Výrobcům nákladních aut hrozí rekordní pokuta. EU jim chce za kartel vyměřit 1,4 miliardy eur

ČTK ČTK
30. 5. 2016 8:25
Pokutu 1,4 miliardy eur, v přepočtu asi 38 miliard korun, možná antimonopolní úřad Evropské komise uloží evropským výrobcům nákladních aut za cenový kartel. Případ se týká automobilek Daimler, Volvo, Renault, DAF, Iveco, MAN a Scania. Komise by o pokutě mohla rozhodnout během příštích týdnů.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Londýn - Evropští výrobci nákladních aut v čele s německým Daimlerem dostanou zřejmě od antimonopolního odboru Evropské komise nejvyšší pokutu za cenový kartel v historii EU. Napsal to v pondělí britský list Financial Times (FT). Komise by o pokutě mohla rozhodnout během příštích týdnů a podle listu by výše pokuty mohla překonat dosavadní rekord 1,4 miliardy eur (asi 38 miliard Kč).

Komise vede vyšetřování nezákonných cenových dohod a dohod na odkladu instalací nových zařízení ke kontrole emisí už od konce 90. let a některé automobilky o vyšetřování uvědomila ke konci roku 2014. Kartel předních výrobců, mezi nimiž je Daimler, Volvo, Renault, DAF, Iveco, MAN a Scania, může podle pravidel EU dostat pokutu až do deseti procent celosvětových tržeb.

V roce 2012 Komise uvalila dosud rekordní pokutu za kartel na trhu katodových trubic pro televizory. Předloni dostali pokutu 953 milionů eur dodavatelé kuličkových ložisek do automobilů.

Nizozemská společnost DAF si podle Financial Times odložila na možné náklady spojené s vyšetřováním 945 milionů dolarů (23 miliard Kč). Daimler si připravil 672 milionů USD, Iveco 500 milionů a Volvo 444 milionů USD. MAN, který v případu figuruje jako informátor, by pokutu dostat neměl.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy