Nejnovějším maximem je 680 dolarů za troyskou unci, což je asi 15 300 korun za 31 gramů. Ještě před rokem se tři deka obchodovala za 420 dolarů a před pěti lety to bylo 280 dolarů.
Tento trend nahrává samozřejmě producentům drahého kovu. Největší světový těžař z Toronta, firma Barrick Gold, ohlásil čistý zisk za první čtvrtletí na úrovni 224 milionů dolarů (5,02 miliardy korun), třetí největší kopáč zlata AngloGold Ashanti dnes zveřejnil čtvrtletní zisk 86 milionů dolarů, což je nárůst o 41 procent oproti předešlému čtvrtletí.
Za vším hledej ropu
Raketový růst ceny zlata je částečně způsoben růstem cen ropy. Na první pohled nesourodé propojení má svoji logiku.
Ke zlatu se totiž investoři obracejí v nejistých dobách, kdy ekonomice hrozí inflace a nestabilita finančních trhů. Zlato je pro ně určitý "přístav jistoty", díky kterému se mohou zajistit proti negativnímu vývoji.
A takovéto situace jsme právě svědky. Selhávají jednání s Íránem o jaderném programu, což posouvá ceny ropy stále vzhůru. To se může stát silným stimulem pro růst inflace a určitého napětí na trzích.
Proto je o zlato ze strany "vystrašených" investorů neobyčejný zájem.
Největší světový producent Barrick Gold k tomu včera oznámil, že částečně omezí prodej zlata a využije tak vysokých cen k realizaci zisků i bez navyšování produkce.
"To je jasný signál, že producenti očekávají další růst cen," řekl agentuře Bloomberg Charles Dowsett, šéf obchodů se vzácnými kovy v ABN Amro.
Pokles produkce, růst zisků?
Dobrých výsledků dosáhli producenti i přesto, že vesměs všichni čelili poklesu těžby v prvním čtvrtletí.
Průměrný pokles činil deset procent a hlavním důvodem bylo to, že jihoafričtí pracovníci se po vánočních svátcích vrátili do práce později, než je obvyklé.
A to se odrazilo v číslech všech těžebních gigantů, neboť Afrika je místem, kde leží významná část světových zásob zlata.
