New York - "Lidská spodina, která by ve své hlouposti umřela hlady, nepřispívá těm nad sebou zhola ničím, získává však výdobytky všech jejich mozků. Taková je povaha soutěže mezi silným a slabým intelektem. V tom spočívá 'vykořisťování' kvůli kterému odsuzujete silné."
Tato slova - podle některých vysloveně fašistická, podle jiných definujících mentalitu americké ekonomiky - pronáší John Galt, hlavní hrdina románu Atlas Shrugged od spisovatelky a filosofky Ayn Randové (vlastním jménem Alisa Zinovjevna Rosenbaumová) .
Podle tohoto jejího bestselleru jde v dubnu do pouhých 54 kin v USA první díl zamýšlené stejnojmenné filmové trilogie.
Kdo je Ayn Randová
Ayn Randová se narodila 2. února 1905 jako Alisa Zinovjevna Rosenbaumová v Rusku, kde byla i vzdělána. Po emigraci ze Sovětského roku 1926 se v USA proslavila jako novelistka, filosofka, politická aktivistka i autorka filmových scénářů a divadelních her. Ve svých knihách vyvinula etickou nauku, které sama říkala objektivismus. Zemřela roku 1983.Smith s Nietzschem na "speedu"
Filosofka, jejíž "etiku sobectví" román shrnuje, a do jejíhož nejužšího kroužku následovníků v mládí patřil i budoucí dlouholetý šéf americké centrální banky Alan Greenspan, by přitom svým vyhraněně pravicovým postojem bez nejmenšího náznaku politické korektnosti strčila do kapsy Gekka s jeho "Greed is good" i Klausovou "volnou rukou trhu" dohromady.
"Jde o nesmiřitelnou verzi kapitalismu volného trhu, jakoby byl Adam Smith poháněný Nietzschem a amfetaminem," napsaly v recenzi na první díl filmové trilogie Financial Times v narážce na letitou závislost autorky na povzbuzujících drogách.
Fanoušci Randové podle listu spoléhají na to, že se filmu nakonec dostane širší distribuce, zejména díky podpoře skupiny Freedomworks stojící za kampaní pravicového hnutí Tea Party snažícího se vyrvat zpět Ameriku z Obamova "levicového sevření".
Celoživotní vyhraněnou antikomunistku Randovou ale nejde jen tak zaškatulkovat někam na hnědé křídlo politického spektra. V její důslednosti by s ní nejméně dvě třetiny Tea Party určitě nesouhlasily.
Filosofický thriller na způsob Dallasu
"Vláda nemá právo zakazovat homosexualitu, protože právem každého jedince je, zacházet s vlastní sexualitou jak chce, pokud ji nevynucuje na jiném," napsala, přestože homosexualitu označila za vadnou.
A kromě toho se dá na film podle Financial Times i přes některé dřevěné výkony docela koukat. Vystihuje totiž údajně autorčin tón nezaměnitelné směsi chladného odcizení a žhavé romance. S trochou nadsázky by se tak zřejmě dal film přirovnat k sofistikovanější a napínavější verzi Dallasu.
Děj filmu kopíruje první díl románu a zachycuje úsilí mladé manažerky Dagny Taggartové postavit zpět na nohy upadající železniční společnost. Podle Financial Times je „nesporně osvěžující vidět obchodní příběh v centru dramatu a její boj s dodavateli, konkurencí a regulátory je zdařile vyveden."
Jednu vadu ale film podle deníku má. Těm, co neznají knihu, nedává smysl (těm, kteří nechtějí znát pointu trilogie se doporučuje nečíst dál).
Ve filmu totiž záhadně mizejí ti nejschopnější vysocí manažeři, aniž by se divák na konci dozvěděl proč a kam. Celá kniha Atlas Shrugged je totiž o stávce těch nejschopnějších vědců, průmyslníků a umělců, kterou řídí právě v úvodu citovaný John Galt.
Tím, že do svého horského útočiště přivede lidi, kteří nejvíc přispívají k bohatství národa, hodlá zastavit "motor světa." Česká veřejná projekce by se celkem dobře vyjímala na nějakém hradním nádvoří, třeba v Praze.
