Kauza Nomura: Česko chce peníze zpět

Adam Junek
20. 3. 2006 11:00
Praha - Hra o sto deset miliard korun právě dnes začala v Paříži. Peníze žádá Česko po japonské bance Nomura v rámci takzvané curyšské arbitráže.

Původně se hovořilo o tom, že stát bude požadovat až 263 miliard korun. Tři milardy z toho byl požadavek Fondu národního majetku (FNM), zbytek měl chtít stát.

"Nejde o žádné snížení požadavků, ale o upřesnění. U požadavku FNM dokonce došlo k navýšení," uvedlo Ministerstvo financí v prohlášení.

Ústní jednání arbitráže bude trvat dva týdny, a pak bude pokračovat ještě v písemných podáních. Mezitím v pátek prohrála Česká republika paralelní londýnskou arbitráž.

Až 40 miliard korun žádá japonská skupina Nomura po českém státu jako odškodné za kauzu IPB. Byl by to další bonus.

Japonská investiční banka si totiž nemůže stěžovat, že by akvizicí IPB ztratila. Rozhodnutí londýnské arbitráže, které říká, že česká vláda nedostatečně ochránila tuto investici, může k vydělaným miliardám přidat další.

Arbitři v Londýně zatím o odškodnění nerozhodli. Kolik tedy nakonec bude celá kauza peněženky daňových poplatníků stát, je zatím nejasné.

Operace "české pivo"

Co však již teď jisté je, že Nomura je v plusu - v souhrnu minimálně pět miliard korun.

Za akcie IPB zaplatila v roce 1998 něco přes tři miliardy korun, následně pak navýšila kapitál tehdejší trojky na českém bankovním trhu o šest miliard.

Za devět miliard korun se jí "podařilo" z IPB vyvázat akcie českých pivovarů Plzeňský Prazdroj, které obratem prodala jihoafrickému koncernu South African Breweries, dnešnímu britskému SABMilleru. Zmíněných devět miliard půjčila "mateřské" Nomuře právě IPB.

Půjčku Japonci splatili tou dobou již bezcennými akciemi IPB.

Nomura byla vítána

Do Investiční a Poštovní banky vstupovala Nomura s velkou pompou a mnozí politici se předháněli v samochvále, jak dobře se povedlo IPB prodat. Připouštěli sice, že za nízkou cenu, ale bez státních sanací a významnému a silnému partnerovi.

"Ustanovení smlouvy s Nomurou o mlčenlivosti ohledně jejího obsahu je nepodstatné. Důležité je, že celá transakce je dobrá," uvedl například tehdejší místopředseda Fondu národního majetku Michal Hrubý.

Nevadilo ani to, že Nomura hned avizovala, že bude investorem střednědobým a banku časem prodá.

Někteří už ale tehdy upozorňovali, že prodej je podezřelý a upozorňovali zejména na pověst japonské banky.

"Nomura je špatný partner: Má špatné renomé, nedávno ve své mateřské zemi prošla ohromným skandálem a cena, kterou zaplatila za IPB, je nízká," stěžoval si tehdy místopředseda vlády a předseda KDU-ČSL Josef Lux.

O tom, že - bráno čistě podle vlivu a peněz - byla Nomura silným partnerem, ovšem nemohlo být pochyb. Na japonském a potažmo i asijském trhu platí za nejsilnější investiční skupinu. Je u mnoha tamních akciových obchodů a ovládá miliardové majetky.

Hodinové hotely...

Že jsou její obchody netradiční, je nicméně pravda také.

Jak se z Nomury, která před víc než osmdesáti lety začínala coby nenápadná firmička obchodníka s dluhopisy na ósackém předměstí, zrodil gigant?

Recept na zisk a růst byl jednoduchý: Každým obchodem rozšířit rezervu, díky níž si pak může koupit jakoukoliv firmu na trhu. Neboli: S pomocí investic a masivních kampaní (kdo by zapomněl na "lva, který je na vaší straně ve světě financí"?) nakoupenou společnost rychle posílit - a s velkým ziskem vzápětí prodat.

Podle vzoru, že výše popsaný účel světí prostředky, se tak v portfoliu Nomury objevovaly i investice, kterým se její konkurence běžně nevěnuje.

"Zařízení navržená pro intimní setkání ve velmi krátkých časových periodách." Tak byly v oficiálních materiálech firmy označeny hodinové hotely, na nichž Nomura mimo jiné vydělávala.

... i hazard

Stejně netradiční byla její investice do hazardního průmyslu. V roce 1997 vstoupila do sázkové kanceláře William Hill za 700 milionů liber. O necelý rok a půl později už své akcie prodala se ziskem přesahujícím 125 milionů.

Se stejným cílem - vydělat na lidské vášni - toho vytvořila také největší "síť" britských hospod. Podobně investovala i do takzvaných pačinko barů, kam Japonci chodí hrát počítačové hry.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy