Enkláva na druhou. Lovci geografických kuriozit můžou najít poklad i v nudné poušti

Jan Nevyhoštěný Jan Nevyhoštěný
15. 12. 2019 18:49
Spojené arabské emiráty (SAE) nenabízí turistům zrovna moc zajímavostí, pokud tedy není vaší vášní nakupování v klimatizovaných halách protkaných pohyblivými chodníky či cachtání se v moři u rozlehlých hotelových resortů obehnaných ostnatým drátem. Přesto jde v této díky ropě prudce se rozvíjející zemi najít místa, která jsou jen málokde.

Může jím být třeba Nahva - enkláva na druhou nebo též enkláva v exklávě. Anebo exkláva v enklávě? Záleží z jaké strany emirátsko-ománské hranice se díváte. Pro milovníky geografických kuriozit každopádně může představovat pořádný "zářez" do cestovatelského deníčku.

Ale popořádku. Poměrně hluboko uvnitř emirátského vnitrozemí se před městečkem Madha nachází hraniční čára. Návštěvník je varován, že právě opouští území SAE a usměvavý sultán na billboardech dává spolu se špalírem vlajek jasně najevo, že jsme se ocitli v Ománu. Sultanátu, který se dle mapy jinak nachází pěkných pár desítek kilometrů daleko. 

Jenže v době, kdy se hranice mezi nově vznikajícími blízkovýchodními zeměmi po odchodu Britů rýsovala, hrály roli především feudální vazby mezi místními představiteli. A tak se stařešinové z okolí Madha už ve třicátých letech 20. století, tedy několik desetiletí před nalezením ložisek ropy, rozhodli, že jejich úrodnou půdu bude před nájezdníky lépe ochraňovat sultán, a ne tehdy slabí a rozdrobení emirátští šejkové. 

Příjezd do ománské exklávy Madha je velkolepý.
Příjezd do ománské exklávy Madha je velkolepý. | Foto: Jan Nevyhoštěný

Při vzniku SAE v roce 1971 se tak v území okolo Madhy s rozlohou pouhých 75 km čtverečních a 2000 obyvateli nakreslila nová hranice. Později přibylo malé letiště, silnice obklopené pečlivě udržovanými záhony květin a služebna královské pohraniční stráže.

S Ománem? Nikdy

Jenže s dědictvím starých slibů věrnosti to bylo ještě složitější. Přesně uprostřed území ománské exklávy Madha je pod vrcholky vyprahlých hor několik domů, jejichž obyvatelé se po staletí živili jen lovem horských gazel a pěstováním datlí. Kromě toho ale chodili pro rady k šejkovi hlásícímu se k emirátu Šardžá. Vesnice Nahva se tak stala součástí Emirátů, které si jí po rychlém ropném zbohatnutí náležitě považují.

Pohoří Hadžár se táhne od Hormuzského průlivu přes SAE až hluboko do ománského území. Právně v něm leží enklávy Madha a Nahva, které vypadají na mapě jako chyba.
Pohoří Hadžár se táhne od Hormuzského průlivu přes SAE až hluboko do ománského území. Právně v něm leží enklávy Madha a Nahva, které vypadají na mapě jako chyba. | Foto: Jan Nevyhoštěný

Území, jež by zdatný atlet přehodil kamenem, je tak sice zcela obklopeno ománskou exklávou, ale patří plně pod Emiráty. Vedle starého datlového sadu nedávno vznikla nová Nahva, které dominuje velká škola, vlastní generátorová elektrárna a policejní stanice. Zbytek tvoří prefabrikované řadovky jako z katalogu, vše obaleno do vlajek SAE.  

Podivný relikt kmenového feudalismu se může zdát Evropanům zvyklým žít už nějaký ten pátek v hranicích narýsovaných jen v hlavě úsměvný. Avšak mladíci postávající u zastávky v Madhě to nijak vesele nevidí. Ománské občanství sice bylo pro jejich pradědy výhodnější, oni však kvůli němu už vyrůstají v okolním ropném blahobytu jen jako chudí příbuzní.

 

Právě se děje

Další zprávy