Současná flotila amerických letounů včasné výstrahy (AWACS) bude v Evropě nahrazena švédskou alternativou. Agentuře Reuters to sdělily čtyři zdroje obeznámené se situací. Tento krok přitom může poškodit vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten sice po Evropě požaduje, aby více zbrojila, ale zároveň chce, aby spojenci v NATO nakupovali od amerických zbrojovek.
Podle zdrojů agentury Reuters obeznámených se situací mělo k oznámení akvizic dojít na summitu NATO, který v úterý začíná v Ankaře. Zbrojovka SAAB se k tomuto odmítla vyjádřit. Nákup až desítky průzkumných letounů Saab GlobalEye nicméně na Fóru obranného průmyslu v Ankaře potvrdil v úterý generální tajemník NATO Mark Rutte.
Podle Rutteho rovněž aliance rozšíří svou stávající flotilu tankovacích a transportních letounů A330 MRTT o jeden další stroj, informovala agentura ČTK. Šéf NATO také informoval, že spojenci pořídí až pět výškových průzkumných dronů Northrop Grumman MQ-4C Triton. Záměr jejich nákupu stvrdily podpisem dopisu o záměru Norsko, Finsko, Německo a Dánsko.
Dosud evropské státy aliance disponovaly celkem 14 americkými letouny E-3, které slouží jako „oči“ armád na bojišti. Tyto letouny jsou ve službě nepřetržitě již od roku 1982. Nachází se na vojenské základně v Geilenkirchenu v Německu a od začátku ruské invaze na Ukrajinu nepřetržitě krouží nad východním křídlem NATO.
Nový letoun Global 6000 GlobalEye od firmy SAAB, který byl poprvé zařazen do služby v roce 2018, má schopnost detekovat a sledovat hrozby na moři, ve vzduchu i na souši. Dosah radaru je působivých 650 kilometrů. Letoun samotný je založen na proudovém letounu Global 6500 zkonstruovaném kanadskou firmou Bombardier.
NATO mělo původně v plánu zakoupit šest letounů E-7 Wedgetail od amerického Boeingu. Z nákupu však v roce 2025 sešlo poté, co Pentagon smetl ze stolu koupi 26 letounů (z nichž šest mělo jít do Evropy) a místo toho pořídil nové satelity. Po tlaku kongresmanů z obou stran sice Pentagon svoji pozici přehodnotil, ale Evropané se už začali ohlížet jinde.
Letouny AWACS byly kromě jiného nasazeny i během misí na Balkáně, V Afghánistánu či v Iráku. Ukrajina rovněž disponuje dvěma letouny AWACS od společnosti SAAB. Dostala dva stroje, které jsou plně integrované s data-linky (sítí) NATO.
Mohlo by vás také zajímat: Íránci vypálili Trumpovi oči
Američané na Blízkém východě ztratili zásadní letoun
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Kavárník a nepolitik. Zelenskyj si vybral premiéra, který pro něj „není hrozbou“
Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?
Vedro zabíjí potichu. V Evropě umírají hlavně senioři, Česko řeší, zda je připravené
Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.
Soud udělil vysoké tresty za zřícení Morandiho mostu v Janově
Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.
Google bude muset v EU otevřít služby konkurenci v AI, rozhodla komise
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom ve čtvrtek informovala Evropská komise (EK).
Ahmadínežádova sázka na Izrael nevyšla. Íránský exprezident skončil v domácím vězení
Izrael se několik let snažil získat íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jako informátora a později ho dokonce plánoval dosadit do čela země v případě, že by režim v Teheránu padl. V pondělí to napsal deník The New York Times s tím, že Ahmadínežád kvůli opletačkám s agenty Mossadu skončil v domácím vězení pod dohledem Íránských revolučních gard.