Cloud vliv na samotný pracovní proces ve firmách. V novém „pracovním" prostředí vznikají nové situace, se kterými si bude muset poradit psychika zaměstnanců.
 
Cloud computing totiž do světa práce přináší nejen větší nebezpečí pro osobní data, vytváří i potenciálně velmi nestabilní prostředí pro pracovní výkony, související s používání on-line programů, nutných pro výkon činnosti.

Nejhorší šéf: sebekontrola

V prostředí bez pevných kanceláří a s kolegy na internetu, čeká zaměstnance nově také práce s autokontrolou, která nahrazuje kontrolu zaměstnavatele či manažera. „To, že je tým decentralizovaný a plocha sdílená, je na jedné straně efektivní a na druhé to přináší spousty komunikační vaty - drobné zdržovačky a vyrušování. Každý máme zkušenost, jak jsme na dálku vtipní - v mailech, na Facebooku, po Skypu. Humor je součástí práce takového týmu, je žádoucí, ale občas by si každý měl vyhodnotit, nakolik tahle komunikace pomáhá a nakolik zdržuje a rozptyluje. Každá reakce na vtipnou poznámku vyvolává reakci dalších členů týmu a je to začarovaný kruh, který nás může stát desítky minut i hodiny denně," popisuje cloudové prostředí Jan Majer, provozovatel serveru www.psychologie.cz

Také samotná decentralizace, tedy práce „z domova", může být rizikem. Mnohem spíš u ní totiž hrozí splynutí s osobním životem. „Je výborné, když člověk k práci usedá v euforii, těší se na ni. Je ale doslova životně důležité, aby práce zůstala prací a volný čas měl jinou náplň. I když dělá práce radost, věnujeme-li jí veškerý čas, stáváme se méně výkonnými, méně kreativními, méně spokojenými a končí to u psychiatra nebo infarktem," dodává Majer.

Feťáci kontroly

Prostředí autokontroly také nekompromisně popisuje v knize Kapitalistický realismus britský filosof Mark Fisher: „ Práce a život se stávají neoddělitelnými. Kapitál vás pronásleduje i ve vašich snech. Čas ztrácí svou linearitu, stává se chaotickým, rozkládá se na izolované momenty. Spolu s restrukturalizací produkce a distribuce dochází zároveň k restrukturalizaci nervového systému."

Podle Fishera tato „privatizace kontroly" vytváří zaměstnance, připomínajícího „feťáka kontroly" z románů Williama Burroughse, „jedince, který je závislý na kontrolování a jehož si kontrola zároveň také nevyhnutelně podmanila, jenž je jí tedy posedlý". Decentralizovaná práce tedy sebou kromě potenciálních výhod pro zaměstnavatele nese i rizika pro zaměstnance. A pokud se tato rizika dotknou produktivity zaměstnance, nastává problém, který si zaměstnavatel přeje nejméně.