Dvojčata padla, kasino jede dál. Zachrání banky UFO?

Karel Toman
8. 9. 2011 6:00
Po 11. září 2001 si kapitalismus nasadil odvrácenou tvář. A nehodlá si ji sundat
Foto: Martin Novák

* "Zdá se celkem nemorální, že bankéři, kteří pomohli zapříčinit dnešní finanční a ekonomické potíže, jsou jedinou třídou, která jimi netrpí - a v mnoha případech z nich ve skutečnosti profituje." Profesor Nassim Nicholas Taleb (autor knihy The Black Swan) pro Project Syndicate.

Praha - Jeden kreslený vtip zachycuje bankéře ve dvou bodech jeho kariéry.

S kufříkem deregulačních zákonů v ruce v osmdesátých letech minulého století křičí, ať mu vláda vleze na záda. Uplyne necelých 30 let a roku 2008 trčí uprostřed finanční krize v záchranném kruhu daňového poplatníka a stěžuje si, že ho vláda nechá topit.

Nejdřív chce malý stát, aby se s ním nemusel dělit o zisk. Když ale prodělá, erár se mu náramně hodí.

Řetězec událostí je vždycky složitější, pointa tohoto vtipu se ale z velké části začala odvíjet po útocích na World Trade Center, tedy přesně před deseti lety, 11. září 2001.

Kasinový kapitalismus se vymknul kontrole

Právě tehdy se největší ekonomika světa ocitla v nejvážnějším ohrožení od druhé světové války. Americká centrální banka na to reagovala výrazným snížením úrokových sazeb. V kombinaci s dřívějšími deregulacemi se tím začala nafukovat americká hypoteční bublina.

Když 15. září roku 2008 praskla, výkladní skříň západního tržního hospodářství - finanční sektor - se z velké části zachovala jako zmíněný bankéř a zavedla tak možná Západ na cestu pozvolného úpadku.

V úvodu zmiňovaný vtip tak ukázal, že volný trh není sumou rozumně jednajících aktérů, tvořících hodnoty a maximalizující dobro všech, jak se dodnes někde učí. Je spíš zesilovačem nezamýšlených důsledků na dluh žijícího stáda iracionálních a sobeckých hazardérů. Čest výjimkám.

Ve stejnojmenné knize to už roku 1986 někdejší profesorka London School of Economics Susan Strangeová popsala jako kasinový kapitalismus. Finanční kapitál se podle ní západním demokraciím vymknul kontrole a dosud se nezdá, že by ho státy dokázaly zkrotit.

"Bylo uděláno velmi málo, pokud vůbec něco, aby se věci napravily," prohlásil letos na jaře pro Financial Times ze svého vězení ten nejpovolanější - Bernard Madoff, největší defraudant historie.

Vážení čtenáři, své názory k tématu můžete psát do této diskuse uvnitř grafiky.

Liberální kapitalismus funguje. Ale špatně

"Liberální kapitalismus funguje" shrnul před rokem Investičníweb.cz jednu z deseti lekcí, které nám údajně udělila finanční krize. Je však hodně těch, kteří tvrdí opak. V první řadě je to daňový poplatník.

Podle čerstvé studie filadelfského FEDu získaly americké banky během fúzí mezi lety 1991 až 2004 celkem 15 miliard dolarů vládních dotací. Skupina zemí G20 dala mezi lety 2008 a 2009 na stimulaci svých topících se ekonomik pět bilionů dolarů. Dosud nesplacené jsou vládní záchrany některých bank (například americký TARP, nebo záchrana irských bank).

Kapsu poplatníka hrozí znovu prohnout bankroty států a municipalit v Evropě i USA. Třeba Řecku přitom pomáhala před EU maskovat dluhy banka Goldman Sachs, která mu půjčovala.

Byl to sice právě volič neboli daňový poplatník, kdo státu dovolil žít na dluh. Stát tomu měl zabránit, z nějakého důvodu to ale neudělal on ani ratingové agentury.

Názor tak na stará kolena pozměnil i celoživotní libertián a po osmnáct let šéf Fedu Alan Greenspan (85). Dodnes sice odmítá, že by rozhodnutím snížit sazby po teroristických útocích 11. září nafoukl osudovou hypoteční bublinu. Vloni na jaře ale v obsáhlé studii uznal, že trhu chyběla státní regulace, a stát tak nedokázal předejít systemickým hrozbám.

Když politici v USA roku 1999 deregulovali banky, Greenspan sám varoval před vznikem finančních domů příliš velkých, aby padly. "Bohužel jsme se ale tomuto problému málo věnovali," napsal.

O deset let později se tak šokovaný daňový poplatník v novinách dočetl, že si z jeho daní bankéři platí milionové bonusy za pohromu, která mu vzala práci a střechu nad hlavou.

Aby se to neopakovalo, bylo přijato pár reforem.

Krotitelé kasina: Dodd, Frank, Tobin a Basel

Americký Dodd-Frankův zákon například významně zpřísnil fungování bank a fondů na Wall Street.

Prezidentem Obamou prosazená norma umožní vládě mimo jiné obsadit velkou banku, která je v potížích a ohrožuje celý finanční sektor. Takové banky přitom musejí mít nově připraveny vlastní scénář rozpadu pro případ svého bankrotu. Regulátoři nově dohlížejí také na někdejší džungli hedgeových fondů a finančních derivátů.

Dodd-Frank se má navíc už letos v listopadu stát minimálním standardem také pro regulaci evropského finančního sektoru, napsaly na jaře Financial Times.

Evropa přitom do normy možná protlačí další prvky, například regulaci takzvaného short-sellingu - bleskových, počítačem prováděných obchodů v sázce na pokles aktiv. Některé země eurozóny ho za poslední rok dvakrát zakázaly, vloni totiž hrozil potopit Řecko a letos některé banky. Vloni přivodil i náhlý propad burz známý jako Flash Crash.

Dodd-Frank zavedl i takzvanou Tobinovu daň z finančních transakcí, z jejíhož výnosu se mají budoucí bankroty finančních institucí platit. Podobnou daň by si přála zavést i Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy a platit z ní pomoc zadluženým evropským zemím, respektive bankám, které jim půjčily.

Je tu ale také mezinárodní dohoda Basel III, která stanovuje vyšší stropy finančních rezerv a poměru kapitálu k riziku. Zpřísňuje také pravidla toho, co je za kapitál považováno.  Cílem je zvýšit odolnost bank před příštími krizemi.

Padají i první velké žaloby. Americká Federální agentura financování nemovitostí (Federal Housing Finance Agency) minulý týden žalovala americké, evropské i asijské investiční banky pro podezření z nelegálních operací s hypotečními deriváty. V jejím hledáčku jsou těžké váhy jako Nomura, Barclays, nebo Bank of America.

Tento týden se k nim přidalo vyšetřování britského Úřadu pro vyšetřování závažných podvodů (Serious Fraud Office), který má ze stejných důvodů spadeno na půl tuctu bank včetně Deutsche Bank a Goldman Sachs.

Stínové bankovnictví regulátorům dál uniká

Jsou to důležité kroky k nápravě. Nobelista Joseph  Stiglitz ale varuje, že zastáncům trhu bez přívlastků otrnulo, hříchy jsou zapomenuty a reformní zápal opadá.

I nově přijatá regulace má podle něj tolik výjimek, že dosavadní způsob fungování finančního sektoru příliš nezmění. Aby například vůbec získal šanci na schválení, vzdal se Dodd-Frank myšlenky na rozbití globálních investičních bank na menší celky, tak jako tomu bylo před deregulací v roce 1999.

Hledá se kapitalismus 4.0

Kapitalismus selhal, co s ním? Odpovědi hledá několik autorů.

  • Kenneth Rogoff, Carmen Reinhartová -This Time is Different (Tentokrát je to jinak). Autoři zkoumali všechny finanční a ekonomické krize za posledních 800 let a došli k závěru, že jejich průběh je prakticky vždy stejný - od realitní bubliny k bankovní krizi, následované úpadkem financí a rozpočtů států.
  • John Quiggin - Zombie Economics (Zombie ekonomie). Autor řeší otázkou, proč v ekonomii přežívají i zjevně mrtvé myšlenky. Třeba ta, že bohatnutí bohatých zvyšuje životní standard i těch chudších. Data za posledních 30 let přitom ukazují, že zatímco střední třída v tomto období zchudla, jedno procento nejbohatších zvýšilo svůj podíl na příjmech společnosti z 10 na 25 procent.
  • John Authers - The Fearful Rise of Markets (Hrozivý vzestup trhů). "Významní investoři se chovají jako stádo ovcí, kolem nichž krouží vlci. Tlačí se stále více k sobě a každý chce být někde ve středu toho stáda." Stádní mentalita produkuje bubliny - znovu a znovu. „Potřebujeme novou teorii," píše autor.
  • Anatol Kaletsky - Capitalism 4.0: The Birth of a New Economy in the Aftermath of Crisis (Kapitalismus 4.0: Zrod nové ekonomie na troskách krize). Kapitalismus se ve třech dějinných fázích kýval od Lassez-Faire po velký stát a zpět k reaganovsko-thatcherovským deregulacím. Ten poslední selhal ve finanční krizi a hledá se nová forma. Podle autora odmítne model racionality aktérů trhu, bude však pragmatický a bude usilovat o zmírnění nerovnosti.
  • Simon Johnson a James Kwak - 13 Bankers (13 bankéřů). Drtivá kritika patologie americké politiky a personálního propojení vládních elit na Wall Street za posledních 30 let.
  • Michael Lewis - The Big Short (Velký zkrat). Příběh zrodu realitní bubliny
  • Harry MarkopolosNo One Would Listen (Nikdo tehdy neposlouchal). Obžaloba amerických úřadů, které si nevšímaly dávných varování autora, že Bernard Madoff je ve skutečnosti největší finanční podvodník v dějinách.

Zdroj: Respekt

Agentura Bloomberg zase podrobně analyzovala, jak si jednotlivé státy pro sebe vyjednávají z Baselu další a další výjimky, až ohrožují samotný smysl dohody. Velké banky v Londýně také pravidelně hrozí, že pokud se regulace zpřísní, sbalí kufry a přesídlí třeba do Hong Kongu.
 
Stát je tak dnes proti trhům zjevně v nevýhodě, protože oproti bleskovému přelévání kapitálu po celém světě se svými zdlouhavými demokratickými procedurami vždy zaostává, upozorňuje například sociolog Jiří Pehe.

Ve skutečnosti se tak temnější strana globálního finančnictví nasazení pevnější ohlávky poměrně úspěšně brání a "kasino" jede dál.

"Prevence systemických rizik pocházejících ze stínového bankovního sektoru zůstává jedním z nejdůležitějších témat agendy regulátorů," potvrdil letos v dubnu viceprezident Evropské centrální banky Vítor Constacio jeden z restů na dlouhém seznamu.

Stále podle něj třeba zbývá najít způsob, jak motivovat bankéře dlouhodobě, nejen ke krátkodobým ziskům, které vedou ke vzniku bublin. Cestou může být třeba pravidlo vyplácení odměn až na základě dlouhodobých výsledků. Praxe ale ukazuje, že banky začaly "pokrizové" omezení bonusů obcházet a započítaly je do základních platů.

Zachrání příště banky UFO?

Jak se ty časy mění... V osmdesátých letech byznysmeni volali po co maximální deregulaci ("Ať mi dá vláda pokoj," křičí jeden z nich na prvním obrázku). Vloni, když jim teklo mnohem výš než do bot už jim byla vláda a záchranné kruhy jejích "balíčků" dobrá ("Kde je moje vláda? Kdo my bude krýt záda?!" ptá se o něco starší byznysman v roce 2008).
Jak se ty časy mění... V osmdesátých letech byznysmeni volali po co maximální deregulaci ("Ať mi dá vláda pokoj," křičí jeden z nich na prvním obrázku). Vloni, když jim teklo mnohem výš než do bot už jim byla vláda a záchranné kruhy jejích "balíčků" dobrá ("Kde je moje vláda? Kdo my bude krýt záda?!" ptá se o něco starší byznysman v roce 2008). | Foto: Aktuálně.cz

Přestože tedy liberální kapitalismus nedávno dost fatálně selhal, hraje se podle jeho not dál. Nutno ale dodat, že ať se ekonomové snaží, jak mohou, jiný prosaditelný model zatím nevymysleli (viz box).

A co hůř, varuje Stiglitz, způsob tržního myšlení přijaly i státy, protože začaly tvrdě škrtat ještě před návratem solidnějšího růstu. Podvázaly tím ekonomiku příliš brzy a dál snižují životní úroveň těch, kteří za selhání systému platí nejvíc - tedy hlavně střední třídy a chudých.

"Velkou otázkou globální ekonomiky 21. století je: jaká by měla být role státu?" napsal Stiglitz ve své knize příznačně nazvané "Volný pád: Volné trhy a potápějící se globální ekonomika". "Jsem přesvědčen, že trhy leží v samém srdci každé úspěšné ekonomiky, ale že samy o sobě nefungují dobře."

Otázka tedy zní, jak bude finančník vypadat na karikatuře za dalších 30 let, někdy roku 2040. Bude držet jednosměrnou letenku z Kajmanských ostrovů, kufřík dlouhodobých investic a volat po vyšších daních, jako to teď udělal miliardář Warren Buffet?

A kdo mu hodí záchranné kolo příště, jestli se vrátí ke svým názorům z 80. let? Hong Kong? Obří zlatý meteorit jako v té verneovce? Nebo nějaká mimozemská civilizace, které zatím banky nepřerostly přes hlavu?


 

Právě se děje

před 1 hodinou

Exhejtman Zimola chce jako člen ČSSD kandidovat za Změnu 2020 v krajských volbách

Předseda jihočeské sociální demokracie Jiří Zimola hodlá v krajských volbách v příštím roce kandidovat za hnutí Změna 2020. Jedná se podle něj o hnutí členů ČSSD i nestraníků. Za Změnu 2020 by mohli kandidovat i někteří další lidé z vedení jihočeské sociální demokracie.

"Nemáme v plánu střílet do nohy ČSSD a ani stranu nějak štěpit. Je to určitá vize, s níž chceme do voleb jít, a vycházíme z modelu, který využil Michal Šmarda," uvedl Jiří Zimola. Řekl, že Šmarda loni v komunálních volbách v Novém Městě na Moravě jako člen sociální demokracie vedl formaci Lepší Nové Město a stal se starostou. Předseda jihočeské ČSSD dodal, že Změna 2020 se otevře i adeptům z řad nestraníků, kteří prý nechtějí figurovat na kandidátní listině sociální demokracie.

Další zprávy