


Německá vláda představila nový balíček opatření, který má za cíl nastartovat skomírající ekonomiku. Některá nová pravidla pro zaměstnance jsou ale terčem silné kritiky, jde především o pravidla týkající se nemocenské.

„Chceme dostat Německo zpět na správnou cestu,“ uvedl spolkový kancléř Friedrich Merz u příležitosti představení nového balíčku reforem, který mimo jiné obsahuje významné daňové úlevy pro rodiny s nízkými příjmy a rozsáhlé změny v důchodovém systému. Cílem nových opatření je posílit německou ekonomiku.
Balíček reforem v sobě ale skrývá i háček. Jde totiž na ruku převážně zaměstnavatelům. Pomáhá jim snížit byrokracii či poskytuje větší flexibilitu při najímání pracovníků na krátkodobé smlouvy. Samotným zaměstnancům ale významně ztěžuje možnost nárokovat si nemocenskou dovolenou.
Němci tak v rámci nových pravidel například ztratí právo získat potvrzení o pracovní neschopnosti po telefonu. Nově bude taktéž zavedena povinnost pro zaměstnance předložit lékařské potvrzení už od prvního dne nemoci.
„Víme, že jde o těžké rozhodnutí. Už si však nemůžeme dovolit tuto konkurenční nevýhodu způsobenou dlouhodobou nepřítomností v práci,“ cituje německého kancléře deník Independent. Reformy ale kritizují například odboráři, podle kterých jde o „útok na práva zaměstnanců“.
Změny v pravidlech nemocenských kritizují i lékaři. Předseda Německé asociace praktických lékařů Markus Blumenthal-Beier tak například pro německý tisk uvedl, že navrhované změny v nemocenských jsou „naprosto katastrofální“ a zahltí systém zdravotní péče.
Terčem kritiky jsou i opatření, která firmám poskytují větší možnost sjednávat se zaměstnanci smlouvy na dobu určitou. „Nedůvěra vůči zaměstnancům a šíření šílenství v podobě pracovních smluv na dobu určitou nepřispívají k růstu,“ tvrdí předseda odborového svazu Verdi Frank Werneke.
„Tento reformní balíček je velmi úspěšným výchozím bodem a podporuje naši výzvu k reformám, které podporují růst, konkurenceschopnost a inovace,“ uvedl naopak šéf Deutsche Bank Christian Sewing.
Německá ekonomika na tom přitom v posledních letech není dobře. Dynamiku ztratila především po epidemii koronaviru. Dobře na tom není ani Merzova Křesťanskodemokratická unie, která momentálně v průzkumech zaostává za extremistickou krajně pravicovou stranou AfD. Podle květnového průzkumu veřejného mínění pak s prací Merzovy vlády není spokojených 76 procent Němců.



Novým ministrem financí ve vládě britského premiéra Andyho Burnhama se stal John Healey, bývalý ministr obrany, který ze své pozice v červnu odstoupil. Šéfem britské diplomacie se stal bývalý předseda Labouristické strany Ed Miliband, který na této pozici nahradil Yvette Cooperovou. Ta nyní stane v čele resortu zdravotnictví.



Oblastní organizace ODS Praha 1 nepředloží kandidátní listinu pro podzimní komunální volby. Chce tím vyhovět požadavku vedení strany, aby na kandidátce nebyl bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Členové ODS Praha 1 dostali povolení kandidovat za jiné subjekty. Rozhodla o tom v pondělí oblastní rada. ČTK to sdělil Dvořák, který je předsedou rady.



Předběžné opatření amerického soudu na 14 dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Přinejmenším od ruské anexe Krymu si Ukrajinci mohli být jistí podporou Polska. Přestože obě země spojuje i bolestná historie, tváří v tvář ruské agresi Poláci svého souseda dlouhé roky podporovali. To se ale mění. V polské veřejnosti poprvé převažují odpůrci přijímání ukrajinských uprchlíků a vztahy mezi Varšavou a Kyjevem procházejí největším ochlazením od začátku ruské invaze.