V desítce nováčků ale "vyčnívá" Česko a Polsko.
"V České republice a Polsku sice zůstává inflace pod kontrolou, jiné země s ní však zápasí," uvedla banka.
Podle ní letos, zejména v Česku a Maďarsku, ovlivní inflaci dopady zvýšení regulovaných cen nebo daní.
Naopak proti zdražování bude působit nedávný prudký pokles cen ropy, uvedl ekonom banky pro region Thomas Laursen.
Strašáci: veřejné finance
I přes zvýšené inflační tlaky zůstaly podle Laursena veřejné finance v nových zemích EU loni uvolněné a expanzivní politika v této oblasti bude letos pokračovat.
"Deficity veřejných financí se ve většině zemí regionu zvýšily i přes silný ekonomický růst a vysoké daňové příjmy, což přispívá k
obavám z přehřátí," uvádí zpráva.
Mezi zeměmi, které se rozhodly deficit snižovat, bude podle banky letos vynikat Maďarsko, které loni přijalo razantní plán úspor. Omezit schodky chtějí i Polsko a Slovensko. Vyhlídky na zásadnější reformy však nejsou povzbudivé, konstatovala banka.
"Od října předloňského roku se v regionu uskutečnilo šest voleb, ty však celkově neposílily převážně slabé koaliční vlády. S výjimkou Maďarska zůstávají vyhlídky na výraznější pokrok politicky obtížných reforem iluzorní," uvedla banka.
Rozmanitý export
Nízké deficity běžného účtu platební bilance udržely podle zprávy jen Česká republika, Polsko a Slovinsko. Jinde se blíží deseti procentům HDP nebo tuto úroveň překračují.
Banka se také zabývá otázkou prudkého růstu úvěrů v regionu. Podle ní sice tento trend zatím neohrožuje zdraví bankovních systémů, musí se však pozorně sledovat, protože vede k makroekonomickým nerovnováhám a ke vzniku "bublin" nafouknutých cen aktiv, tedy realit nebo cenných papírů. Týká se to zejména pobaltských zemí a do jisté míry Rumunska a Bulharska.
Banka dosud vydávala zprávu o nových zemích EU každé čtvrtletí od roku 2004. Letos poprvé zpráva zahrnuje Rumunsko a Bulharsko, které do Unie vstoupily v lednu. Od nynějška bude banka vydávat tuto zprávu třikrát ročně, uvedla agentura Reuters.
