Kvůli zavírání reaktorů ztratí práci až 11 tisíc Němců

Tereza Holanová Tereza Holanová
10. 8. 2011 15:07
Kvůli plánovanému zavírání jaderných elektráren přijde o práci až 11 tisíc lidí
JE Biblis v Německu. Na snímku vidíte bloky Biblis A a Biblis B. Výstavba: Rok 1970 a rok 1972. Připojení přišlo v obou případech čtyři roky od zahájení stavby.
JE Biblis v Německu. Na snímku vidíte bloky Biblis A a Biblis B. Výstavba: Rok 1970 a rok 1972. Připojení přišlo v obou případech čtyři roky od zahájení stavby. | Foto: Reuters

Düsseldorf - Rozhodnutí zbavit se všech jaderných elektráren bude stát místo tisíce Němců. Energetický gigant E.ON jich propustí až jedenáct tisíc.

Ztráta zaměstnání hrozí především administrativním pracovníkům.

"Konečné rozhodnutí zveřejníme tento podzim," uvedl ředitel společnosti Johannes Teyssen. Podle něj by ze současných 79 tisíc zaměstnanců mohlo přijít o místo 9 až 11 tisíc lidí.

Méně pracovníků bude společnost potřebovat kvůli škrtům, které souvisí se zavíráním atomových elektráren v Německu. V následujících letech chce firma uspořit 1,5 miliardy euro ročně.

Za poklesem stála také jaderná daň

Společnost dnes zároveň zveřejnila své pololetní hospodářské výsledky. V prvních šesti měsících tohoto roku hospodařila se ziskem 900 milionů euro (21,8 mld. Kč). Meziročně se jednalo o sedmdesátiprocentní pokles.

Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) činil 4,3 miliardy euro (104,15 miliard korun), což je o 45 procent méně než ve stejném období v roce 2010. Zároveň se jedná o první čtvrtletní ztrátu v historii společnosti.

Ztráta za druhé čtvrtletí činila 1,49 miliardy euro (36,1 miliard korun). Za slabším výsledkem ve druhém kvartále stál pokles cen elektřiny a zemního plynu.

Negativně se na výsledcích projevilo také zavedení daně na jadernou elektřinu, která platí pro období 2011 až 2016. E.ON uvedl, že na tento poplatek letos vynaložil přibližně 1,9 miliardy euro (46 miliard korun).

Akcie společnosti klesly o 0,2 procenta na cenu 15,50 euro (379,4 korun).  Hodnota dividend se snížila o 30 centů na jedno euro (24,2 korun).

Společnost si nemůže ve světě ani v Německu dovolit jakékoliv zbytečné operace, uvedl Teysenn v tiskové zprávě. "Naším cílem je vytvořit nový E.ON, který bude rychlejší a štíhlejší a bude ve světě úspěšně působit za využití významně nižších nákladů," dodává šéf skupiny.

Zavírání reaktorů zasáhlo i RWE

Na německou protijadernou politiku nedoplácí pouze E.ON.

Že má postoj německé vlády špatný vliv na hospodaření, oznámila v úterý i skupina RWE. Společnost, která má první ze svých pěti reaktorů zavřít v roce 2016, nahlásila pololetní propad zisku o 40 procent.

V souvislosti se špatnými výsledky zaznamenaly německé energetické společnosti v úterý pokles cen akcií - RWE o 6,5 procenta, E.ON o 7,5 procenta.

Snížení se pak negativně projevilo na celkovém výsledku německé burzy. Hlavní index DAX včera na rozdíl od britského FTSE 100 nebo francouzského CAC klesl o 0,8 procenta.

Rozhodnutí odstavit všechny reaktory přijala kancléřka Německa Angela Merkelová v květnu tohoto roku. Reagovala tak na březnovou havárii v Japonsku. Kompletně se chce Německo jaderné energie zbavit do roku 2022.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Ruští lékaři vyzvali Navalného, aby ukončil hladovku, než bude pozdě

Ruští lékaři, kteří poskytovali péči opozičnímu představiteli Alexeji Navalnému, když byl na svobodě, politického aktivistu nyní vyzvali, aby v zájmu zachování svého zdraví ukončil protestní hladovku. Vyjádřili obavy o jeho život a úřady vyzvali, aby umožnily jeho převoz z vězeňské do civilní nemocnice v Moskvě.

Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová dnes naopak uvedla, že lékařská péče, které se Navalnému ve vězeňském zařízení ve Vladimirské oblasti dostává, odpovídá mezinárodním standardům, napsala agentura Interfax.

Vězněný Navalnyj drží hladovku již 23 dní. Chce její pomocí docílit, aby k němu byli puštěni kromě vězeňských zdravotníků také lékaři zvenčí.

"Pokud bude hladovka pokračovat, dokonce i po velmi krátkou dobu, bohužel brzy jednoduše nebudeme mít koho léčit. Naším hlavním úkolem je ochránit život a zdraví našeho pacienta," napsali lékaři. Jejich výzvu zveřejnil ruský opoziční zpravodajský portál Mediazona.

K otevřenému dopisu se připojila šéfka ruských lékařských odborů a Navalného lékařka Anastasija Vasiljevová. "Opravdu doufáme, že Alexej zítra (v pátek) hladovku ukončí," sdělila Vasiljevová agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy