Oznámila to Kongresu i s upřesněním časového plánu a detailů prodeje majetku v hodnotě 700 milionů dolarů.

Podle oznámení DP World, třetí největší firmy na světě provozující přístavy, k tomuto kroku dojde za čtyři až šest měsíců. A kupcem bude americký investor bez jakéhokoli vztahu k DPW.

Zástupce americké pobočky firmy podle L.A. Times řekl, že plně chápou národní citlivost vůči vlastnění přístavů zahraniční firmou.

Celý spor se rozhořel poté, co společnost se sídlem ve Spojených arabských emirátech převzala britskou společnost Peninsular & Oriental Steam Navigation za 6,8 miliardy dolarů, v jejím portfoliu byly právě i přístavy na území Spojených států.

Proti tomuto kroku se zvedla vlna protestů veřejnosti, proti se postavil i Kongres. Naopak prezident George W. Bush stál za arabskou firmou a přesvědčoval Ameriku, že provozování přístavů dubajskou společností nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko.

Přestože jsou Spojené arabské emiráty spojencem USA v boji proti terorismu, hlavním místem odporu byl právě Kongres, který transakci zablokoval.

DP World však nakonec "podlehla" hlasu lidu a sama ustoupila od svých plánů a včera Kongresu oznámila, že přístavy budou prodány do rukou společnosti, která je "stoprocentně" americká.

I přesto ještě poté Kongres odhlasoval v poměru 377 ku 38, že nesouhlasí s tím, aby DP World provozovala jakýkoli přístav na území USA. Toto hlasování bylo však spíše formální, neboť v tu dobu již kongresmani znali rozhodnutí firmy.

"Jasně jsem ukázali, co chceme. A to je americkou společnost ve vedení našich přístavů," řekl podle L.A. Times republikánský kongresman Peter T. King. "Myslím, že jsem společnosti DP World předali naši zprávu jasně a dostatečně hlasitě," dodal.