Reykjavik - Zaplatit, či nezaplatit? Právě toto dilema mají v referendu vyřešit obyvatelé Islandu.
Ve hře je přitom pět miliard dolarů (zhruba 84 miliard korun), o něž před necelými třemi lety přišli po krachu internetové banky Icesave britští a nizozemští střadatelé.
Dosavadní průzkumy naznačují, že referendum, jehož se může zúčastnit 230 tisíc voličů, dopadne stejně jako loni v březnu. Tehdy se většina obyvatel ostrova přiklonila k variantě nic neplatit.
V takovém případě by se ale celá záležitost mohla dostat až k evropskému soudu. A v důsledku přijít Island na mnohem více, napsala agentura Reuters.
"Se mnou ten dluh nemá nic společného," vysvětlil tesař Jón Bergsson, proč je proti placení. "Nevím, proč bych měli platit dluhy za darebáky, kteří si pořád žijí v luxusu," přisadil si pro změnu 63letý operní pěvec Kristján Jóhannsson.
Premiérka Jóhanna Sigurdardóttirová ale upozornila, že odmítnutí dohody by zapříčinilo nejistotu na "minimálně příští jeden až dva roky". "Máme nyní možnost vyřešit tuto nešťastnou záležitost důstojně a se ctí, nebo se vydat na novou cestu do nejistoty," upozornil ministr financí Steingrimur Sigfusson.
Prezident už dvakrát nepodepsal
Icesave patřila bance Landsbanki, jedné ze tří velkých islandských bank, které v roce 2008 zkrachovaly. Peníze v Icesave měli mimo jiné uloženy také Britové a Nizozemci, které Island nemohl odškodnit.
Vklady jim tak vyplatily jejich vlády, které pak začaly peníze vymáhat po Islandu.
Vyřešení sporu je přitom považováno za nezbytný krok nejen ke zlepšení islandké pozice v jednáních o vstupu do Evropské unie, ale také k oživení slabé ekonomiky.
Vláda k všelidovému hlasování přistoupila poté, co prezident Ólafur Grímsson odmítl v únoru dohodu o odškodnění podepsat. Prezident tak odmítl podpis dohody již podruhé.
