Putin v Davosu nabídl světu spolupráci a odzbrojení

Karel Toman
28. 1. 2009 23:50
Ruský premiér zahájil Světové ekonomické fórum
Ruský prezident Vladimir Putin promlouvá na tiskové konferenci ve vídeňském Hofburgu
Ruský prezident Vladimir Putin promlouvá na tiskové konferenci ve vídeňském Hofburgu | Foto: Reuters

Davos - K dokonalé bouři přirovnal Vladimír Putin současnou globální krizi. Ve středu večer vystoupil coby první oficiální řečník letošního Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu.

 

Když mu předával slovo zakladatel fóra, profesor Klaus Schwab, dramaticky se ruského premiéra zeptal: „Někteří lidé se obávají, že Rusko zaujme konfrontační politiku. Já doufám, že bude kooperativní. Jaká je vaše odpověď?"

Putinova odpověď trvala půl hodiny a alespoň řečnicky jasně zvolila druhou možnost.

 

„Nesmíme podlehnout depresi, musíme proti krizi bojovat. A to není možné bez vzájemné důvěry. To platí pro národy, státy i banky," řekl na závěr projevu, v němž se několikrát nepřímo shodl s postojem Baracka Obamy a mimo jiné se i vyslovil za odzbrojení.

 

Wall Street neexistuje

 

Putin si hned zkraje získal publikum vtipem, když řekl, že zmíněná dokonalá bouře přijde vždy nečekaně. „U nás o tom víme své, protože v Rusku se udeří takřka každý rok," dodal.

 

Pak se ale opřel do pojmenovávání příčin krize. „Ještě před rokem jsme od našich přátel z USA slyšeli poučky o pevných základech ekonomiky. Dnes Wall Street prakticky neexistuje," naznačil, kdo je v jeho očích viníkem krize.

 

V diskusi na Světovém ekonomickém fóru vystoupil i zakladatel Microsoftu Bill Gates.
V diskusi na Světovém ekonomickém fóru vystoupil i zakladatel Microsoftu Bill Gates. | Foto: Reuters

 

Ta má podle něj kořeny v tom, že „prosperita nebyla vydělaná, ale půjčená." Nízká regulace, velká měřítka finančních operací a kumulace rizik - to vše vedlo kromě krize také k tomu, že světové bohatství se nerovnoměrně rozložilo. „Mnoho zemí, včetně některých evropských, se tak ocitlo na periferii světové ekonomiky."

 

 

Putin však vzápětí odmítl populistická řešení. Rusko se podle něj nevydá cestou izolacionismu, posilování moci státu v ekonomice nebo finančního populismu ani přílišného zadlužování veřejných rozpočtů.

 

Co by se podle ruského premiéra mělo ve světové ekonomice změnit? Putin přiznal, že všechny odpovědi nemá. V prvé řadě se podle něj musí ekonomika zbavit špatných aktiv neboli nedobytných dluhů, které krize přinesla. Také by napříště měla být méně závislá na „virtuálních penězích a očistit se od iluzí". Měla by reálněji hodnotit cenu podniků podle jejich „schopnosti tvořit přidanou hodnotu."

 

Putin si notuje s Obamou

 

Makroekonomickou a finanční disciplínu by podle něj měl napříště ohlídat systém globálních regulátorů. V tom se shoduje s doporučením, jaké nedávno vydala prestižní nezisková organizace G30, kde zasedá i ministr financí z administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy.

 

Globální regulace by pak podle Putina měla zaručit spravedlnost a tím i přístup rozvojových zemí k potřebným zdrojům a novým technologiím. V tom se zase nápadně přiblížil výzvě, s kterou chce Obama v dubnu vystoupit na summitu nejvyspělejších zemí G20 v Londýně.

 

 

Poměrně dlouho se Putin zdržel u energetické bezpečnosti. Hrozící nedostatek energie označil za „destabilizační princip" a  vyslovil se pro zavedení nových globálních institucí, které by určovaly pravidla distribuce strategických surovin. Vyslovil se také pro vznik nových energetických partnerství.

 

V jasné narážce na nedávnou plynovou krizi vzápětí podotkl, že některé země pravidla dodržují, jen dokud se jim to hodí. Slíbil také dokončit plynovody Severní a Jižní proud, nová ropná překladiště a přístavy nebo ropovod do Číny.

 

Naděje na odzbrojení

 

Jediný záblesk sebezpytování přišel, když líčil, jak se jeho vláda snaží bojovat s krizí doma. „Náš finanční systém je slabý. Víme o tom a snažíme se vybudovat nové instituce," řekl Putin.

 

Condoleezza Riceová se po příjezdu do Davosu zdraví s ředitelem a zakladatelem Světového ekonomického fóra Klausem Schwabem.
Condoleezza Riceová se po příjezdu do Davosu zdraví s ředitelem a zakladatelem Světového ekonomického fóra Klausem Schwabem. | Foto: Reuters

 

Na dotazy po svém projevu už ale opět hýřil sebevědomím. „Rusko pomoc nepotřebuje," řekl. A když ve své řeči kritizoval provokování mezinárodních konfliktů jako prostředek odvracení pozornosti od svých vnitřních problémů, už opět mířil vně Ruska. „To nesmíme dopustit," řekl.

 

V samém závěru se pak vyslovil proti zbrojení jako prostředku řešení hospodářské krize. „Krátkodobě sice vytvoří nová pracovní místa. Ve skutečnosti ale pumpuje pryč peníze, které by mohly být využity lépe. Doufám, že nás krize posune směrem k odzbrojení," apeloval.

 

Nakonec připomněl, že ze stolu také zdaleka nezmizela otázka potravinové krize.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Český řidič kamionu zemřel na německé dálnici, když narazil do kolony aut

Při nehodě na dálnici v německém Sasku-Anhaltsku zahynul český řidič kamionu, který zřejmě kvůli nepozornosti naboural do kolony stojících vozidel. Informoval o tom deník Leipziger Volkszeitung. Neštěstí se stalo v pondělí odpoledne na dálničním úseku mezi Halle a Lipskem poblíž města Merseburg. Čtyřiatřicetiletý řidič zůstal po nárazu do stojícího kamionu zaklíněný v kabině a na místě podlehl svým zraněním. Podle policie zatím není zřejmé, zda řidiče přemohla únava nebo nehodu způsobila chvilková nepozornost.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Nemocnici Královské Vinohrady nově povede dermatolog Arenberger

Novým ředitelem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze byl jmenován dermatolog Petr Arenberger, uvedla Česká televize. Do funkce Arenbergera jmenoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na základě tendru, kterého se účastnilo celkem osm lidí. Arenberger je nyní ve vinohradské nemocnici přednostou dermatovenerologické kliniky. Dosavadní ředitel Robert Grill odejde z funkce ke konci září na vlastní žádost kvůli blížícímu se důchodovému věku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy