Firmy objevují další daňový ráj. Hrozí mu osud Kypru?

Tereza Holanová Tereza Holanová
17. 4. 2013 6:55
Na Maltě si firmy mohou stlačit daně až na pět procent

Praha - Evropské podniky si vedle Kypru či Nizozemska oblíbily další destinaci v rámci Evropské unie - Maltu. Zůstaneme-li u firem zapsaných v českém obchodním rejstříku, od roku 2006 se jejich počet se sídlem Maltě zvýšil dvojnásobně z 61 na 127.

Ještě na podzim 2011, kdy byl jejich počet o čtvrtinu nižší, držely tyto české firmy kapitál v hodnotě téměř 3,57 miliardy korun. Vyplývá to z údajů agentury ČEKIA. Mezi nejznámější české firmy sídlící na Maltě patří Central Group.

Celková aktiva zahraničních klientů na Maltě se do roku 2010 meziročně zvýšila z 25 na 28 miliard eur, píše list Financial Times. Ještě v roce 2003 se přitom podle Centrální banky Malty jednalo pouze o 8,7 miliard eur.

Lákavé refundace

Stejně jako další specialisté na daňové pobídky láká i Malta zahraniční firmy na výhodné sazby. Na právnické osoby se vztahuje 35procentní daň, ve skutečnosti ale odvádějí mnohem méně - platí tu totiž princip refundací.

V případě, že se rozhodnou vyplatit akcionářům dividendy, si mohou nechat tuto sumu vrátit - a to až do šesti sedmin daňového základu. Sazbu daně tak lze zredukovat až na pět procent.

"Maltské úřady to nečiní automaticky - je na akcionářích, aby tuto výhodu využili," dodává ovšem Lukáš Randa, konzultant ze společnosti Akont, která patří mezi firmy pomáhající tuzemským podnikům s daňovou optimalizací.

"Z hlediska mezinárodního transferu kapitálu je důležité, že Malta disponuje širokou sítí smluv o zamezení dvojího zdanění," upřesňuje Randa.

Zdroj: ČEKIA

Druhé Lucembursko

Podle ekonoma Pavla Kohouta se země profiluje jako "druhé Lucembursko", tedy finanční centrum pro kolektivní investování. "Malta je v tomto směru velmi cílevědomá a ví, co dělá," říká.

Z českých firem zde působí například Central Group - od roku 2012 vlastní její podíl jeden z tamních investičních fondů. Obchodní ředitel skupiny Jiří Vajner si chválí především velmi příznivé a stabilní právní i daňové podmínky.

Nastartovat zájem o tento ostrovní stát mohly podle odborníků také současné problémy Kypru. Že se nyní budou některé firmy snažit přestěhovat do jiného daňového ráje, například do Nizozemska, Lucemburska nebo právě na Maltu, předpokládá například Jiří Cihlář z Next Finance.

Jak ale deníku Aktuálně.cz řekl Karel Pluhař z Akontu, u českých firem podobný úprk z Kypru zatím příliš patrný není - naopak, společnosti o něj nadále projevují zájem. To potvrzuje i analytička ČEKIA Petra Štěpánová. "I přes krizi na Kypru v Česku přibylo patnáct firem s kyperským vlastníkem," říká.

Příliš velké banky?

Ani Malta ovšem podle odborníků není bez rizika. Stejně jako Kypr má přebujelý bankovní sektor, ačkoliv o něco méně. Zatímco na Kypru činil poměr bankovních vkladů k HDP 259 procent, v případě Malty to podle agentury Bloomberg je 173 procent.

Ekonomové varují hlavně před tempem, kterým poměr aktiv vůči HDP v celém sektoru narůstá. Ještě v roce 2005 se totiž jednalo o 141 procent.

"Bankovní sektor tedy roste rychleji než reálná ekonomika," zdůrazňuje analytik Bloombergu David Powell, jelikož vklady se za posledních sedm let zvýšily o 66,8 procenta a HDP jen o 37 procent. Pokud by se toto tempo nezměnilo, tak se Malta za 20 let dostane do stejné situace, v jaké se nyní octl Kypr, varuje odborník.

Podle Cihláře by pak Maltě hrozilo podobné prasknutí bubliny. "Především kvůli tomu, že stejně jako na Kypru by v případě problémů bankovnímu sektoru nemohla výrazněji pomoci tamní vláda," myslí si analytik Next Finance.

Bublina? Nesmysl!

Maltská centrální banka se ale proti podobným spekulacím razantně ohradila. "Poměr vkladů vůči HDP je stále pod třemi sty procenty, což je podle mezinárodních standardů v rámci normy," reagoval její guvernér Josef Bonnici.

Stejně tak vláda. "Malta má silný bankovní sektor a aktiva jsou mezi jednotlivými bankami dostatečně rozdělená," prohlásila. Zároveň připomíná, že Světové ekonomické fórum ohodnotilo tamní bankovnictví v konkurenci 144 zemí jako třinácté nejzdravější.

Kohout pak připomíná, že poměr půjček k depozitům činí jen 70 procent, zatímco průměr eurozóny je 110. "Znamená to, že maltské banky mají více vkladů, než kolik dokáží půjčit," doplňuje ekonom společnosti Partners.

"V současnosti dle našeho názoru žádná zásadní rizika neexistují," doufá Vajner z Central Group. Důvěru investorů zatím potvrzují i nízké výnosy z desetiletých vládních dluhopisů, které se na rozdíl od Španělska či Řecka po celou dobu krize eurozóny drží mezi 3,5 až 4 procenty.

V čem je lepší než Kypr?

Oproti Kypru má země také výhodu, že "příliš velké" jsou hlavně zahraniční banky, které mají na maltskou ekonomiku minimální vliv, ale domácí zůstávají "v normě". Bank of Valleta vykazuje poměr aktiv vůči HDP 86 procent a HSBC Malta pak 69 procent, uvádí národní banka.

Takzvané kmenové domácí banky (bývají označované jako core-domestic) provádí na maltském trhu téměř všechny operace a obsluhují většinu domácností (například v první polovině roku 2012 pocházelo 98,3 procenta jejich dlužníků z Malty, uvádí tamní centrální banka). Dohromady jich tu podle Evropské komise působí pět. Jejich průměrný poměr vkladů k HDP činí 70 procent.

Zbytek představuje zhruba dvacet institucí, které přímo na Maltě provádějí minimum aktivit a často představují pobočky evropských bank. "Ačkoliv jsou registrované na Maltě, nevyvíjejí zde takřka žádnou aktivitu, což snižuje riziko, že by mohly ohrozit tamní finanční stabilitu," uvádí Evropská komise.

Václav Franče z Raiffeisenbank připomíná i další důvod, proč by se měl kyperský osud Maltě vyhnout. Maltské banky neinvestovaly tak masivně do řeckých dluhopisů, které se následně staly skoro bezcennými.

Místní právníci ale každopádně nemíní zmeškat příležitost. Takže se v posledních týdnech na internetu množí inzeráty typu: "Jsme si vědomi toho, jakým ekonomickým problémům Kypr aktuálně čelí." Podle deníku The New York Times pak následuje nabídka na přesídlení podniku na Maltu.

Kohout přitom ještě upozorňuje na riziko, které může spustit lavinu takřka vždy, a to obyčejný strach. "Pokud v jakékoli, byť i zdravé, ekonomice začne bankovní run, nemohou to ustát ani nejzdravější instituce," varuje před panikou.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Výbuch ve městě Ghazní zabil nejméně 26 afghánských vojáků

Nejméně 26 lidí přišlo dnes o život a dalších 17 utrpělo zranění při mohutné explozi ve městě Ghazní, které je správním střediskem stejnojmenné provincie na východě Afghánistánu. Informovaly o tom tiskové agentury citující místní zdroje.

Agentura Ariana news s odvoláním na představitele městské nemocnice napsala, že všichni mrtví i zranění jsou vojáci afghánské armády. Podle prvních informací šlo zřejmě o explozi nálože nastražené v automobilu, který stál u základny ozbrojených sil. Agentura Nová Čína zmínila, že explozi předcházela v místě střelba.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Metropolí Eritrey otřáslo šest explozí, možná šlo o rakety z Tigraje

 Eritrejským hlavním městem Asmarou otřáslo v pátek pozdě večer šest explozí. Informovalo o tom americké ministerstvo zahraničí. Příčina ani přesné místo výbuchů zatím nejsou jasné, nicméně na Asmaru už dříve stříleli rakety povstalci ze sousední etiopské oblasti Tigraje, kde proti nim bojuje etipská armáda, poznamenala dnes agentura Reuters.

"V Asmaře nastalo ve 22:13 šest explozí," sdělilo ministerstvo zahraničí Spojených států na Twitteru. Zároveň vyzvalo americké občany, aby měli stále na paměti konflikt, který se odehrává v Tigraji. Tigraj leží na severu Etiopie a je jedním z jejích autonomních států. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy