Někteří právníci Evropské komise, výkonného orgánu Evropské unie tvrdí, že se splnily jejich "nejvážnější obavy". Odborníky na evropskou legislativu rmoutí snaha uvést v EU platnost dohody s USA, která má nastolit nová pravidla při leteckém cestování.
Ty však podle nich, jak píše list Guardian, umožňují shromažďovat citlivé informace milionů cestujících a turistů - včetně čísel kreditních kartet - a uchovávat je až po dobu 15 let. Nad budoucí databází leteckých cestujících (PNR) navíc podle právníků není dostatečný nezávislý dohled. Ve velmi nevýhodné pozici, bez šance na úspěch, se pak také octnou i ti, kdo se budou chtít kvůli potížím, způsobeným novým opatřením, soudit.
Názory se různí …
Podle Guardianu došlo minulý týden, v souvislosti s touto dohodou a jejím zaváděním v praxi, k roztržce mezi velvyslanci EU. Zástupci Francie, Itálie, Německa a Nizozemí a dalších proti ní totiž nadále silně protestovali, zatímco Britové, Švédi a Estonci ji podporují. Dohodu je však nutné pro celou EU potvrdit hlasováním v Evropském parlamentu a také ji pak schválit národními vládami.
Pro zastánce sběru a uchovávání osobních dat na obou stranách oceánu je tak nemilou překážkou i oficiální stanovisko právního výboru Evropské komise z 16. května. Jsou v něm vyjádřeny "vážné pochybnosti" o tom, že jmenné evidence cestujících (PNR), které se již chystají, jsou připravovány v souladu se základním právem na ochranu dat. Evropští úředníci však namítli, že legalitu nového nařízení je možné otestovat jen u soudu.
Odborníci jsou proti
Guardianu však někteří z evropských právníků důvěrně sdělili, že dohoda, která umožňuje skladovat data evropských občanů americkému Ministerstvu pro vnitřní bezpečnost, prostě ani kompatibilní s evropským právem být nemůže.
Podle nich může být databáze PNR, budovaná z důvodu „prevence a odhalování terorismu a vážných zločinů", použita například proti komukoli, kdo byl ve vězení déle než 12 měsíců. V případě soudního jednání o nápravě škod či újmy, pak podle dohody veškerá jednání podléhají americkým zákonům a náprava je možná pouze administrativním rozhodnutím amerického Ministerstva pro vnitřní bezpečnost.
Aktivisté a Zelení chtějí dále jednat
K problému se Guardianu vyjádřil i Tony Bunyan ze serveru Statewatch, který dohlíží na dodržování lidských práv v Evropě. Podle něj by měl Evropský parlament s dohodou vyjádřit nesouhlas a bránit své občany před cizím nátlakem stejně, jako to činí americká vláda.
Když totiž výjímečně některá z evropských vlád požádá tu americkou o citlivé informace, "otevřeně jim řeknou, že USA nebudou měnit svůj systém ochrany dat. Naposledy to odmítli na setkání ministrů spravedlnosti a vnitra ve Washingtonu, na konci minulého roku."
Evropský poslanec za Stranu Zelených a člen výboru parlamentu pro občanská práva Jan Philipp Albrecht pro Guardian dodal: "Evropská komise si už prostě nemůže zacpávat uši a je nejvyšší čas aby přestala urychlovat přijetí PNR. Musíme se vrátit k jednacímu stolu s USA, Austrálií a Kanadou a prosadit přijetí dohod v souladu s právními předpisy EU o ochraně údajů."
