reklama
 
 

Co stojí v žalobě na Megaupload: Bylo to Megaspiknutí

20. 1. 2012 12:25
Obvinění proti provozovatelům serveru Megaupload se dá najít na webu. Provozovatelé podle něj osobně na web nahrávali autorsky chráněné soubory.

Obžaloba sedmi provozovatelů serveru Megaupload.com má celkem 72 stran a záhy se objevila na internetu (podívat se na ni můžete zde).

Ukazuje, na čem chce žalobce spor s webem na sdílení souborů postavit. A odhaluje některé informace o tom, jak zřejmě služba fungovala.

Zásadní argumenty žalobce jsou tři: provozovatelé Megauploadu osobně na web nahrávali autorsky chráněné soubory (hudbu, filmy, hry, software...), nejaktivnějším nahrávačům za uploadování chráněných souborů přímo platili a bránili mazání chráněných souborů, které jim nahlásili majitelé práv, i když měli technické prostředky, jak pirátské kopie identifikovat a likvidovat.

Pokud se žalobci podaří prokázat třeba hned první bod, mohli by se provozovatelé Megauploadu dostat do problémů.

Výdělek 175 milionů dolarů

Žalobce v dokumentu definuje činnost obžalovaných jako "Megaspiknutí" (Mega Conspiracy). Kolem serveru (a dalších stránek jako Megavideo,com, Megaclick.com nebo Megaporn.com) podle něj vyrostla mezinárodní zločinecká organizace, která se zabývala porušováním autorských práv a praním peněz.

Majitelům práv způsobil Megaupload podle obžaloby škodu ve výši 500 milionů dolarů - v dokumentu nicméněn není jasné, jak přesně žalobce k tomuto číslu došel. Provozovatelé sami pak měli vydělat 175 milionů.

Z textu se dá vyčíst, že policie zřejmě má v ruce e-mailovou korespondenci obviněných a další údaje z jejich osobních počítačů. Viní je totiž přímo z toho, že osobně na Megaupload nahrávali chráněné soubory a sami je šířili. V textu také několikrát odkazuje na konkrétní témata, o kterých si obvinění mezi sebou psali.

Platby za upload

Obžaloba popisuje, že Megaupload vydělával svým majitelů peníze dvěma způsoby: jednak si uživatelé mohli předplatit prémiový přístup, který zajišťoval výhody při nahrávání i stahování obsahu. Druhým zdrojem příjmů byla reklama. Zatímco na předplatném služba podle žalobce vydělala 150 milionů dolarů, na reklamě jen 25 milionů.

Provozovatelé podle obvinění přímo podporovali nahrávání autorsky chráněného obsahu. Uživatelům, kteří na server nahráli nejvíce atraktivního obsahu, za to přímo platili. Za tyto pobídky měli utratit miliony dolarů.

Žalobce také napadá tvrzení Megauploadu, že služba je jen jakousi internetovou úschovnou dat. Podle obvinění totiž z definice služby vyplývá, že Megaupload vlastně většině uživatelů nedovoloval data ukládat na delší dobu.

Obsah neregistrovaných uživatelů, který si během 21 dnů nikdo nestáhl, byl totiž ze serveru automaticky smazán. U registrovaných uživatelů byla tato lhůta prodloužena na 90 dnů.

Pouze soubory platících prémiových uživatelů mohly v systému zůstat trvale. Obvinění z toho vyvozuje, že tím byly jasně zvýhodněny soubory, které si lidé často stahují - například právě autorsky chráněná díla.

Mazání nahlášených souborů

Provozovatelé podle obvinění nepravdivě prohlašovali, že se chovají v souladu s americkým zákonem DMCA a autorsky chráněná díla z webu stáhnou, pokud je na ně někdo upozorní. Skutečnost byla jiná, píše žalobce.

Stránka sice obsahovala možnost nahlásit chráněný obsah, tzv. Abuse Tool, ta ale díky tomu, jak serevr funguje, fungovala jen naoko.

Pokud totiž někdo na Megaupload nahrál soubor, systém zkontroloval, jestli už stejný soubor na serveru není. Pokud našel shodu, nenahrál soubor podruhé, ale vygeneroval k němu jen novou unikátní adresu URL. K jednomu souboru tak mohla existovat celá řada odlišných URL.

Porno ano, filmy ne

Když pak majitel autorských práv nahlásil jeden konkrétní odkaz, Magaupload jej smazal, ale všechny další zůstaly v platnosti, píše žalobce.

A dokud existoval třeba jeden jediný funkční odkaz na daný soubor, ponechal ho Megaupload na svém serveru. Provozovatelé přitom podle obžaloby měli přístup k seznamu všech alternativních odkazů.

Žalobce také upozorňuje na to, že Megaupload disponoval technologí, která mu umožňovala automaticky indentifikovat a mazat potenciálně nelegální soubory. Používal ji například na vyhledání souborů s dětskou pornografií. Pro autorská díla ale provozovatelé tento mechanismus nezavedli.

Top 100

Už jen jako drobnost v této souvislosti působí popis mechanismu, jakým měl Megaupload kamuflovat množství autorsky chráněných souborů na svých serverech. Web totiž neumožňoval přímé vyhledávání v uloženém obsahu.

Megaupload nicméně podle obžaloby odměňoval prémiové uživatele, kteří odkazy na obsah šířili. Podporoval také stránky, které zveřejňovaly odkazy na obsah uložený na Megauploadu.

Zveřejňoval také seznam 100 nejstahovanějších souborů, který obsahoval zejména neškodné soubory, jako jsou filmové trailery nebo demoverze softwaru. Podle žalobce ale tento seznam naprosto neodpovídal skutečnosti.

TIP: Líbí se vám naše články? Sledujte Dataramu na Facebooku, na Google+ nebo na Twitteru!

autor: David Slížek | 20. 1. 2012 12:25

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama