Svoboda: České školní stravování, to je Hlava 22

Michal Růžička
25. 10. 2011 13:50
O zdravou výživu mají Češi zájem. Jakmile ovšem uvidí smažený řízek, dají mu přednost, myslí si generální ředitel společnosti Aramark.
Foto: Michal Růžička

Praha - O zdravou výživu mají Češi zájem. Jakmile ovšem uvidí smažený řízek, dají mu přednost, myslí si Josef Svovoda. Ten je generálním ředitelem skupiny Aramark Česká republika, která denně v českých továrnách a firmách připraví na šedesát tisíc obědů.

"Stále více se orientujeme na zdravé jídlo, děláme denně čerstvé bagety, nabízíme celou řadu salátů, lososa, těstoviny," komentuje manažer.
 
Ačkoliv ale Češi kvalitu vnímají a kupují, stále jsou národem, který miluje smažená jídla. "Jakmile nabídnete vedle zeleninových salátů smažený sýr, houby nebo květák, nemluvě o smaženém řízku, v tu chvíli všichni zapomenou, že se chtěli stravovat zdravě," doplňuje Svoboda.

Zdravě chtějí jíst i firmy

Co se týká zdravé stravy, při jejím výběru prý pomáhají i firemní klienti.

"Třeba v jedné středočeské automobilce jsou na jídlo velice citliví a zvlášť na zdravé pokrmy dávají vysoké dotace. Dělali jsme tam statistiku nejoblíbenějšího jídla - a vyhrál losos, přičemž česká klasika skončila v žebříčku na chvostě," uvádí Svoboda.

Zdravého jídla se podle něj v uvedené firmě prodalo 44 procent.

O podobný koncept má zájem také jedna česká bankovní pobočka, která dostala od své firemní matky za úkol připravit program zdravého životního stylu. Požaduje tedy, aby polovina všech jídel, která mají zaměstnanci na výběr, byla zdravá.

Hlavní příležitost šéf Aramarku vidí v byznys centrech, továrnách a firmách, ale i nemocnicí.

"V tomto případě jde o běh na dlouhou trať, protože hodně záleží na krajích a na ministerstvech," myslí si Svoboda. Například v nemocnicích jsou často kuchyně velmi zastaralé, takže se neobejdou bez milionových investicí.

Vařit ve škole se nyní nevyplatí

Podobné je to také se školními jídelnami. "Školství, to je Hlava 22," dovídáme se. "Aramark provozuje školní jídelny po celém světě, kromě Čech," zdůrazňuje manažer.

Pokud chce podnikatel vstoupit do stravování škol, musí být zapsán v registru škol. Tam se ovšem dostane jen tehdy, pokud má školu, což Svoboda označuje za neřešitelný, byrokratický problém.

"A navíc, když se vám toto podaří překonat, první rok, kdy utratíte spoustu peněz za obrovské investice, dostanete jen 50 procent dotací. Když vaříte pro velkou školu, proděláváte. Další rok dostanete 80 procent, sto procent skoro nikdy. Konkurence to obchází tak, že šidí stát, nahlásí kvůli dotaci 400 žáků, ale ve skutečnosti vaří jen pro 200. Ten systém je celý nakřivo a za těchto podmínek v něm nechceme být," popisuje Svoboda.

Pokud se v oblasti školního stravování podaří nastavit systém s průhlednými pravidly, jako je tomu v jiných zemích, měl by Aramark podle něj o tuto činnost zájem. "Jsme připraveni do tohoto segmentu investovat nemalé peníze, a to nejen do technologii, ale také do prostředí, ve kterém se studenti stravují," uzavírá podnikatel.

Aramark ale nevaří pouze pro domácí firmy. Od roku 1968 také pravidelně zajišťuje stravování atletů během olympijských her.

"V Aramarku máme za ta léta vyvinuté specifické nutriční recepty a víme, co který atlet potřebuje," říká Svoboda.

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 30 minutami

Nová albánská vláda, kterou tvoří z většiny ženy, získala důvěru parlamentu

Důvěru parlamentu v pátek dostala nová albánská vláda premiéra Ediho Ramy, jehož Socialistická strana (PS) letos na jaře ve volbách získala absolutní většinu, a může tak vládnout bez koaličního partnera. V kabinetu ženy obsadily 12 ze 17 křesel, čímž se Albánie dostala na přední místa světového žebříčku v zastoupení žen ve vládních pozicích, napsala agentura AP.

V parlamentu pro vládu hlasovalo 77 poslanců, 53 ji nepodpořilo. Rama v dubnových volbách obhájil už třetí, pro postkomunistickou Albánii rekordní, mandát předsedy vlády za sebou. Jeho strana získala v zákonodárném sboru 74 ze 140 křesel. Hlavní opoziční protivník, Demokratická strana (DS), má v Lidovém shromáždění 59 poslanců.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy