reklama
 
 

Ekonomickým tygrům už patří polovina světa, hlásí MMF

2. 8. 2013 20:45
Rychle rostoucí trhy by měly vůbec poprvé přispět ke světovému HDP více než polovinou

Washington - Takzvané rychle rostoucí trhy by v letošním roce měly vůbec poprvé přispět ke světovému hrubému domácímu produktu (HDP) více než polovinou. Jejich podíl by podle posledních odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) měl činit 50,9 procenta.

Tyto ekonomiky už sice přestávají mít pro investory svůj někdejší půvab, ale hrají stále důležitější roli. Podle MMF stoupne jejich podíl na světovém HDP v roce 2014 na 51,7 procenta a v roce 2018 přesáhne 55 procent. Ještě v roce 2008 to bylo pouze 41,8 procenta.

Zatímco mezi lety 1930 a 1990 se povedlo jen třiceti procentům rozvíjejících se ekonomik zvyšovat produkci na hlavu rychlejším tempem než USA, ve druhé polovině devadesátých let to již zvládalo 73 procent trhů ze skupiny "EMDEs" (zkratka pro anglické Emerging Markets and Developing Economies), uvádí list The Economist. Sem MMF řadí všech 150 trhů, které ještě nepatří mezi "vyspělé ekonomiky"(pro vstup do tohoto "klubu" přitom MMF neuplatňuje žádná jasně stanovená kritéria, rozhoduje individuálně podle HDP na osobu či stupně integrace daného trhu do světového finančního systému).

Nejvíce k tomuto růstu přispěly země skupiny BRICS, tedy Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika. V roce 1990 se přitom podílely na světové produkci ani ne třetinou. Mezi lety 2003 a 2011 už jejich podíl na globálním HDP rostl o více než procentní bod ročně.

"Tyto země byly podstatně méně výkonné než vyspělé ekonomiky. Měly tedy výrazně větší prostor k růstu. Například v Číně došlo především k přesunu obrovského množství lidí ze zemědělství do průmyslu," vysvětluje Ľuboš Mokráš z České spořitelny.

BRICS zpomalily

Země BRICS sice nadále - alespoň podle MMF - čeká největší růst ve světě, ten ovšem již nebude tak fenomenální jako na počátku minulého desetiletí. Zatímco mezi lety 1993 a 2007 činil průměrný růst Číny 10,5 procenta, v případě Indie pak 6,5 procenta, nyní jsou tato čísla střízlivější (více v tabulce).

Za útlumem stojí jednak společná závislost na zahraniční poptávce - která je především v zadlužené eurozóně rozpačitá.

Neméně důležitou roli ale hrají ale i vnitřní problémy. "Nemohou donekonečna spoléhat na export svého zboží do vyspělých států," říká Mokráš s tím, že země potřebují hlavně nastartovat domácí spotřebu.

Čínu trápí i špatné investice a bubliny na trzích. "Je závislá na tisku peněz a na téměř neomezeném poskytování bankovních úvěrů. Všechny nectnosti, které se vyčítají Spojeným státům a evropským ekonomikám typu Španělska, tu platí rovněž a navíc násobně. Včetně falšování statistik, proti kterému někdejší řecká vláda působí takřka maloobchodním dojmem," zdůrazňuje Pavel Kohout, ekonom společnosti Partners.

K dalším slabinám, které mohou zbrzdit růst BRICS, patří korupce, přebujelá byrokracie, kriminalita či násilí. Typická také bývá přílišná orientace ekonomiky na jedno odvětví - Rusko a Mexiko například silně závisejí na tržbě nerostných surovin.

Světovou ekonomiku by ale mohl podle Sobíška ohrozit pouze další útlum Číny. "V tuto chvíli se mně zdá, že zpomalení Číny pod pět procent by mohlo vyvolat globální recesi, se kterou málokdo počítá," varuje.

Jak se oslovení ekonomové shodují, potenciál zemí BRICS se ještě nevyčerpal, investoři se na ně ovšem začali dívat střízlivě. "Před deseti lety zůstával nedoceněný, pak překmitlo kyvadlo k nerealistickým představám a nyní epizoda zřejmě končí tam, kde má," myslí si analytik Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.

Podle Kohouta se BRICS staly jen módní značkou, něco jako boty Crocs. "Svého času se zdálo, že v nich bude chodit celý svět, ale pak hlavní móda opadla. Firma Crocs existuje, a je dokonce zisková, ale ta sláva jako v roce 2007 to už není," uvádí Kohout.

Kromě BRICS se do popředí dostávají i další skupiny zemí. Jednou z nich je čtyřka MIST - tento akronym znamená v angličtině "mlhu", mezi investory pak Mexiko, Indonésii, Jižní Koreu a Turecko.

Ekonomický růst těchto zemí se v posledních deseti letech více než zdvojnásobil - v Mexiku jej táhl například vývoz automobilů, ve kterém země předběhla Brazílii, Indonésie se zase těší silné domácí poptávce.

"V Asii je to například Indonésie, v Africe země na jih od Sahary," myslí si Mokráš. "Příklad ekonomiky, o které se moc nemluví, ale silně těží z růstu zemí BRICS, je třeba Panama. Ovšem je jasné, že světový význam této třímilionové zemičky je malý," dodává Michal Brožka z Raiffeisenbank.

Podobný hit už to nebude

The Economist také zmiňuje "Next 11", kam kromě Indonésie a Mexika patří Bangladéš nebo Nigérie. Zároveň ale připouští, že nejspíš nepůjde o takový "hit", jakým se staly BRICS.

Například proto, že se světová produkce od devadesátých let zdvojnásobila. "Což znamená, že rozvíjející se trh, ať už z BRICS nebo kdokoliv jiný, musí zvyšovat výrobu výrazně více, pokud chce vykazovat podobné tempo růstu, jako bylo možné ještě po roce 2000," vysvětluje The Economist.

Podle Sobíška už další podobné celky podobnou šanci na úspěch nemají - přestože i BRICS vznikly uměle, jde o nehomogenní celek a všichni to ví. "Zopakování příběhu BRICS s jinými písmeny a jinými zeměmi vypadá lákavě, ale málo realisticky. Druhý díl úspěšného filmu také obvykle slaví úspěch mnohem menší," vysvětluje.

Jak navíc říká Kohout, přetahovaná, která ekonomika roste nejvíce, ani není to hlavní. "Co záleží na tom, jestli Turecko má vyšší HDP než Švýcarsko? Půjdete si snad kvůli tomu koupit turecké hodinky nebo turecký lék? Uložíte si svoje peníze do turecké banky? Při veškerém respektu k této zemi a k jejímu hospodářství bych neudělal ani jedno. Totéž platí pro Čínu," komentuje.

Svět poroste o tři procenta

Světové HDP by mělo podle MMF letos meziročně růst stejně jako loni o 3,1 procenta. Původně lepší odhad se nenaplní právě kvůli zpomalení růstu Číny nebo Indie.

Ve vyspělých ekonomikách (sem MMF řadí Spojené státy, Kanadu, eurozónu, Velkou Británii a Japonsko) bude růst činit 1,2 procenta. Rozvíjející se a rychle rostoucí země mají letos růst v souhrnu o pět procent.

V případě střední a východní Evropy, které do této skupiny podle MMF rovněž patří, to ale bude souhrnně jen o 2,2 procenta. Pro srovnání, český hrubý domácí produkt by měl letos podle prognózy Ministerstva financí ČR klesat o 1,5 procenta.

autor: Tereza Holanová | 2. 8. 2013 20:45

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama