V Nigérii se ztrácí "ropné daně"

Dušan Klimeš
12. 4. 2006 16:10
Abuja - Zásadní neshody mezi státními úřady a producenty ropy odkryl audit nigerijského ropného průmyslu. Ve hře je i defraudace.

Existuje totiž rozdíl mezi tím, kolik bylo na daních odvedeno podle naftařů, a mezi prohlášeními zástupců úřadů o tom, kolik na daních vybrali.

Nesoulad, který v celkové výši dosahuje stovek milionů dolarů, byl odhalen vládní protikorupční agenturou. Nigerijská těžařská iniciativa pro transparentnost (NEITI) se zaměřila na roky 1999 až 2004.

Zpráva však zatím neříká, co se s chybějícími miliony stalo.

"Dopátrali jsme se velmi podivných závěrů," řekl pro BBC Chris Nurse, šéf firmy Hart, která dělala studii pro NEITI.

"V roce 2002 společnosti oznámily, že centrální bance odvedly 250 milionů dolarů. Ty se však v záznamech této instituce nikdy neobjevily," dodává Nurse.

Podle oficiální zprávy NEITI existují i zásadní rozdíly mezi čísly poskytnutými jednotlivými úřady. K dalším pochybením, které zpráva odhalila, patří, že nebyly dodržovány účetní standardy.

Nigérie je největším africkým producentem ropy. Příjmy z exportu ropy a plynu tvoří více než osmdesát procent státního rozpočtu.

Zároveň je však podle Transparency International šestou nejzkorumpovanější zemí světa.

Největšími nadnárodními společnostmi, které na území Nigérie působí, jsou Shell, Exxon Mobil, Chevron, Total a Agip.

Problémová oblast

Nigérie se dostala do středu zájmu v lednu tohoto roku, kdy byli uneseni pracovníci firmy Shell, a kdy povstalci zaútočili na ropná zařízení této společnosti. Žádali, aby Shell uhradil "ušlé příjmy" místních obyvatel a odškodnění za zničené životní prostředí.

Domorodí obyvatelé v deltě Nigeru. Přes 20 milionů lidí zde žije na pokraji bídy. Všude kolem jsou viditelné znaky multimiliardového ropného průmyslu. Z nich ovšem vesničané nemají takřka nic.
Domorodí obyvatelé v deltě Nigeru. Přes 20 milionů lidí zde žije na pokraji bídy. Všude kolem jsou viditelné znaky multimiliardového ropného průmyslu. Z nich ovšem vesničané nemají takřka nic. | Foto: Reuters

Soud firmě dokonce v únoru skutečně nařídil zaplatit místním komunitám odškodné jeden a půl miliardy dolarů. Shell však oznámil, že se hodlá odvolat.

Společně s obavami z vývoje jaderného programu v Iránů to byly a jsou, hlavní důvody, proč se ropa opět prodává u hranice sedmdesáti dolarů za barel.

K tomu přistupuje prohlášení Mezinárodní agentury pro energii (IEA) o rostoucí poptávce, která způsobí, že ropný kartel OPEC bude muset letos zvýšit těžbu ropy až o 300 tisíc barelů denně. Na druhou stranu však podle IEA dojde ke snížení produkce v zemích, které nejsou členy sdružení OPEC.

 

Právě se děje

Další zprávy