Je s podivem, v jakých cyklech herní průmysl pracuje. Přestože ekonomicky stojí na vyváření podobných témat, posunuje se pomalu vpřed pravidelně vydávanými zjeveními, které nerespektují dosavadní šablony a jdou svou vlastní cestou. V žánru MMO jsme dlouho žádný takový nezavětřili, to se ale teď mění, jelikož se objevily první informace o hře poněkud zvláště nazvané Love. Je to titul, který by hraní mohl udělat zase o něco zajímavějším, posunout ho opět o krůček blíže umění.
O to překvapivější je skutečnost, že za Love stojí jediná osoba – grafický guru Eskil Steenberg. Hru byste možná jednoduše přehlédli, jen kdyby neměla ten úžasný, jedinečný, abstraktní a skutečně umělecký grafický nádech. Tenhle titul není o nějakých propracovaných herních mechanismech, absolutní funkčnosti nebo realismu. To nejcennější, co má, z něj vyzařuje na první pohled.
Základem Love je neskutečně vyspělá technologie, na které nadaný Švéd dělal posledních několik let. Zjednodušeně řečeno nespočívá ve světě, do kterého si autoři vkládají nejrůznější objekty. Namísto přímého vytváření prostředí a architektury je v popředí matematika, a to opravdu složité vzorce. Steenberg je ale napsal tak, že mu teď stačí zadávat do editorů čísla a ty už odvedou práci za něj.
Hru samotnou její tvůrce popisuje jako multiplayerovou akční adventuru, což skutečně nevypadá nijak originálně, na druhou stranu – na tento koncept se toho dá nasadit hodně. A Steenberg na něj nasadil zejména výstavbu měst hráčským přičiněním, ale také zábavné střílení v quakovském stylu. Jelikož je autor na celou věc sám, doufá, že se brzy do tvorby hry zapojí komunita, která si velkou část herního obsahu vytvoří sama.
Popsat skutečnou činnost hráčů na serverech není úplně jednoduché a chce to trochu abstraktní myšlení na to, abyste pochopili, že může jít o pořádnou zábavu. Základ bude spočívat ve zmíněném stavitelském švitoření. Ovšem není to tak, že by každý hráč stavěl své vlastní město. Naopak, stovky hráčů by měly spolupracovat na výstavbě jedné obří metropole. Postupně budou objevovat nové konstrukční způsoby a použitelné prvky. Můžete se u toho bavit, ale sám Steenberg přiznává, že nad zábavu staví účel, tedy ono stavění měst. Tou největší potěchou by tak měla být od ruky jdoucí kooperace a rozrůstající se sídlo.
A kde je onen akční aspekt, ptáte se? Všeho do času. Abyste mohli budovat město, potřebujete k tomu nejrůznější instrumenty. A ty budete hledat v divočině za hranicemi města. Tyto prostory budou velmi nehostinné, takže se vyplatí dopředu vytasit kvér a být ve středu před dosud nespecifikovanými nepřáteli. Dá se ale předpokládat, že nebudou opodstatněni nějakým příběhem. Jsou to zkrátka nepřátelé, před kterými je třeba se bránit. Oni totiž provádějí i útoky na město. K obraně potom využijete i v divočině nalezených předmětů.
Jednou z technologických serepetiček je i propracovaná komunikace mezi hráči. Zapomeňte na zdlouhavé psaní zpráv a nasaďte si headset. Hlavním dorozumívacím kanálem bude hlas, a to nejen přímo mezi hráči, ale i mezi hráčem a enviromentálními součásti. Představte si třeba rádiem odpálenou bombu či podobně otevírané a zavírané dveře nebo brány.
Je docela překvapivé, že se Steenberg do tak kreativní a umělecké hry rozhodl implementovat něco tak přízemního, jako je prosté střílení. Sám autor se ale vyjadřuje v tom smyslu, že pro multiplayerové světy je staromódní akce jako dělaná. Negativně tak poukazuje na propracované taktické systémy, ve kterých záleží v podstatě jen na úrovni a schopnostech postavičky, nikoliv hráče jako takového.
Zatím nepříliš ukotven je nápad na zajímavé, v podstatě světem generované questy. Steenberg pracuje na systému, jak je udělat skutečně zábavné a nikoliv stereotypní, neustále se opakující mustry. Je ale otázkou, zda se mu to podaří. Pakliže by se tak stalo, šlo by o další revoluci, jichž má Love v rukávu už několik. Ostatně, hra stále nemá úplně pevný tvar – jako většina projektů, které jsou ve skutečnosti „one-man show“. Jde o Steenbergovo dítko a on do něj komponuje prvky, kterými ho osvítí tvůrčí můza, jako skladatel. Dokonce přiznává, že současná forma se od té finální může docela dost lišit.
Možná si myslíte, že Eskil Steenberg je jedním z těch mladých inženýrů, kteří chtějí ze svého nápadu vykřesat jmění. Chyba lávky. On dokonce neočekává miliony hrajících a platících hráčů. Tvrdí, že mu jich stačí pár stovek, aby se mu zaplatil vývoj a měl peníze na konstantní vylepšování tohoto esoterického světa. A aby toho nebylo málo, jeho velkorysost jde ještě dál – hodlá zpřístupnit veškeré vývojářské nástroje, nad nimiž strávil roky svého života a jež jsou rozhodně hodnotné, pod open source licencí. Tomu říkáme opravdová Láska k vlastnímu projektu.
