EP je u rozpočtu neústupný, zatím

Adam Junek
6. 3. 2006 19:30
Brusel Dohoda o rozpočtu Evropské unie pro roky 2007 až 2013 zamrzla na mrtvém bodě a pohyb se v nejbližší době nečeká.
Ano. Europoslanci právě schválili takzvanou Bolkesteinovu doktrínu o volném pohybu služeb.
Ano. Europoslanci právě schválili takzvanou Bolkesteinovu doktrínu o volném pohybu služeb. | Foto: Reuters

Rozpočet, který v prosinci schválili pod dlouhých jednáních nejvyšší představitelé členských zemí, odmítl na počátku roku Evropský parlament. Nyní vše závisí na trojstranných rozhovorech mezi Evropskou komisí, parlamentem a Radou.

Poslancům se nelíbilo, že premiéři a hlavy jednotlivých států seškrtali původní návrh komise i "levnější" verzi parlamentu o desítky  miliardy eur. Evropští zastupitelé se domnívají, že bez navýšení rozpočtu nebude unie schopna plnit své cíle.

Tlačení do kouta

"Vypadá to, že rada se bude snažit zatlačit poslance do kouta. Jednání se neposouvají. Není v našem zájmu, a zejména ne v zájmu nových zemí, aby se k dohodě nedospělo," míní europoslanec za ODS Hynek Fajmon, který je členem rozpočtového výboru.

Ten dnes projednával rezoluci, jíž potvrdil stávající mandát zástupců parlamentu v rámci jednání s radou tedy neustupovat a požadovat navýšení rozpočtu. Při jednáních o perpektivě na roky 2000 až 200ž se poslanci se státy přeli o čtyři miliardy eur, vítězem byly země.

Nováčkům by se ale neschválení finanční perspektivy citelně nevyplatilo. Od příštího roku by se postupovalo podle rozpočtového provizoria, které by vycházelo z letošního rozpočtu. V tom je ale novým zemím vyčleněno mnohem méně peněz.

Čerpání nováčkům nejde

Přitom právě nové země bylo při jednáních v prosinci slyšet. Nejvíce se totiž škrty tehdejšího britského předsednictví dotkly "jejich" peněz. Britský premiér Tony Blair tehdy argumentoval tím, že nováčci mají stejně s čerpáním peněz problém.

Kompromis tak nakonec sice přiděluje desítce nedávno přistoupivších států méně peněz, ale rozvolňuje podmínky pro jejich čerpání.

Poslední dostupná čísla, které poskytla komise, ukazují, že to bude potřeba. Nejméně vyčerpáno z rozpočtu na roky 2000 až 2006 právě desítka nováčků.

Úplně na chvostu je Kypr s necelými osmnácti procenty vyčerpaných prostředků. A jen o půl procenta víc zvládla vyčerpat Česká republika.

Irsko je v čele

"Katastrofální situace panuje zejména v projektech financovaných z Evropského sociálního fondu," tvrdí Jan Březina, europoslanec za KDU-ČSL. Ten navíc tvrdí, že Česko používá nižší spolufinancování projektů z unijních peněz, než by mohlo.

Naopak nejaktivnější v čerpání je Irsko. To už z unijní kasy vytáhlo bezmála tři čtvrtiny svého přídělu. Těsně v závěsu se drží Rakousko a Portugalsko, které se přiblížily sedmdesátiprocentní hranici.

Nejschopnější z nováčků, Slovinsko, se blíží naproti tomu hranici třicetiprocentní.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy