Švýcaři odmítli kapesné od státu, pro byla necelá čtvrtina. I tak jsme uspěli, reagují autoři návrhu

Jiří Hovorka ČTK Jiří Hovorka, ČTK
Aktualizováno 5. 6. 2016 20:51
Návrh na nepodmíněný základní příjem neprošel ani v jednom z 26 kantonů. Stoupenci této vize tvrdí, že zajištěný příjem posílí osobní svobody obyvatel a prospěje trhu, odpůrci naopak nápad považují za nebezpečný a drahý sociální experiment. Návrh předpokládal, že každý dospělý Švýcar nehledě na výši svého platu dostane od státu měsíčně asi 2500 franků (61 000 Kč) a každé dítě 625 franků (15 300 Kč).
Ilustrační foto (švýcarská měna).
Ilustrační foto (švýcarská měna). | Foto: Reuters

Bern - Švýcaři nebudou dostávat od státu peníze za nic. V nedělním referendu jasně zamítli návrh, aby jejich země jako první na světě zavedla garantovaný státní příjem pro všechny občany. Ten měl podle návrhu činit 2500 franků (asi 61 000 korun) bez ohledu na to, zda dotyčný pracuje, anebo je nezaměstnaný.

Pro hlasovala podle švýcarského statistického úřadu, který hlasy sčítal, necelá čtvrtina (23,1 %) lidí, kteří k referendu přišli. Proti se postavili lidé ze všech 26 kantonů, největší podíl kladných hlasů se sešel v Basileji, kde bylo pro 36 procent hlasujících.

Iniciátoři hlasování každopádně výsledek i tak považují za velký úspěch. "Dostali jsme mnohem více hlasů, než jsme čekali. Znamená to, že debata o základním příjmu bude pokračovat. I v mezinárodním měřítku," řekl Daniel Häni, mluvčí iniciativy za základní příjem. Kritici ve Švýcarsku iniciativě ale právě toto vyčítají. Podle nich totiž zneužila referenda k tématu, které je určeno nyní pouze k diskusi a nemělo dopředu vůbec šanci uspět.

Švýcaři odmítli i delší dovolenou

Unikátní návrh rozvířil živé debaty už před hlasováním, nicméně bylo zřejmé, že má jen slabé šance na přijetí. Zamítnutí návrhu nasvědčovaly průzkumy a také jiné hlasování Švýcarů z roku 2012. Tehdy si odmítli prodloužit placenou dovolenou ze čtyř na šest týdnů v obavě ze ztráty konkurenceschopnosti země, proslulé vysokou pracovní morálkou. Návrh na zaručený příjem nicméně získal 100 tisíc podpisů, potřebných pro předložení k všelidovému hlasování.

Pobírat zaručený měsíční příjem od státu by v případě schválení měli nejen Švýcaři, ale i cizinci žijící v zemi nejméně pět let, a to opět bez ohledu na to, zda pracují, či nikoli. V případě nezletilců by tento příjem měl činit 625 franků (asi 15 300 korun). Příjem měl současně nahradit veškeré podpory v nezaměstnanosti a další sociální dávky a příspěvky, které by byly zcela zrušeny.

Švýcarská vláda odhadla, že základní příjem by znamenal roční zátěž 208 miliard franků (5,1 bilionu korun). Vláda i parlament i proto doporučili Švýcarům hlasovat proti garantovanému příjmu. Varovali také před tím, že by základní příjem postavil na hlavu celý sociální systém. "Ten přitom zajišťuje existenci lépe, protože je cílenější a rozmanitější než nepodmíněný základní příjem," dodal Alain Berset, švýcarský ministr vnitra.

Vzhledem k vysokým nákladům na život v alpské republice není částka, o které se hlasovalo (2500 franků, tedy zhruba 61 tisíc korun), zas až tak přemrštěná, jak se na první pohled může zdát. Ceny za zboží a služby jsou totiž ve Švýcarsku vůbec nejvyšší v Evropě a jsou více jak třikrát vyšší než v Česku. Ukazuje to srovnání, které nedávno zpracoval Jakub Marian, student univerzitní Berlin Mathematical School, a které vychází z dat v online databázi Numbeo, do níž lidé z celého světa doplňují ceny konkrétního zboží a služeb.

Porovnání cenové hladiny v Evropě
Porovnání cenové hladiny v Evropě | Foto: Jakub Marian

Více kreativity?

O zavedení zaručeného příjmu se uvažuje i jinde. Finská vláda tuto myšlenku míní otestovat na skupině 8000 lidí s nízkým příjmem. V nizozemském městě Utrecht se má experiment rozběhnout v lednu 2017 a třeba ve Španělsku má zavedení základního příjmu v programu levicová strana Podemos, která v posledních volbách získala 20 procent hlasů.

Podle zastánců nabízí základní příjem lidem větší svobodu, jistotu a spravedlnost. Nejen že by si mohli rozhodnout o tom, zda a hlavně v jaké profesi pracovat. Měli by také více prostoru ke vzdělávání, zmírnila by se platová nerovnost mezi pohlavími, zvýšila míra porodnosti a prodloužila doba strávená doma s dětmi. Bez strachu o dostatek financí by se lidé stali více kreativními a produktivními, domnívají se zastánci modelu.

Výrazně by se také zjednodušila státní správa. A základní příjem má být také reakcí na nástup práce robotů, kteří mají za lidi postupně převzít stále více jednoduchých činností.

"Je to sen, který existuje již dlouho, ale nyní se stal nepostradatelným vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti způsobené robotizací," vysvětlil jeden z otců návrhu Ralph Kundig. Vláda a většina politických stran ale projekt kritizuje jako příliš drahou utopii.

Ekonomové ale nad základním příjmem většinou kroutí hlavou. "Je to starý sen, tak trochu marxistický. Je v něm spousta dobrých úmyslů, ale žádné ekonomické myšlení," reaguje ekonom z ženevské univerzity Charles Wyplosz. Přetnutí vazby mezi prací a mzdou by podle něj vedlo k tomu, že "lidé budou méně dělat".

"Základní příjem má v teoretické rovině své výhody a nevýhody. V praktické rovině jde ovšem o nerealizovatelný záměr. Ani Švýcarsko není tak bohatá země, aby si mohlo dovolit zavést smysluplný nepodmíněný základní příjem," dodává David Marek, hlavní ekonom Deloitte.

Švýcarští voliči naopak v nedělním referendu schválili revizi azylového zákona, která by měla výrazně urychlit azylové řízení. Švýcaři rovněž odsouhlasili používání preimplantační genetické diagnostiky.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Prototyp nové rakety SpaceX explodoval na testovací rampě, nehoda nesouvisí se sobotním startem

Prototyp nové rakety Starship společnosti SpaceX dnes explodoval na testovací rampě v americkém státě Texas. Nehoda podle agentury Reuters nesouvisí s chystaným sobotním startem lodě Crew Dragon stejné firmy k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informace o případných zraněných zatím nejsou hlášeny.

V sobotu má raketa Falcon 9, která rovněž patří SpaceX, vynést do vesmíru na druhý pokus z floridského Mysu Canaveral loď Crew Dragon s dvojčlennou posádkou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy