Kvůli zavírání reaktorů ztratí práci až 11 tisíc Němců

Tereza Holanová Tereza Holanová
10. 8. 2011 15:07
Kvůli plánovanému zavírání jaderných elektráren přijde o práci až 11 tisíc lidí
JE Biblis v Německu. Na snímku vidíte bloky Biblis A a Biblis B. Výstavba: Rok 1970 a rok 1972. Připojení přišlo v obou případech čtyři roky od zahájení stavby.
JE Biblis v Německu. Na snímku vidíte bloky Biblis A a Biblis B. Výstavba: Rok 1970 a rok 1972. Připojení přišlo v obou případech čtyři roky od zahájení stavby. | Foto: Reuters

Düsseldorf - Rozhodnutí zbavit se všech jaderných elektráren bude stát místo tisíce Němců. Energetický gigant E.ON jich propustí až jedenáct tisíc.

Ztráta zaměstnání hrozí především administrativním pracovníkům.

"Konečné rozhodnutí zveřejníme tento podzim," uvedl ředitel společnosti Johannes Teyssen. Podle něj by ze současných 79 tisíc zaměstnanců mohlo přijít o místo 9 až 11 tisíc lidí.

Méně pracovníků bude společnost potřebovat kvůli škrtům, které souvisí se zavíráním atomových elektráren v Německu. V následujících letech chce firma uspořit 1,5 miliardy euro ročně.

Za poklesem stála také jaderná daň

Společnost dnes zároveň zveřejnila své pololetní hospodářské výsledky. V prvních šesti měsících tohoto roku hospodařila se ziskem 900 milionů euro (21,8 mld. Kč). Meziročně se jednalo o sedmdesátiprocentní pokles.

Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) činil 4,3 miliardy euro (104,15 miliard korun), což je o 45 procent méně než ve stejném období v roce 2010. Zároveň se jedná o první čtvrtletní ztrátu v historii společnosti.

Ztráta za druhé čtvrtletí činila 1,49 miliardy euro (36,1 miliard korun). Za slabším výsledkem ve druhém kvartále stál pokles cen elektřiny a zemního plynu.

Negativně se na výsledcích projevilo také zavedení daně na jadernou elektřinu, která platí pro období 2011 až 2016. E.ON uvedl, že na tento poplatek letos vynaložil přibližně 1,9 miliardy euro (46 miliard korun).

Akcie společnosti klesly o 0,2 procenta na cenu 15,50 euro (379,4 korun).  Hodnota dividend se snížila o 30 centů na jedno euro (24,2 korun).

Společnost si nemůže ve světě ani v Německu dovolit jakékoliv zbytečné operace, uvedl Teysenn v tiskové zprávě. "Naším cílem je vytvořit nový E.ON, který bude rychlejší a štíhlejší a bude ve světě úspěšně působit za využití významně nižších nákladů," dodává šéf skupiny.

Zavírání reaktorů zasáhlo i RWE

Na německou protijadernou politiku nedoplácí pouze E.ON.

Že má postoj německé vlády špatný vliv na hospodaření, oznámila v úterý i skupina RWE. Společnost, která má první ze svých pěti reaktorů zavřít v roce 2016, nahlásila pololetní propad zisku o 40 procent.

V souvislosti se špatnými výsledky zaznamenaly německé energetické společnosti v úterý pokles cen akcií - RWE o 6,5 procenta, E.ON o 7,5 procenta.

Snížení se pak negativně projevilo na celkovém výsledku německé burzy. Hlavní index DAX včera na rozdíl od britského FTSE 100 nebo francouzského CAC klesl o 0,8 procenta.

Rozhodnutí odstavit všechny reaktory přijala kancléřka Německa Angela Merkelová v květnu tohoto roku. Reagovala tak na březnovou havárii v Japonsku. Kompletně se chce Německo jaderné energie zbavit do roku 2022.

 

Právě se děje

před 57 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy