Nový daňový ráj v eurozóně. Lucembursko pro chudé

Tereza Holanová Tereza Holanová
26. 7. 2013 6:50
Do Lotyšska přiteklo za pololetí okolo 1,2 miliardy dolarů.
Foto: Reuters

Praha/Riga - Eurozóna získá již za několik měsíců nový daňový ráj, tedy další zemi lákající zahraniční firmy na nízké sazby. Vedle Malty či Kypru se zařadí i Lotyšsko, které se chystá přejít na společnou měnu od ledna 2014.

Atraktivní je pro cizince přitom už nyní. "V první polovině tohoto roku do Lotyšska ze zahraničí přiteklo okolo 1,2 miliardy dolarů. Vklady nerezidentů jsou tak už na deseti miliardách dolarů, což je polovina všech bankovních vkladů v zemi," píše agentura Bloomberg.

Země láká především firmy ze zemí bývalého Sovětského svazu. "Denně nám chodí stovky dotazů z Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny," říká pro Der Spiegel právnička Taťana Lutinska, která má v tamní Rietumu Bank na starost řízení zahraničních holdingů. Spousta podniků teď podle ní chce také přesunout peníze do Lotyšska z bankrotujícího Kypru.

Lucembursko pro chudé

Sazba daně z příjmu právnických osob tu činí 15 procent, což je mnohem méně než průměr celé EU (23,5 procenta). Pro srovnání, v Belgii je to podle Eurostatu 37 procent, v Česku 19 procent, v Německu 29,8 procenta a ve Španělsku 30 procent.

Od roku 2013 navíc platí, že holdingové firmy nemusí danit zahraniční zisky z dividend či prodeje akcií. Stejně tak mohou tyto peníze volně převádět na zahraniční účty, například na Kajmanské ostrovy. "Lotyšsko má už teď přezdívku ´Lucembursko pro chudé," komentuje pro Der Spiegel analytik Markus Meinzer.

Kromě toho se Lotyšsko snaží lákat zahraniční firmy - podobně jako jiné země - na různé investiční pobídky. "Konkrétním případem je například oblast telekomunikací. Zde je společnostem přiznána úleva na dani z příjmu ve výši 25 procent z objemu investovaných prostředků se stropem zhruba 50 milionů eur," tvrdí Petr Jankovič z vedení společnosti Akont, která v Česku pomáhá firmám s "optimalizací" daní.

Od nového roku navíc Lotyšsko jako druhá země v Pobaltí přechází na společnou evropskou měnu. "Euro samo o sobě důvěru v ekonomiku nijak nezvyšuje, viz Itálie, Španělsko nebo Kypr," myslí si Jankovič.

Přestože ovšem Lotyšsko uplatňuje kurzový režim crawling board (jeho měna je pevně „přivázaná" k euru), ve kterém se udrželo i během tvrdé ekonomické krize před čtyřmi lety, zmizí tak riziko nepředvídatelných ztrát, dále se usnadní zpracování účetnictví.

Bublina zatím nehrozí

Podle ekonomů ale zatím nehrozí, že by v Lotyšsku došlo k nafouknutí a následnému prasknutí bubliny, jako se stalo na Kypru, "Hodnota aktiv v rozvahách bank odpovídala na konci minulého roku 128 procentům tamního HDP. Průměr v EU přitom činí 359 procent," uvádí Der Spiegel.

Relativně nízký je zatím také podíl špatných úvěrů (takzvaných non-performing loans), který se podle Světové banky loni dokonce meziročně snížil z 13,9 na 11 procent, podobná čísla hlásí i Evropská komise. "Podíl špatných úvěrů se snížil na 11,1 procenta z rekordních 19,4 procenta, kam se dostal v září 2010," píše v letošní Konvergenční zprávě.

"To je pouze důsledek ekonomického propadu v letech 2008 až 2009, kdy se ekonomika prudce propadla a následně nebylo možné splácet předchozí úvěry," říká navíc ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Samotné banky, které v zemi působí, většinou údaje o nesplácených půjčkách ve svých finančních výkazech neuvádějí, výjimkou je například Danske Bank. Zde se podle výroční zprávy za rok 2012 jednalo o 80 půjček z 2350 (tedy 3,4 procenta). Lotyšská dcera tak byla ukázněnější než například v Litvě (7,5 procenta) nebo Irsku (15,99 procenta).

Jiří Cihlář z Next Finance ale upozorňuje na vysoký poměr poskytnutých půjček k depozitům. "Podle údajů agentury Reuters za rok 2012 dosahuje v Lotyšsku hodnoty 196 procent," uvádí. Na Kypru je to pouze 123 procent, na Maltě, která představuje v Evropě další populární "ráj", jen 70 procent a průměr eurozóny činí 110 procent.

Pokud je ukazatel příliš vysoký, tak to obecně znamená, že banky nemají dost likvidity na to, aby poskytovaly úvěry. Musí tak spoléhat na prostředky, které si vypůjčí na mezibankovním trhu, což je vyjde dráž, než kdyby kryly půjčky pouze depozity.

Ráj? Jinde je peklo

Podobnost s bankrotujícím Kyprem se však nabízí právě kvůli vysokému přílivu klientů z východu, kteří hledají "blízkou" a přitom atraktivní destinaci.

"Historický kontext hraje zásadní roli," uvádí Jankovič. Připomíná, že Rusové tvoří v zemi po dvě stě let nejpočetnější etnickou menšinu. Svoji roli hraje minimální jazyková bariéra, geografická i kulturní blízkost.

"A to zejména pro ty Rusy, kteří sice disponují značným majetkem, ale nikoliv v takové výši, aby za jeho správu platili tým expertů v Nizozemsku nebo Velké Británii," doplňuje s tím, že náklady, které firma zaplatí v Lotyšsku, jsou značně nižší.

Podle Jankoviče ale toto propojení funguje dlouhodobě a netýká se pouze Lotyšska, ale celého Pobaltí. "Záležitost je teď medializována více než v minulosti, často s nádechem odhalování něčeho nového a snad podezřelého," komentuje.

Poté, co Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) zveřejnilo data o daňových únicích v hodnotě bilionů dolarů, Evropská unie slíbila, že se pro ni boj proti daňovým podvodům stane prioritou. "Ve skutečnosti se ale stal naprostý opak. Namísto toho, aby daňové ráje eliminovala, se rozhodla do měnové unie přijmout jeden další," komentuje pro Der Spiegel europoslanec Sven Giegold.

Jak ale komentuje Petr Sklenář, podobně nízké sazby, podle nichž se rozlišují "ráje", by měly být normální. A pro země jako je Francie, Belgie či Portugalsko, kde sazba daně z příjmu pro právnické osoby přesahuje třicet procent, by se podle něj hodil spíše přívlastek "daňové peklo".

 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Rusko vyhostí v odvetě za krok Washingtonu deset amerických diplomatů

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle šéfa ruské diplomacie vyhostí i tři diplomaty z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Prezidenti Macron a Zelenskyj a kancléřka Merkelová po společném jednání vyzvali Rusko, aby stáhlo vojska od ukrajinských hranic a z Krymu

Prezidenti Francie a Ukrajiny Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj s německou kancléřkou Angelou Merkelovou po společném jednání vyzvali Rusko, aby stáhlo vojska z ukrajinských hranic a z Krymu. Ruský prezident Vladimir Putin dnes naopak vyzval Macrona a Merkelovou, aby donutili Ukrajinu k zastavení provokací na hranicích s Ruskem. Napjatá situace trvá už déle než týden, Rusko poslalo k hranicím desetitisíce vojáků, kteří se tam účastní vojenského cvičení.

Další zprávy