Eurozóna pošle miliardy Řecku i přes protesty Slováků

Evropská komise oznámila, že částka bude uvolněna v září.
Devět miliard eur by mělo do Řecka přitéct v září.
Devět miliard eur by mělo do Řecka přitéct v září. | Foto: Karel Toman

Brusel - Devět miliard eur od zemí eurozóny, které jsou druhou částí finanční pomoci pro zadlužené Řecko, zamíří v září do Athén. Oznámila to Evropská komise s tím, že na odeslání částky nebude mít žádný vliv nedávný nesouhlas Slovenska s touto pomocí.

"Komise se domnívá, že vesměs pozitivní hodnocení podmínek uvalených na Řecko otevírá cestu pro další část půjček," informovala komise. Sedmého září mají odeslání částky posvětit ještě ministři financí zemí platících eurem.

Slovensko se má na pomoci, která by mohla dosáhnout až částky 110 miliard eur, jako členský stát eurozóny podílet sumou 800 milionů eur.

V květnu také Slováci nic neposlali

Na první finanční injekci z letošního května se ještě Slováci nepodíleli. Na devítimiliardové sumě mají mít státy eurozóny podíl 6,5 miliardy eur, zbytek do devíti miliard pošle Mezinárodní měnový fond.

Za svůj nesouhlas si Slovensko vysloužilo kritiku jak od Komise, tak od některých evropských státníků.

Přes uvolněním každé další finanční pomoci je Řecko pod drobnohledem, zda dělá pro zlepšení své finanční situace to, k čemu se zavázalo. Inspekce Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu v červenci oznámila, že země podmínky pomoci plní, stále jsou však zapotřebí další reformy.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy