Spasí nás irácká ropa? Čína už chystá obří investici

Radim Klekner Radim Klekner
30. 12. 2012 20:03
Irák chce do roku 2015 zdvojnásobit svou produkci suroviny
Irák je jednou z mála zemí, kde má těžba ropy šanci výrazně převýšit současnou úroveň
Irák je jednou z mála zemí, kde má těžba ropy šanci výrazně převýšit současnou úroveň | Foto: Reuters

Bagdád - Když Spojené státy v roce 2003 zahájily invazi do Iráku, doufaly, že po bleskově vyhrané válce rychle navýší tamní produkci ropy pohybující se okolo necelých dvou a půl milionu denních barelů.

Vleklé frakční boje a teroristické útoky stoupenců režimu svrženého diktátora Saddáma Husajna ale jejich plány zhatily. Předválečné úrovně dosáhl Irák, který má se 143 miliardami barelů třetí největší ověřené zásoby suroviny na světě, až loni.

Rozhodující průlom v těžbě však zaznamenala země letos. A to hned takový, že výrazně přispěla k zastavení nárůstu cen ropy na světových trzích. Iráčané svou ropnou produkci navýšili o čtvrtinu a nyní těží 3,2 milionu denních barelů. A jelikož chtějí do tří let těžit dvojnásobek tohoto množství, začínají se o iráckou ropu opětovně zajímat zahraniční investoři. Především ti z Číny.

Americký koncern ExxonMobil, který se v posledních měsících dostal pod tlak vlády v Bagdádu, jež se nelíbí investice této společnosti v iráckém Kurdistánu, se totiž stahuje z ropného pole West Kurna 1, jednoho z nejbohatších na světě.

"Exxon nabídl k prodeji svůj podíl za padesát miliard dolarů," citovala agentura Reuters hlavního ropného poradce irácké vlády Thamíra Ghadbána. "Jedním z nejperspektivnějších kandidátů na převzetí podílu je čínský koncern PetroChina. K transakci by mohlo dojít již v lednu."

PetroChina expanduje společně s dalšími státními firmami CNOOC a Sinopec v řadě zemí světa. Čína počítá s dalším hospodářským rozmachem a snaží se zajistit si dodávky na léta dopředu.

Zůstane ropa na 120 dolarech za barel?

Celosvětová ropná produkce se v posledních letech jen velmi pomalu pohybovala směrem vzhůru k hranici devadesáti denních barelů. Stará ložiska suroviny se rychle vyčerpávala, nová se ukazovala být mnohem méně vydatnější, než se od nich očekávalo a producenti se snažili své zásoby šetřit.

Iráčané dlouhá léta překonávali následky americké invaze  roku 2003, produkce černého zlata stoupla až letos
Iráčané dlouhá léta překonávali následky americké invaze roku 2003, produkce černého zlata stoupla až letos | Foto: Reuters

Cena ropy se tak permanentně dostávala nad hranici sto dolarů za barel a letos se dokonce přiblížila úrovni sto dvaceti dolarů. Všichni měli ještě na paměti šok z cenového skoku až na 147 dolarů z roku 2008 a obávali se dalšího nárůstu.

Křivka cen pohonných hmot začaly klesat až na podzim. Velkou zásluhu na tom vedle hospodářského poklesu v Evropě a nižšímu HDP Číny měla právě irácká ropa. A také tvrzení Bagdádu, že v roce 2014 bude těžit čtyři a o rok později šest milionů barelů suroviny denně.

Nárůst irácké produkce by tak měl přesáhnout i očekávaný ropný boom v USA a Rusku. Spojené státy vkládají velké naděje do ropných břidlic a do deseti až patnácti let chtějí být hlavním producentem suroviny na světě, fakt je ale ten, že letos navýšily svou těžbu z "netradičních zdrojů" v Severní Dakotě jen na 720 tisíc denních barelů a výhledy na další roky musely snížit.

A jelikož tradičně největší exportér černého zlata, Saúdská Arábie, je svou produkci 9,5 milionů barelů schopen zvednout jen přibližně o desetinu, a Brazílie zůstává se svými novými ložisky v moři u Ria de Janeiro za očekáváním, je hlavním nositelem naděje na vyrovnání rozdílu mezi očekávaným nárůstem spotřeby a stagnující těžbou právě Irák.

"Domnívám se, že cíl šesti a půl milionu denních barelů v roce 2015 rozhodně není nerealistický," řekl agentuře Reuters hlavní ekonom Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatíh Birol.

Iráčtí experti se domnívají, že do dvaceti let by jejich země mohla těžit osm až dvanáct milionů barelů denně. Podle IEA by tak předchozí hororové scénáře, podle nichž by cena ropy měla v roce 2035 vylétnout až ke 150-170 dolarům za barel, mohly být definitivně minulostí.

Jedním z hlavních odběratelů bude nepochybně Čína, která podle některých expertů již svým HDP překonala dosavadního lídra, Spojené státy.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Sněmovna lordů velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody

Sněmovna lordů, horní komora britského parlamentu, v úterý velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody. Proti kontroverznímu zákonu, který podle Evropské komise porušuje právně závaznou dohodu, hlasovalo 395 zákonodárců, opačný názor jich mělo 169. Sporným zákonem může vláda premiéra Borise Johnsona zrušit části rozvodové dohody mezi Británií a Evropskou unií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy