Rusko přepíná na krizový režim. Ze země začíná mizet kapitál

Václav Lavička, HN
27. 3. 2014 11:05
Po událostech na Krymu zažívá Rusko silný odliv zahraničního kapitálu. Investoři se obávají, že USA s EU sáhnou ještě po tvrdších postizích
Ruští vojáci na Krymu.
Ruští vojáci na Krymu. | Foto: Reuters

Moskva – Krymská krize citelně doléhá na ruské hospodářství. Světová banka ve středu zhoršila jeho předpověď – pokud napětí kolem poloostrova během pár měsíců nepoleví a Západ přijme další sankce, ruský HDP může letos klesnout až o 1,8 procenta.

Oficiální ruští činitelé však hospodářský propad letos vylučují. "Žádná recese v Rusku není a ani nebude. Nezasáhne-li vyšší moc, počítáme se zrychlením tempa růstu,“ prohlašuje náměstek ministra hospodářství Andrej Klepač.

Dosavadní sankce Západu podle něj nijak výrazný dopad nemají. Hned ale dodává: „Samotné ochlazení vztahů představuje podstatný faktor ovlivňující hospodářský růst,“ cituje jeho slova z tiskové konference agentura Interfax.

Moskva přiznává, že napětí mezi ní a Západem se během prvních tří letošních měsíců projevilo silným odlivem zahraničního kapitálu. Dosáhl 65 až 70 miliard dolarů, tedy skoro tolik jako za celý uplynulý rok. V důsledku toho tak rubl za tři měsíce vůči dolaru ztratil zhruba desetinu své hodnoty.

"Investory nejvíce znejišťuje hrozba, že Západ přitvrdí sankce vůči Rusku,“ míní v listu Financial Times Chris Weafer z moskevské poradenské firmy Macro Advisory. Další západní sankce a také oslabení rublu by mohly podle americké banky Morgan Stanley způsobit ruským společnostem stejně dramatický propad zisku jako během finanční krize z období 2008–2009. Tehdy se zisk připadající na jednu akcii v průměru propadl více než o 60 procent.

Rusko by mělo podle tamních expertů počítat i se zhoršením svého úvěrového ratingu až o dva stupně. Úročení zahraničních úvěrů by tak stouplo na 10 až 11 procent ročně. Loni si ruský stát na kapitálových trzích vypůjčil kolem sedmi miliard dolarů úročených 3,7 až 6,05 procenta, v závislosti na lhůtě splatnosti, shrnuje v listu Nězavisimaja gazeta Narek Avakjan ze společnosti Aforex.

Dvojsečné sankce

Ve vzduchu stále také visí hrozba, že USA a EU půjdou ještě dál a zavedou vůči Rusku obchodní a investiční restrikce. Po nich by bezpochyby následovala ruská odveta.

Dvojí ceny na Krymu. Horní štítek ukazuje cenu v rublech, dolní v ukrajinských hřivnách. Ruský rubl se stal oficiální měnou v pondělí.
Dvojí ceny na Krymu. Horní štítek ukazuje cenu v rublech, dolní v ukrajinských hřivnách. Ruský rubl se stal oficiální měnou v pondělí. | Foto: Reuters

Ztráty by pak podle Paula Ivana z bruselského Evropského centra pro politiku počítaly obě strany. A postiženy by byly četné západní firmy. Například francouzské Danone v Rusku má asi devítinu svého obratu a pro PepsiCo je to druhý největší trh. Nemluvě o obchodních zájmech automobilek Volkswagen, General Motors či Renault, strategickém partneru ruského AvtoVazu.

V ruských médiích se ozývá dost hlasů, které se tvrdších sankcí obávají. Je ale také hodně těch, které je zlehčují a slibují pádnou odpověď. „Přijme-li Západ další sankce, pak se střelí do vlastní nohy,“ prohlásil Vjačeslav Nikonov, poslanec Státní dumy za vládní Jednotné Rusko.

Více zbrojení a bankovní čistka

A je tu ještě něco, co by se nemělo podceňovat. „Prudké zhoršení vztahů s USA a Evropskou unií se stalo katalyzátorem, který urychlil přechod ruské ekonomiky na jakýsi mobilizačně krizový režim,“ uvádí Natalja Akindinovová z moskevské Vysoké školy ekonomické.

Jak se takový režim projevuje? Předně, ruský stát více zbrojí. Jeho výdaje na „národní obranu“ za letošní leden až únor představují více než třetinu plánovaných celoročních výdajů. Znát je i tvrdší „čistka“ na trhu bankovních služeb, kde ubývá soukromých ústavů a přibývá naopak těch se státním vlivem. V případě dalších sankcí bude vláda přednostně pomáhat právě jim.

Ne náhodou už ministr hospodářství Alexej Uljukajev navrhuje, aby se zahraniční závazky ruských peněžních ústavů refinancovaly ze zdrojů Centrální ruské banky.

Státu se zatím nepodařilo (nebo se mu nechtělo) podpořit soukromou podnikatelskou aktivitu. O to více nyní klade důraz na vládní projekty. Jeho vliv v ekonomice tak sílí.

Současné napětí může také způsobit, že ruská ekonomika se bude více orientovat na Východ. „Nebudeme bouchat dveřmi a opouštět tradiční trhy do té doby, než nás z nich začnou vypuzovat,“ říká v listu Vědomosti první vicepremiér Igor Šuvalov. Podle něj je nyní pro Rusko důležité aktivně hledat nové hospodářské partnery. Včetně těch, kteří se v minulosti příliš velké přízni Moskvy netěšili.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 21 minutami

AfD připravuje v Drážďanech volební program, v ulicích jsou demonstranti

Německo, ale normální. S takovým sloganem vstupuje Alternativa pro Německo do kampaně před zářijovými parlamentními volbami. 600 delegátů na víkendovém sjezdu v Drážďanech připravuje volební program. Původně měli vybrat i volební lídry, nakonec o nich ale budou hlasovat místo delegátů členové. 

Od rána se v saské metropoli konají proti AfD demonstrace, žádné střety s policií a ani násilnosti zatím hlášeny nejsou. 

Strana se kromě vnitřních třenic potýká s úbytkem příznivců na západě Německa. V březnových zemských volbách v Porýní-Falci a Bádensku-Württembersku strana přišla o třetinu voličů. Na východě Německa, konkrétně v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku, zůstává AfD stále silná, dokonce se jí daří nové příznivce získávat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy