Rozhovor - Estonsku se někdy říká "tygr Baltu." Ekonomika rostla v minulých letech až jedenáctiprocentním tempem, veřejný dluh nedosahuje ani čtyř procent HDP.
Po rozpadu Sovětského svazu přitom země byla ekonomicky na dně. Tehdy se stal premiérem Mart Laar. "Poradci mi říkali: tohle ještě nikdo nezkoušel, nedělejte to. Tak jsem chtěl být první," říká s nadsázkou o ekonomických reformách, při kterých Estonsko mimo jiné zavedlo rovnou daň a zprivatizovalo banky.
Druhé kolo reforem následovalo po roce 1999, kdy země byla rozpočtové krizi.
A.cz: Někdy je slyšet námitka, že vaše reformy vlastně nebyly žádný zázrak, že z nízkého základu je snadné růst...
Jsou silné důkazy, že země s rovnou daní začaly růst rychleji. Estonsko bylo v podobné výchozí situaci jako Bulharsko a Rumunsko, ale narozdíl od nich šlo nahoru velmi rychle. Vysvětlení, že jste tak nízko, že musíte růst, nefunguje.
A.cz: Dalším argumentem proti rovné dani je, že zvyšuje nerovnost ve společnosti?
To je to jeden z mýtů. První mýtus je, že odčerpává peníze z rozpočtu. Je tomu naopak, země s rovnou daní vybírají více. To je také jediná její slabina - je opravdu účinná. A nejsem jediný, kdo říká, že když vláda má příliš mnoho peněz v kapse, začne dělat hloupá rozhodnutí.
Co se týče nerovnosti, míra chudoby v zemích s rovnou daní rychle klesá, míra nerovnosti také, i když možná o něco pomaleji. Velmi progresivní daňový systém může naopak prospívat bohatým - stačí mít hodně peněz a dobré právníky...
Daňové výjimky je třeba zrušit
A.cz: Rovná daň ale může být ve skutečnosti také progresivní kvůli různým výjimkám...
Při zavedení rovné daně se výjimky obvykle ruší, v Estonsku máme určité odečitatelné položky na děti. Neznám detaily České reformy, ale obecně bych výjimky zrušil co nejrychleji. Z různých sociálně orientovaných výjimek často těží bohatší část lidí.
A.cz: Tvrdíte, že rovná daň je spravedlivá. Jak ale definujete spravedlnost? Někteří ekonomové by vám třeba řekli, že spravedlivější by byla daň z hlavy?
Ano, to je vždycky těžké. Podle mě je spravedlivé je to, co lidi netrestá za aktivitu, a to progresivní zdanění dělá. V Americe mají velmi komplikovaný systém, který z lidí dělá lháře. Nežijete normální život - žijete tak, jak vám řekne daňový poradce, abyste dostal od státu úlevy. A to není dobré.
A.cz: Jste zastáncem daňové konkurence, nepovažujete za hrozbu harmonizací daní v EU?
Takové pokusy jsou, ale celkem úspěšně jsme proti nim bojovali. Daňové konkurence existuje, a to prospívá konkurenceschopnosti celé Evropy.
A.cz. Tvrdíte, že politici se příliš často vymlouvají na "Brusel"?
Ano. I v EU si můžete dělat, co chcete. Některé země dělají tak levicovou politiku, že je kritizuje i Brusel. V nových členských státech někdy reagujeme příliš citlivě, když některý premiér nebo prezident ze starých zemí něco řekne. Ale to je normální, to je politika. Je nutné zachovat klid a dělat, co považujeme za správné.
Profil
Mart Laar
- V letech 1992-94 a 1999-2002 premiér Estonska za konzervativní stranu Isamaaliit ("Unie pro vlast").
- Nyní je předsedou této strany.
- Působil i jako ekonomický poradce, radil například při reformách v Gruzii.
- Původní profesí historik, napsal knihu o estonském protisovětském odboji.
- Sám o sobě tvrdí, že před nástupem k moci četl jedinou knihu o ekonomii, "Svoboda Volby" od Miltona Friedmana.
A.cz: V Česku se teď vedou spory o reformou zdravotnictví, jaký recept byste mu napsal vy?
Takové reformy musíte dělat do tří měsíců u moci. Později to ani nemá smysl zkoušet. Je potřeba být připravený, mít dostatečnou většinu a dost času, aby reformy začaly fungovat před dalšími volbami. Když už začnou fungovat, je těžké je vrátit.
V estonském zdravotnictví je ještě co měnit - pojištění má pořád formu daně, což není vždycky nejzdravější systém. Ale funguje tu konkurence lékařů v boji o pacienty, ne naopak.
Úspěch Estonska patří Estoncům, ne mně
A.cz: Estonsko je průkopníkem v oblasti elektronické vlády. Není to pro občany důvod, aby se báli o svoje soukromí?
Když se do toho pustíte bez rozmyslu, můžete se dostat do problémů. My jsme se snažili mít veřejnou diskuzi a vyřešit všechny hrozby. Nakonec to bylo užitečné jinak, než jsme čekali: když loni přišel velký počítačový útok z Ruska, byli jsme schopní se bránit. Po našich expertech je teď velká poptávka, v dohledné době se v Estonsku chystá otevření centra NATO pro počítačové konflikty.
Ale obecně musím říci, že vláda rozhodně není populárnější, když lidé mohou zblízka sledovat, jak se utrácí každý halíř z rozpočtu.
A.cz: Ale zvyšuje to tlak na lepší hospodaření?
Naprosto, a to je účel. Proto je největší opozice k takovým změnám zevnitř vlády. Takže to není snadné zavádět, potřebujete opravdu bláznivého premiéra, kterého takové věci baví.
A.cz : Jak velké zásluhy za úspěch Estonska si připisujete, není role vlády přeceňována?
Ekonomický úspěch je spojen s Estonci samotnými. Já jsem pouze chtěl lidem dát možnost něco udělat. Politici jsou vždycky hrozně chytří, tvrdí jak věděli, že to a ono bude fungovat. To nikdy nebudu dělat. Můžete mít určitý instinkt a věřit nějakým principům, a potom můžete udělat něco dobrého. Ale spousta věcí se prostě děje sama. Jako historik o tom něco vím.
