USA zváží zákaz "azbestových žalob"

ČTK
8. 2. 2006 10:38
Washington - Azbest vám ublížil, máte právo na odškodné, ale už nežalujte firmy, které za to mohou. Tak se dá chápat plánovaný zákon, o němž debatuje americký Senát.

Ten totiž většinou hlasů schválil návrh pokračovat v debatě o zákonném omezení hromadných žalob na firmy, které používáním azbestu způsobily některým lidem zdravotní potíže.

Zákon by počítal s vytvořením zvláštního fondu, v němž by bylo zhruba 140 miliard dolarů (asi 3,3 bilionu Kč) na odškodnění nemocných.

Azbestová vlákna se v průmyslu používala řadu let, převážně kvůli jejich izolačním vlastnostem a kvůli tomu, že v případě požáru nešíří oheň. Později se ale zjistilo, že azbest je zodpovědný za některá vážná onemocnění včetně rakoviny a dalších nemocí dýchacího ústrojí.

Na americké firmy byly podány stovky tisíc žalob, kvůli nimž už muselo vyhlásit bankrot zhruba 70 podniků, včetně firem W.R. Grace & Co nebo USG.

Stoupenci nového zákona v úterý zvítězili v důležitém hlasování, když počtem hlasů 98 ku jedné odmítli návrh, aby se zákonodárci přestali úpravou zákona zabývat. Návrh nicméně stále ještě nemusí projít celou schvalovací procedurou.

"Proti tomuto návrhu vystupuje řada lidí, kteří využijí všech možností, aby ho zmařili, takže jsem připraven na všechno," řekl republikánský senátor za stát Pensylvánie Arlen Specter. Rozprava o návrhu zákona začne dnes.

Rozpravu o zákoně podpořil demokratický senátor Harry Reid, avšak přiznal, že jeho krok nelze chápat tak, že návrh podpoří.

"Obětem účinku azbestu to spravedlnost nepřinese. Oběti to jen zbaví právního nároku a dá jim to svěřenecký fond, který nebude funkční a který jim neposkytne adekvátní odškodné," namítá Reid, kterého citovala agentura Reuters.

Do speciálního fondu, s jehož vytvořením návrh počítá, by přispívaly hlavně žalované firmy a jejich pojišťovny. Výměnou za to by podniky měly jistotu, že už vůči nim nebudou vzneseny další hromadné žaloby.
Někteří senátoři ale nejsou ještě rozhodnuti, zda návrh podpoří. Obávají se totiž dopadů na daňové poplatníky v případě, že by fondu došly peníze.

 

Právě se děje

před 37 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy