Maďarsko se potápí, zachránit ho má přijetí eura

mah
2. 3. 2009 10:10
Maďarsko se může stát druhým Islandem, pokud svými rozhodnutími nepomůže Evropa
"Musíme mnohé změnit, aby bylo lépe," myslí si maďarský premiér.
"Musíme mnohé změnit, aby bylo lépe," myslí si maďarský premiér. | Foto: Ludvík Hradilek

Budapešť - Přijetí eura co nejdříve. To je podle expertů cesta ze dna maďarské ekonomiky. Forint totiž patří k nejvíce oslabujícím měnám. Od začátku roku oslabil vůči euru o 19 procent a vyhlídky nejsou zrovna optimistické.

Přičemž Maďarsko postihly ekonomické problémy ještě před příchodem hospodářské krize do střední Evropy.

Hrubý domácí produkt má v tomto roce poklesnout o 3 procenta a reálné mzdy o jedno procento. O práci může přijít až 100 tisíc lidí.

Dalším problémem maďarské ekonomiky je vysoký podíl úvěrů v zahraničních měnách, které domácí banky poskytovaly firmám i spotřebitelům. Navíc investoři na nic nečekali a rychle stáhli své peníze z tamějšího trhu. Potřebná už tak byla finanční pomoc ze strany Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie.

Maďarskou měnu za těchto podmínek potápí i maličkosti. Nesprávná citace maďarského premiéra Ferenca Gyurcsánya uvedená agenturou Bloomberg podražila euro o dalších pět forintů.

"Mámé vážný problém," citovala agentura Bloomberg maďarského premiéra, který jednal v Bruselu s předsedou Evropské komise José M. Barrosem. Ve skutečnosti se nejednalo pouze o problém maďarské ekonomiky, ale problém ekonomiky evropské. Vládní kabinet dokonce zveřejnil audionahrávku, která dokazuje, že Gyurcsányovo "my" znamená opravdu Evropskou unii, jíž je Maďarsko členem.

Euro nám pomůže

V Bruselu Gyurcsány prosazoval rychlejší přijetí eura pro Maďarsko. "Bez zmírnění podmínek pro připojení se k eurozóně zůstává otázkou, zda musíme čekat dva, anebo dva a půl roku v evropské předsíni. A zda je vůbec důležité ponechat tyto země ve vestibule tak dlouho," cituje maďarského premiéra agentura Reuters.

Přijetí eura má být důvodem k maďarskému úsměvu.
Přijetí eura má být důvodem k maďarskému úsměvu. | Foto: Evropská komise

Barroso ve své reakci na Gyurcsányho slova zdůraznil, že splnění kritérií pro vstup do eurozóny je zodpovědnost samotných členských zemí EU, které se uchází o přijetí společné měny. Dodal však, že všichni členové EU by měli být v eurozóně co nejdříve.

"Přijetí eura je jedním z kroků, který by mohl pomoci oživit důvěru investorů a snížit zranitelnost země vůči externím šokům. Přijetí evropské měny je však podmíněno také posílením makroekonomické stability," uvedl prezident Maďarské národní banky András Simor.

Gyurcsány předpokládá, že by Maďarsko mohlo přijmout euro v letech 2012 až 2014. Potřebné však bude dokončení reformy veřejného sektoru a stanovení udržitelného rozpočtu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 43 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy