Finsko dalo definitivní zelenou plynovodu Nord Stream

Petr Jemelka Petr Jemelka
12. 2. 2010 10:12
Výstavbě "Severní cesty" už tak nic nebrání. Má začít v dubnu
Foto: Reuters

Helsinky - Finské úřady pro ochranu přírody odsouhlasily výstavbu plynovodu Nord Stream, který má vést z Ruska do Německa tak, aby se ruský plyn při cestě do Evropy vyhnul problematickému transferu přes Ukrajinu.

Společný rusko-německý projekt v hodnotě 10,6 miliard dolarů (přes 190 miliard korun) už odsouhlasilo také Rusko, Švédsko a Dánsko, přes jejichž území by měl plynovod vést, takže realizaci projektu už nic nebrání.

Výstavba 1200 kilometrů dlouhého plynovodu, který povede plyn z ruského přístavu Vyborg přes Baltické moře do německého přístavu Greifsfald, je plánována na duben tohoto roku a dokončena by měla být v roce 2011.

Největší ruský plynovod od dob Sovětského svazu má být schopen přepravit 55 miliard krychlových metrů plynu ročně, což by mělo zabránit dalším plynovým krizím v Evropě, které loni vznikly kvůli sporům Moskvy a Kyjeva.

Na druhou stranu je podle některých kritiků projekt příliš drahý a kvůli ekonomické krizi nebo menší poptávce hrozí, že se výstavba zpozdí.

Ekology umlčely Brusel a Moskva

Ihned poté, co byl projekt představen se zvedla silná vlna kritiky ze strany ekologických organizací. Podle ochránců přírody hrozí další znečištění, již tak jednoho z nejšpinavějších moří na světě.

Projektu ale pomohlo uznání Bruselu, že jde o projekt "společného zájmu," což EU deklarovala už v roce 2000. Ruský premiér Vladimír Putin se zase na zasedání sedmi baltských zemí oháněl výsledky výzkumu, který byl v oblasti proveden a vyšel na sto milionů eur. Prý dokazuje, že k poškození životního prostředí nedojde.

Nadpoloviční majetkový podíl (51 %) v Nordstreamu bude mít ruský Gazprom, po dvaceti procentech budou vlastnit německé společnosti E.ON Ruhrgas AG a Wintershall AG a zbylých devět bude držet nizozemská Nederlandse Gasunie NV.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Stovky dětí odebraných na mexicko-americké hranici hledají rodiče

Právníkům a nevládním organizacím se nedaří najít rodiče 545 dětí, které byly odděleny od svých rodin na mexicko-americké hranici kvůli uplatňování politiky "nulové tolerance" vůči migrantům v letech 2017 a 2018. Na problém tento týden upozornil Americký svaz pro občanské svobody (ACLU).

Rozdělování rodin migrantů na hranici s Mexikem se uskutečňovalo na základě politiky nulové tolerance, kterou představila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v dubnu 2018. Postup vedl rozdělení mnoha rodin, než Bílý dům pod náporem kritiky od této praxe ustoupil. V roce 2018 bylo migrantům po překročení hranice odebráno asi 2700 dětí, uvádí deník The New York Times.

V červnu 2018 pak americký soud na základě žaloby podané organizací ACLU rozhodl, že úřady musejí do 30 dní zajistit opětovné spojení rozdělených rodin. Shledání dětí s rodiči se díky tomu podařilo dosáhnout u několika tisíc rodin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy