Zoufalý farmář pálí z děla na přehřátou ekonomiku Číny

Karel Toman
12. 6. 2010 14:58
Salvy ze zahradních koleček Jang Jou-tea ohlašují deziluzi Západu z čínského růstu
V továrně společnosti Foxconn panovaly mimořádně tvrdé pracovní podmínky
V továrně společnosti Foxconn panovaly mimořádně tvrdé pracovní podmínky | Foto: Reuters

Wu-chan/Peking - "Střílel jsem jim jenom nad hlavu abych je vystrašil, nechtěl jsem nikoho zranit," vysvětloval farmář Jang Jou-te v úterním vydání provládního listu China Daily, proč opakovaně pálil petardy a ohňostroje na skupinu dělníků, která ho přišla vystěhovat z jeho polí.

Ze své provizorní obranné věže pálil na zástupce developerů z děla, které si vyrobil ze zahradních koleček. Poprvé takto odrazil pokus zabrat jeho půdu už v únoru. Když mu došla munice, musela jej podle listu policie chránit před stovkou rozlícených dělníků.

Správa tamní provincie Chu-pej chce totiž na jeho pozemcích na předměstí bujícího města Wu-chan postavit správní budovy. Farmář ale nabídku vlády ve výši asi (v přepočtu) 400 tisíc korun odmítá, podle něj jeho pozemky stojí mnohem víc.

Stavební boom

V jednom příběhu, jakých Čína za poslední roky poznala tisíce, se tak koncentruje všechno, co zemi staví na nejisté rozhraní přehřáté ekonomiky na jedné straně a hrozící stagflace na straně druhé.

To se projevuje mimořádným stresem spousty přepracovaných Číňanů, kteří veškeré příjmy utratí za bydlení. Přílišné psychické vypětí se podle některých komentátorů ventilovalo i nedávnou vlnou násilných útoků na čínské školky.

Důvodem, proč farmář pálil na developery, je samozřejmě obrovský stavební boom a rostoucí cena nemovitostí, která hrozí přerůst v realitní bublinu. Ta i přes zásahy vlády usilující o její zpomalení rostla v květnu meziročně o 12,4 %, jen o čtyři desetiny pomaleji než v dubnu.

Stavebnictví totiž těží nejen z masivní poptávky a levných půjček dosahujících rekordních objemů, ale i ze stimulačního balíčku skoro 590 miliard dolarů, jehož velká část putuje právě do staveb infrastruktury v zaostalejším vnitrozemí, kde žije i farmář Jang.

Stavební boom ve vnitrozemí přitom přišel právě v době, kdy už opadal příliv místních chudých dělníků směřujících do bohatých pobřežních provincií. Práce na stavbách ve vnitrozemí jej skoro zastavila. Podle Mezinárodního měnového fondu klesla migrace dělníků v Číně ze 120 milionů v roce 2007 na loňských 25 milionů.

Regionální nedostatky pracovní síly se podle ekonomů investiční banky China International Capital Corporation začaly dostavovat, když poměr nových volných míst k uchazečům dosáhl 0,96. V závislosti na provinciích přesáhlo přitom toto číslo v Číně už hodnotu 1,1 až 1,26.

Stávky rozdmýchává internet

Nedostatek pracovní síly se v době zpomalení čínského růstu tolik neprojevil. Už přes rok ale Čína opět roste v dvouciferných hodnotách a dělníci to tvrdě pocítili na zvýšených pracovních nárocích. Platy ale zůstaly stejné.

Navzdory nedostatku pracovní síly toho přitom dělníci museli oproti loňsku vyrobit skoro o polovinu víc, jak napovídá export. Ten v květnu meziročně vylétl o 48,5 % - nejvíc za nejméně šest let.

Nelidské podmínky vojenské disciplíny v továrně Foxconn dokonce vedly k sérii sebevražd mladých dělníků, která nakonec donutila tohoto výrobce iPodů zvednout platy více než dvojnásobně (z 900 jüanů v květnu slíbila platit 2000 jüanů v říjnu).  

V cenzurované Číně roznesl zprávu mobil a internet rychlostí ohně. Stávkovat začali dělníci u čínské továrny japonského výrobce šicích strojů Brother nebo thajwanské gumárně poblíž Šanghaje.Tento pátek se stávkovalo u dodavatele automobilky Honda.

Říše středu dosáhla Lewisova bodu

Především mladých dělníků, kteří jsou náročnější a méně poddajní než jejich otcové, se komunistická strana velmi obává a místní vlády už proto ohlásily nárůst minimální mzdy od pěti do 27 procent, podle toho o jakou provincii se jedná. V privátní sféře letos podle Deutsche bank vzrostou platy o 17 procent.

Prohlédněte si fotoreportáž z továrny Foxconn

Čína tak podle agentury Bloomberg dosáhla tzv. Lewisova bodu - přírůstek pracovní síly mizí, a to tlačí nahoru mzdy, spotřebu a inflaci. Konkurenceschopnost tím začíná klesat a s ní i tempo růstu, zní poučka pojmenovaná po nositeli Nobelovy ceny W. Arthuru Lewisovi.

Růst mezd a cen nemovitostí skutečně vyhnaly čínskou inflaci na 3,1 procenta, tedy na devatenáctiměsíční maximum a o desetinu nad limit, který si stanovila vláda.

Přehřívající se čínská ekonomika tak nemusí prasknout jako bublina. Její hospodářství může zchladit také odliv investic hledající levnější pracovní sílu, ale také pomalejší růst a vysoká inflace. V ekonomických komentářích se už proto objevují spekulace o čínské stagflaci.

Vláda tuto možnost odmítá. Podle ní se motor růstu pouze přesunuje z exportu na domácí spotřebu. Způsob, jakým to vláda dělá, je ovšem velmi pragmatický.

Čína se dělá pro sebe, na řadě je Indie a Vietnam

"Prioritou pro státní zakázky budou domácí produkty," citoval počátkem června z připravovaného vládního dokumentu list China Daily. USA to bez okolků označily za protekcionismus, jejich zklamání tím ale spíš začíná.

Potíže, do kterých se dostala Evropa totiž zřejmě na dlouhou dobu pohřbily rostoucí naděje, že Čína konečně zhodnotí svou měnu. Uměle slabý jüan tak bude dál sloužit jako masivní státní podpora čínskému exportu, kterému USA ani Evropa dokáže jen těžko konkurovat.

Naděje, že se hospodářsky pokulhávající Západ sveze na vlně čínského ekonomického boomu, se nemusí splnit. Salvy z farmářova děla jsou v tomhle ohledu vážným varováním. Podle analytiků by se proto západní země měly začít poohlížet po levnějších zemích s velkým potenciálem, jako je Indie nebo Vietnam.

Zatímco průměrná mzda v Šanghaji je 141 dolarů, v Bombaji je to 77 dolarů a v Hanoi dokonce jen 74 dolarů.

 

Právě se děje

Další zprávy