Kdo přijde na řadu po Kypru? Slovinsko, tvrdí experti

Tereza Holanová Tereza Holanová
27. 3. 2013 15:03
Slovinsku hrozí, že nebude mít na záchranu bank, kterým firmy nesplácejí úvěry
Slovinské protesty proti vládním škrtům
Slovinské protesty proti vládním škrtům | Foto: Reuters

Lublaň - Kdo přijde na řadu po Kypru? Podle odborníků se další dějiště krize eurozóny přesune do střední Evropy. Záchranu od Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky bude podle nich potřebovat Slovinsko.

Státu bývalé Jugoslávie totiž hrozí, že nebude mít na sanaci bank, které jsou zatížené špatnými půjčkami. Tamní banky nyní od svých klientů vymáhají miliardy eur.

Pokud se banky dostanou do problémů, budou potřebovat státní pomoc. A tu může vláda poskytnout, jen když získá důvěru na trhu a zvládne si půjčit peníze.

Firmy v krizi nedokážou splácet

Jak uvádí Mezinárodní měnový fond ve své zprávě z konce března, podíl špatných úvěrů u tří největších bank vzrostl mezi lety 2011 a 2012 z 15,6 na 20,5 procenta.

Se splácením mají problém hlavně nebankovní instituce. Právě těm přitom slovinské banky půjčují nejvíce - na celkovém objemu úvěrů měly firmy loni v říjnu podíl 47,45 procenta. "Během let 2004 až 2008 objem slovinských úvěrů nefinančním podnikům vzrostl o 177 procent, to znamená téměř o 24 procent ročně," upřesňuje ekonom Pavel Kohout.

Celkový podíl špatných půjček ve všech slovinských bankách činil v prosinci 14,2 procenta. Nejvíce dlužníků pochází z maloobchodu, velkoobchodu a stavebnictví.

V absolutních číslech jde podle studie Stability of the Slovenian Banking System o sedm miliard eur. Z toho 5,6 miliardy eur se opět soustřeďuje do dluhů nebankovních institucí.

Za problémy nemůže realitní boom jako ve Španělsku či Irsku, ale jednoduše dlouhotrvající krize, během níž firmy přestaly zvládat splácet.

Jak jsou na tom banky

S tím, že podniky nesplácejí úvěry, mají problém všechny tři největší banky.

"Na výsledek měla vliv vysoká zadluženost firem, projevil se nedostatek platební disciplíny," uvádí ve své pololetní zprávě Abanka Vipa, která za leden až červen 2012 vykázala ztrátu 15 milionů eur.

V červených číslech skončila v první polovině loňského roku také druhá největší Nova KBM. Její ztráta činila 33,7 milionů eur.

Jak Centrální banka Slovinska uvádí, kvalitnější portfolio obecně drží banky se zahraničními vlastníky. Zde podíl úvěrů, které byly v prodlení déle než 90 dní, činil jen 6,4 procenta.

Stačí, když se o riziku mluví

Hrozbou pro Slovinsko přitom nemusí být nutně jen pád některé z bank. Stačí, když se na trhu o možných rizicích mluví.

Nedůvěra má pak například vliv na výnosy z vládních dluhopisů. Podle serveru Investing.com riziková přirážka u desetiletých bondů na konci minulého týdne vzrostla na 5,83 procenta.

Úrok se tak sice nadále drží pod sedmi procenty, což investoři považují za psychologickou hranici, od počátku roku ale výnos vyrostl ze 4,68 procenta.

Podle Mezinárodního měnového fondu musí slovinská vláda letos prodat nové dluhopisy za tři miliardy eur, aby měla dost prostředků, jen na rekapitalizaci ohrožených bank bude potřebovat miliardu. S vyšším výnosem bude ovšem obtížnější peníze získat - což by mohl být důvod, proč se země neobejde bez finanční injekce.

Slovinsko má i další starosti

Vládní dluh sice v rámci eurozóny patří mezi ty nižší, od vstupu do EU v roce 2004 ale podle Eurostatu vzrostl z 27,3 procenta na 46,9 procenta HDP v roce 2011. Ve třetím čtvrtletí 2012 to už bylo 48,2 procenta HDP, pro rok 2014 pak Mezinárodní měnový fond očekává nárůst na 69 procent.

Dalším rizikem se může stát politika. "Nová slovinská vláda chce provádět více prorůstových opatření s menším důrazem na stabilitu státních financí," vysvětluje analytik Ľuboš Mokráš z České spořitelny. Podobný přístup by podle něj mohl vést ke snížení ratingu země.

Analytik Petr Sklenář z J&T Banky má jasno - všechny slovinské problémy jasně souvisí s jeho členstvím v měnové unii.

"Do eurozóny vstoupilo v okamžiku propadu celé ekonomiky středomoří, s příliš vysokým kurzem a neschopností se s vnějším šokem vyrovnat jinak než plíživou vnitřní devalvací," říká Sklenář. Důsledkem se podle něj stal pokles cen, mezd, spotřeby i investic.

Kyperská cesta nehrozí

Jak zdůrazňuje Václav Franče z Raiffeisenbank, srovnávat Slovinsko s Kyprem, který se zatím dostal na hranu bankrotu jako poslední, by ale bylo zavádějící.

Slovinsko je zadlužené méně než Kypr, nemá pověst daňového ráje a tamní banky nemusely ve velkém odepisovat řecké dluhopisy. "Rating slovinských dluhopisů je navíc v investičním pásu," připomíná Franče. Cenné papíry tak stále lze - na rozdíl od těch kyperských - použít jako kolaterál (neboli záruku), pokud si chce tamní vláda vypůjčit od Evropské centrální banky.

Odborníci se tudíž shodují, že pokud by došlo na zahraniční pomoc, kyperský osud Slovincům nehrozí.

Navíc se Slovinsko nestalo uložištěm pro bohaté Rusy. "Podíl vkladů zahraničních klientů v našich bankách je symbolický," prohlásila Centrální banka Slovinska.

S tím souhlasí i Jiří Cihlář z Next Finance. "Domnívám se, že kyperská cesta byla ojedinělá.  Problémy tamního státu vytvořil nabobtnalý bankovní sektor, který byl naplněn penězi ze zahraničí. Slovinsko takové problémy nemá," vysvětluje analytik.

Jako řešení navrhuje rychlý a tvrdý zásah, země by se podle něj měla inspirovat třeba ekonomikami Pobaltí, které spadly na dno před čtyřmi lety. "V opačném případě se bude stále více zadlužovat a sklouzávat směrem k bankrotu," doplňuje Cihlář.

Podle Kohouta by Slovinsko v takové situaci dostalo menší překlenovací úvěr za zvýhodněných podmínek. "Nejde koneckonců o daňový ráj ani o falšovatele statistik, které je z hlediska Bruselu a Berlína třeba exemplárně potrestat," věří ekonom Partners s tím, že Slovinsko nikomu nevadí, nikoho neprovokuje, ale také na něm nikomu v Evropě příliš nezáleží.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Muž v Ústí nad Labem ohrožoval nožem svou rodinu, policista ho postřelil

Policie dnes večer zasahovala v Ústí nad Labem proti ozbrojenému muži, který s nožem v ruce ohrožoval svou rodinu. Na výzvy nereagoval a zbraň obrátil i proti zasahujícím policistům, jeden z nich útočníka postřelil. 

Událost byla podle policejní mluvčí Veroniky Hyšplerové hlášena krátce po 19:00 v ústecké čtvrti Střekov. "Ve chvíli, kdy policisté dorazili na místo, muž vůbec nereagoval na výzvy k odložení zbraně a s nožem v ruce zaútočil i na ně. Jeden z policistů použil střelnou zbraň a muže zasáhl, následně mu poskytli okamžitou první pomoc a zavolali záchrannou službu," popsala událost Hyšplerová.

Útočník byl se zraněním převezen do nemocnice. "Žádnému z členů rodiny muž naštěstí neublížil," dodala mluvčí.

před 7 hodinami

České volejbalistky nezvládly klíčový duelu, na mistrovství světa prohrály i s Argentinou

České volejbalistky v klíčovém duelu o postup ze skupiny na mistrovství světa nestačily na Argentinu. Jihoameričankám podlehly 1:3 po setech 20:25, 25:20 a dvakrát 22:25, za soupeřem zaostávaly zejména v produktivitě útoku. Ve skupině D se Češky propadly za Argentinu na nepostupové páté místo.

Třetí české vystoupení na světovém šampionátu bylo podle očekávání vyrovnanější než první dva duely proti favorizovaným Brazilkám a Japonkám. Ani tentokrát z toho ale svěřenkyně Jannise Athanasopulose nevytěžily více než jeden set.

V dalším zápase se Češky utkají v pátek se silnými Číňankami. Na první výhru na turnaji by měly útočit především v sobotním zápase proti Kolumbii. K reálné šanci na postup by potřebovaly neúspěch Argentinek v dalších zápasech včetně toho s Kolumbií, která je zatím ve skupině poslední.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 8 hodinami

Při nehodě dvou ugandských armádních vrtulníků v Kongu a Ugandě zemřelo 22 lidí

Při haváriích dvou ugandských armádních vrtulníků v pondělí a v úterý na východě Konga a v Ugandě zahynulo nejméně 22 lidí. S odkazem na nejmenovaného mluvčího konžské armády o tom dnes informovala agentura Reuters. Okolnosti neštěstí ugandská armáda podle něj nesdělila.

Uganda v prosinci vyslala do sousedního Konga vojáky, aby pomohli v boji proti islamistické povstalecké skupině známé jako Sjednocené demokratické síly (ADF).

Ugandské ozbrojené síly okolnosti nehody konžské straně podle mluvčího konžské armády dosud nesdělily. Mluvčí ugandské armády Felix Kulayigye ale potvrdil pád jednoho vrtulníku. "Došlo k úmrtím, ale v tuto chvíli nemám žádné další podrobnosti," dodal.

Další nejmenovaný konžský vojenský zdroj uvedl, že první vrtulník havaroval v pondělí nad vesnicí Boga v provincii Ituri, zatímco druhý spadl v oblasti Kabarole na hranici mezi Kongem a Ugandou. Při první havárii podle zdroje zahynuli tři konžští vojáci, neupřesnil, zda byli uvnitř stroje. Zdroj také nechtěl událost dále komentovat s ohledem na nadcházející jednání mezi zástupci Konga a Ugandy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy