Island je evropská země s nejdelší demokratickou tradicí. Althing, jak se nazývá jejich parlament, vznikl již v 10. století a schvaloval například i přijetí křesťanství, jako oficiálního státního náboženství. A i když se ekonomická krize v roce 2008 nevyhla ani Islandu, ba naopak ho zasáhla ze všech evropských zemí nejvíc, demokratické principy tu nejen že nezlomila, ale naopak posílila.
Bankrot státu
V roce 2008 na Islandu v důsledku hospodářské krize zbankrotovalo několik bank, včetně té národní (protože zkrachoval celý stát), zhroutila se měna i trh. O rok později donutili - na tuto zemi obrovské demonstrace - odstoupit konzervativní vládu.
Místo ní byla zvolena vláda levicová, v jejímž čele stojí dodnes velmi oblíbená premiérka Jóhanna Sigurdardóttirová, první hlava státu s otevřeně lesbickou sexuální orientací. Přes obstrukce prezidenta byl přijat také zákon o obecném referendu.
V něm pak napoprvé 93% Islanďanů odmítlo platit ze státního rozpočtu obří dluh islandské internetové banky Icesave - ve výši 4 miliardy Euro s 5,5 % úrokem - Velké Británii a Nizozemí. Ve druhém referendu bylo proti již jen 57,7% obyvatel Islandu. Jejich vláda totiž vyjednala lepší podmínky pro splácení dluhu. Jednání i přesvědčovací kampaň vlády dále pokračují.
Osobní odpovědnost politiků
Kromě toho bylo na Islandu zatčeno několik bankéřů, nakonec na příkaz Interpolu ale všichni obvinění opustili zemi. V květnu tohoto roku bylo doručeno obvinění bývalému premiérovi země Geiru Haardemu. Obvinění formuloval islandský parlament a bývalému vrcholnému politikovi dává za vinu, že nepodnikl řádné kroky pro záchranu hospodářství země. Hrozí mu dva roky vězení.
Vzhledem k relativně malému počtu obyvatel Islandu - žije tam něco přes 300 000 lidí - se tu do popředí změn dostali i lidé z aktivistických skupin. Nejznámějším příkladem je poslankyně nového islandského parlamentu Birgitta Jónsdóttirová, která spolupracovala se serverem Wikileaks, mimo jiné na uveřejnění videa, v němž posádka amerického bojového vrtulníku postřílela v Iráku skupinku civilistů. Na Islandu připravovala také mediální zákon.
Vaše tweety, prosím
Na začátku roku způsobila diplomatickou roztržku mezi USA a Islandem. Americký vyšetřovatel kauzy Wikileaks totiž po Twitteru požadoval všechny tweety Jónsdóttirové od listopadu 2009. „Uvědomili si, že jsem poslankyně parlamentu jiné země?" reagovala na to Jónsdóttirová. Za Jónsdóttirovou se však postavila i islandská vláda, která si pozvala k vysvětlení celé situace amerického velvyslance. A poslankyně se začala bránit soudní cestou.
Revoluční změnou na Islandu byla i volba Ústavodárného shromáždění, které na dnešním Islandu tvoří 25 lidí zvolených proto, aby napsali novou Ústavu, znemožňující tunelování státu bankéři a politiky.
Demokracie on-line
Jak nedávno informoval server Mashable.com, návrh nové islandské ústavy byl poskytnut online k široké diskusi, přičemž jeho autoři potvrdili, že podle názorů Islanďanů budou dokument i korigovat.
"Je možné zapojit se několika způsoby, většina diskuse ale proběhne prostřednictvím Facebooku," řekla pro Associated Press mluvčí ústavního projektu Berghildur Bernhardsdottir. Kromě něj bude do konce června probíhat diskuze a připomínkování také na Twitteru, Youtube a Flickru.
Neznamená to přirozeně, že novou ústavu vytvoří pouze uživatelé sociálních sítí. Ústavodárné shromáždění chce ale využít kolaborace tisíců lidí (tzv. crowdsourcing) pro nalezení a sepsání co možná nejlepšího znění nové konstituční listiny.
