New York, Praha - Zachráníme krachující banky, podpoříme podnikatele, snížíme daně, zvýšíme důvěru, slibují vlády po celém světě a do boje s ekonomickou krizí investují miliardy.
Tok peněz, který na pomoc vynaložila americká vláda, už nejsou schopni sledovat ani zkušení ekonomové. Podle všeho výdaje na překlenutí nynější finanční krize přišly USA na více než 4,2 bilionu dolarů. To je víc, než kolik zemi stála celá druhá světová válka (asi 3,6 bilionu dolarů), informovala nedávno televize CNBC.
Čtěte také: AIG dostala další pomoc od státu
Součástí obří sumy je 700 miliard vyčleněných na pomoc krachujícím bankám a další výdaje, půjčky apod. Podle CNBC dostaly komerční banky dalších 99,2 miliardy dolarů, investiční banky 56,7 miliard a na půjčky stát uvolnil 76,5 miliard. Miliardy spolykala také pojišťovna AIG (112,5 miliardy) a hypoteční ústavy Fannie Mae a Freddie Mac (dohromady asi 350 miliard).
V Evropě není situace o moc přehlednější. Na jedné straně vládní ekonomické balíčky, na druhé straně chaotická pomoc krachujícím bankám.
Německo má balíček i krachující banky
Tak například německý parlament v prosinci definitivně schválil balíček na podporu tamního hospodářství v hodnotě 50 miliard eur.
Hlavní součástí jsou formy daňových úlev pro malé a střední firmy a také pro rodiny. Do dvou let se na daních má ušetřit 32 miliard eur. Investovat by se také mělo přímo z veřejných rozpočtů především do infrastruktury.
Další miliardy plynou na záchranu bank. Jako první připustila problémy HypoReal Estate a zachránilo jí 50 miliard eur. Ze státní pokladny šlo 35 miliard eur a 15 miliard poskytl finanční sektor.
Čtěte také: Záchranný balíček pro Německo má zelenou
Poté přišla Commerzbank, která kvůli špatným výsledkům požádala o zařazení do státního programu na podporu bankovního sektoru. I jí německá spolková vláda poskytla finanční podporu.
Stalo se tak v rámci opatření, která umožňují požádat o státní záruky až do celkové výše 400 miliard eur za refinancování bank mezibankovními půjčkami. Součástí balíčku jsou i kapitálové injekce do 80 miliard eur a v případě potřeby i odkup ztrátových úvěrů.
A o stabilizační opatření v celkové výši 5,4 miliardy eur (138,4 miliardy Kč) požádala na konci října také bavorská zemská banka BayernLB. Kdo přijde na řadu tentokrát?
Francie není v recesi, ale...
Francie chce recesi raději předejít. Prezident Nicolas Sarkozy proto připravil záchranný finanční balíček v hodnotě 20 miliard euro (513 miliard korun). Na největší finanční injekci se může těšit automobilový průmysl a domácnosti s nejnižšími příjmy.
Čtěte také: Francie nalije do ekonomiky 20 miliard
Problémy vlastních bank však musí řešit také. Už v říjnu vláda rozhodla o vytvoření fondu na podporu místních bank. Do šestice největších finančních ústavů z něj nalije v první vlně 10,5 miliardy eur. Celková suma však bude mnohem větší.
Co bude s Fortisem a Dexií?
Banky se ocitly v potížích také v Belgii. Díky finanční injekci ve výši 11,2 miliardy euro se podařilo odvrátit krach banky Fortis, ve které má své úspory polovina Belgičanů a která zaměstnává přes padesát tisíc lidí.
Čtěte také: O úspory se bojí Belgičané
Následovala francouzsko-belgická Dexia, která se specializuje na úvěry místním samosprávám a dalším institucím. Vlády Belgie, Francie a Lucemburska se domluvily, že jí kvůli existenčním problémům poskytnou 6,4 miliardy eur.
Britové snižují daně
Britská vláda přichystala svým občanům před Vánoci vítaný dárek. V rámci balíčku ekonomických opatření k podpoře národního hospodářství přechodně sníží daň z přidané hodnoty ze 17,5 na 15 procent.
Snížení DPH na nejnižší úroveň povolenou v EU by mělo platit do ledna 2010 a je součástí souboru opatření, na něž britská vláda hodlá vynaložit asi 20 miliard liber (600 miliard korun).
ČTĚTE VÍCE: První pomoc britské ekonomice: vláda sníží DPH
A i v Británii se znárodňuje. Po únorovém krachu banky Northern Rock přešel v září pod kontrolu státu hypoteční ústav Bradford & Bingley.
Balíček má už i Polsko
Polská vláda připravila ekonomický balíček v hodnotě 90 miliard zlotých (cca 600 miliard korun), který má zbrzdit stávající finanční krizi. Součástí balíčku je zajištění likvidity bank a větší investice do podnikání.
"Připravili jsme balíček opatření na podporu stability a růstu, který předložíme parlamentu a přijmeme potřebné vládní rozhodnutí," prohlásil na konci listopadu premiér Donald Tusk.
O půjčky žádají i státy
Island, Ukrajina a Maďarsko jsou na tom tak špatně, že o půjčky požádaly Mezinárodní měnový fond a Evropskou unii.
Největší oběť krize, Island, po dlouhých tahanicích nakonec dostal šest miliard dolarů. Maďarsko, které se zmítalo ve finanční krizi ihned poté, si od MMF půjčilo dokonce 15,7 miliardy dolarů a Ukrajině schválil fond úvěr ve výši 16,5 miliard dolarů.
Čtěte také: Krachující Island získá miliardy na záchranu
