Lék na "sebevraždu" škrtů? EU chce nový pakt růstu

Karel Toman
28. 4. 2012 9:27
První návrh může být už v červnu, spekuluje se i o investicích do infrastruktury celé EU
Foto: Karel Toman

Brusel - Do konce června by Evropská unie mohla mít první návrh nového "paktu růstu". Měl by mít nejspíš formu dodatku k už schválenému fiskálnímu paktu zaměřenému skoro výhradně na škrty a úspory. Ty se totiž ukazují jako nedostatečné.

S odvoláním na zdroj blízký německé vládě to uvedla agentura Bloomberg.

Někteří analytici nevylučují, že Evropská investiční banka (EIB) chystá v řádu týdnů oznámit nějakou formu podpory celoevropských infrastrukturních investic.

S Hollandem symbióza "Merkozy" skončí

Volání po podpoře hospodářského růstu v Evropě sílí s tím, jak čerstvá data ukazují, že úspory ženou ekonomiky do útlumu a některé - včetně Velké Británie a Španělska - dokonce do druhé recese.

O to, jakou podobu bude pakt mít, se ale ještě strhne boj. Zatímco prezident EU, německá kancléřka i italský premiér si přejí zrychlit tempo reforem a zvýšit tak konkurenceschopnost bez dalšího zadlužování, pravděpodobný budoucí francouzský prezident volá po stimulaci na dluh.

Debatu o "paktu růstu" rozproudil tento týden šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. V evropském parlamentu prohlásil, že hospodářské zpomalení může být vleklé a že "nejistota kolem současné situace je velmi, velmi vysoká."

Ocenil, že Evropa schválila rozpočtový svazek, "právě teď mi ale ze všeho nejvíc leží na mysli svazek růstu," řekl. "Míč je teď zcela a bezvýhradně na hřišti vlád a bank," dodal. A strhl tím lavinu.

Angela Merkelová prohlásila, že Draghi potvrdil, že je potřeba růst "formou udržitelných iniciativ, nikoliv prostým stimulem, který zvýší státní dluh."

Favorit francouzských prezidentských voleb Francois Hollande ale výrok šéfa ECB zprvu interpretoval opačně. Podle něj šéf ECB potvrdil jeho dlouhodobý názor, že jenom škrty nestačí.

"Schizofrenní" eurobondy versus reformy

Hollande se přitom opakovaně vyslovuje pro investice do průmyslu a infrastruktury. Peníze na ně chce sehnat zavedením daně z finančních transakcí, ale také ze společných evropských dluhopisů, tzv. eurobondů. Tedy dalším zadlužením. A pokud bude Hollande zvolen, bez revize fiskálního paktu jej podle něj Francie neratifikuje.

Draghiho postoj je ve skutečnosti nejspíš někde uprostřed. "Růst prostě nepřijde jen skrze strukturální reformy," prohlásil mimo jiné. Jak si pakt růstu představuje, ale neuvedl.

O podpoře růstu se mluvilo už koncem loňského roku, kdy se EU dohodla, že se mu bude více věnovat na svých summitech. Podle všeho se tak schyluje k politické přetahované, jakou podobu bude nový pakt mít. A v té má zřejmě alespoň zatím navrch německé křídlo reforem bez zadlužování.

Italský premiér Mario Monti například prohlásil, že stimulace by přinesla jen "iluzorní" výsledky a "efemérní dojem." Dokonce i jinak mírný prezident EU Herman Van Rompuy prohlásil, že "je sotva nějaké místo pro stimulus" a volání po něm označil za "schizofrenní."

Trhy chtějí obojí, reformy i růst

Trochu schizofrenní jsou přitom i signály trhů. Když agentura Standard&Poor's tento týden snížila rating Španělsku o dva stupně, napsala mimo jiné, že za to můžou špatné vyhlídky jeho růstu. Pokud ale Španělé sleví z kurzu úspor, které zpomalení tamní ekonomiky prohlubují, rating jim sníží ještě víc.

Počátkem týdne v obavách o ekonomický růst Evropy propadly akciové trhy. Koncem týdne však i díky spekulacím o podpoře evropského růstu zase ožily. Euro se ve čtvrtek dostalo na třítýdenní maximum proti dolaru.

Laureát Nobelovy ceny za ekonomii Josef Stiglitz tento týden zopakoval své dřívější tvrzení, že Evropa svými soustavnými škrty "páchá sebevraždu". Finančník George Soros už dříve prohlásil, že pouze škrty vedou Evropu do pekla.

Podívejte se, co si o neustálých škrtech myslí (nejen) řecký volič

Herman van Rompuy nevyloučil, že se o podpoře růstu bude jednat ještě před summitem EU plánovaným na 28. a 29. června. Nejmenovaný německý vládní úředník řekl agentuře Bloomberg, že návrh by měl být na stole dokonce už před mexickým summitem G20 18. a 19. června.

Ve středu navíc EU požádala členské státy o navýšení svého rozpočtu na rok 2013 o 6,8 procenta na celkových 138 miliard eur.

"To je příliš mnoho kouře, než aby tu nebyl žádný oheň," zhodnotil situaci pro Bloomberg analytik Faros Trading Douglas Bothwick. Podle něj to může znamenat, že Evropská investiční banka ještě do konce roku oznámí nějakou formu financování celoevropských infrastrukturních projektů.

 

Právě se děje

Další zprávy