reklama
 
 

Nizozemsko v krizi. Čeká ho osud Španělska nebo Kypru?

9. 4. 2013 6:30
V zemi praskla hypoteční bublina a domácnosti mají problém se splácením

Amsterdam - Po Španělsku, Irsku či Lotyšsku se s realitní bublinou potýká další evropský stát. Nizozemci dluží na hypotečních úvěrech 123 procent tamního HDP, ceny domů už čtyři roky padají a pokles se podle odborníků ještě nezastavil.

Na rozdíl od ostatních zemí, které doplatily na hypoteční boom, se ale země podle mínění expertů dostane z krize vlastními silami a banky i zadlužené domácnosti problémy ustojí.

Reálná tedy podle nich není ani finanční injekce, ani konec nejdůležitějšího "daňového ráje" v Evropské unii.

Snadné úvěry a státní podpora

Realitní bublina v Nizozemsku je po té španělské druhou největší v Unii. Stojí za ní jednoduchý přístup k úvěrům a vysoká státní podpora - část příjmu, který dlužník zaplatí na úrocích, je například osvobozená od daně.

Podle Břetislava Kalůska, který působí na obchodním úseku českého velvyslanectví v Nizozemsku, spadly ceny od roku 2008 celkem o 23 procent. "Je to hodně, ale například v Irsku se snížily o 47 procent a ve Španělsku o 32 procent," upozorňuje obchodní rada.

Z údajů nizozemského statistického úřadu vyplývá, že v únoru spadly ceny rezidenčních nemovitostí meziročně o 8,3 procenta. V lednu činil pokles dokonce 9,6 procenta. Za celý rok 2012 domy zlevnily o 6,3 procenta, což je více než v předchozích letech (v roce 2011 to bylo o 2,4 procenta, v roce 2010 "jen" o dvě procenta).

Vývoj cen nemovitostí v posledním roce ukazuje následující graf.

Že ale může pokles ještě pokračovat, připouští třeba Mezinárodní měnový fond. Myslí si to i ekonom společnosti Partners Pavel Kohout. "Trendy na trzích nemovitostí obvykle trvají celé roky - na rozdíl například od akciových nebo komoditních trhů, kde se mohou rychle obrátit," vysvětluje Kohout.

Začíná být problém splácet

Klesající ceny znamenají pro všechny, kteří si vzali hypotéku, že teď musí splácet více, než kolik jejich majetek stojí. Hlavním problémem je však pro ně ekonomický pokles, se kterým se Nizozemsko podobně jako většina zemí EU potýká.

Důsledky recese? Pokles příjmu, nižší spotřeba, méně zakázek, investic i práce (míra nezaměstnanosti na konci února meziročně vzrostla z 5,9 na 7,7 procenta). "Na jednoho Holanďana včetně dětí a důchodců připadá objem hypoték ve výši 26 660 eur, takže dluhová zátěž domácností je značná," ilustruje Kohout.

Pavel Kohout o bankovním systému Nizozemska:

Nizozemci mají dlouhou a bohatou tradici ve financích. Po roce 1688 učili Angličany, jak má vypadat moderní bankovní a burzovní systém. Ještě předtím se osvobodili od španělské nadvlády, protože na rozdíl od Španělů měli vyspělejší finance. Po dlouhá staletí holandští obchodníci a bankéři patřili mezi světovou špičku, dnes je zřejmé, že to v řadě ohledů hodně přehnali. Věřili si až příliš, zejména že ceny nemovitostí mohou jít do nebes a že se jim všechny ty hypotéky vyplatí.

S tím, že lidé nesplácí, měla problém například čtvrtá největší banka SNS Reaal, kterou vláda na počátku letošního roku znárodnila. V první polovině roku 2012 se špatné hypoteční úvěry podílely na celkové částce z 39,6 procenta, jejich hodnota činila 1,9 miliardy eur.

Nárůst špatných dluhů zmiňuje ve své pololetní zprávě také Rabobank. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má však problém pouze u 0,1 procenta všech hypotečních úvěrů.

Chybějící peníze si banky musí půjčovat na mezinárodních trzích, což je v posledních letech kvůli krizi v eurozóně složité. "Začínají proto vydávat dluhopisy kryté nemovitostmi, to ale také není ideální řešení, protože s poklesem cen nemovitostí musí tvořit opravné prostředky," říká Břetislav Kalůsek z obchodního úseku českého velvyslanectví v Nizozemsku.

Nizozemsko si pomůže samo

Odborníci jsou ovšem přesvědčení, že na rozdíl od Španělska nebo Pobaltí zvládne země krizi vlastními silami. Jako příklad nizozemské samostatnosti Kalůsek zmiňuje právě znárodnění SNS Reaal, kde se část nákladů na sanaci přenesla na akcionáře a majitele dluhopisů banky.

Analytik Václav Franče z Raiffeisenbank navíc upozorňuje na nízký výnos z nizozemských dluhopisů, který se pohybuje na 1,8 procenta. "Vzhledem k tomu si nemyslím, že by země urgentně potřebovala nějakou pomoc," uvádí.

Že se ekonomika zvládne s problémy vyrovnat, věří také Standard & Poor´s. "Dlužníci, kteří přestanou splácet, zůstávají za své závazky zodpovědní. Věřitelé mají k dispozici jejich úspory, stejně tak mohou získat přístup k části jejich příjmu," uvádí agentura ve své zprávě.

Jak připomíná Kalůsek, objem hypoték sice podle dat OECD představuje 123 procent nizozemského HDP, čisté jmění domácností ale činí 166 procent.

Kyperská cesta nehrozí

Skepticky se k Nizozemsku staví například Jiří Cihlář z Next Finance. Počet nesplácených úvěrů podle něj vzroste natolik, že budou banky muset požádat o podporu vládu. Ta by ale v podobném případě nedokázala zajistit potřebné peníze, což by znamenalo nutnou pomoc ze zahraničí, předpokládá Cihlář.

Kyperský scénář by se však podle něj neopakoval. "V případě Nizozemska by šlo o jednorázovou půjčku jako u dalších evropských zemí," komentuje analytik. Že byla situace na Kypru zcela ojedinělá, si myslí i Franče.

Podle Radima Dohnala ze Saxo Bank by se případná pomoc týkala hlavně lokálních peněžních ústavů, protože velké holandské banky mají i řadu ziskových aktivit v zahraničí.

Podle Kohouta Nizozemci vyvinou veškeré úsilí, aby postavení své země neohrozili. Zároveň ale připouští, že se tamní ministr financí (a současný šéf euroskupiny) Jeroen Dijsselbloem s akcionáři problematických bank zřejmě nebude nijak "mazlit" vzhledem k tomu, jak tvrdě přistupoval ke Kypru, ale také k SNS Reaal.

Ohrozí krize daňový ráj?

Bankovní účty zahraničních firem by každopádně měly zůstat v bezpečí. Podle databáze ČEKIA tu sídlí i 4443 českých firem, mezi nimi například PPF Petra Kellnera, KKCG Karla Komárka nebo Leo Express.

Na otázku, zda považují Nizozemsko za bezpečné a jestli na zhoršení na tamním trhu nějak reagují, žádná z těchto firem neodpověděla.

Jak ale říká Karel Pluhař ze společnosti Akont, která se specializuje na "daňovou optimalizaci", čeští podnikatelé ukládají větší sumy spíše do Švýcarska, Rakouska či Lichtenštejnska, často do privátních bank s konzervativní strategií. "U těch není primárním cílem co nejvyšší zisk, ale bezpečně udržet prostředky klientů, často po generace," dodává.

Do Nizozemska firmy nemíří pouze kvůli výhodným daňovým sazbám. Důležitou roli hraje také transparentní prostředí, rychlá vymahatelnost práva a srozumitelná legislativa.

K výhodám patří i stabilita právního a daňového systému. "V porovnání s ostatními jurisdikcemi, které skýtají podobné daňové podmínky, tu z dlouhodobého hlediska dochází k mnohem menšímu počtu změn," vysvětluje Pluhař.

Lákají ale také již zmíněné daně. Srážková daň na výplatu úroků či licenčních poplatků je tu nulová. Pokud firma splní určité podmínky, nemusí danit přijaté dividendy či kapitálové zisky z prodeje účastí na společnostech. Dividendy i kapitálové zisky podléhají standardní sazbě, která činí 20 procent na prvních 200 tisíc eur zisku, na zbytek pak 25 procent.

"Pro působení skupin našeho rozsahu je v Nizozemsku vhodné prostředí," říká mluvčí PPF Radek Stavěl. Zmiňuje například smlouvy o ochraně zdanění, ale také třeba efektivní ochranu soukromého vlastnictví.

autor: Tereza Holanová | 9. 4. 2013 6:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama