Členové OPEC zvažují posílení dodávek ropy kvůli Libyi

Svou produkci zatím začala zvyšovat Saúdská Arábie, Írán a Alžírsko jsou proti
Část zemí OPEC je připravena dodávky zvýšit, jiné se tomu brání s tím, že růst cen je dočasný.
Část zemí OPEC je připravena dodávky zvýšit, jiné se tomu brání s tím, že růst cen je dočasný. | Foto: Reuters

Kuvajt, Duvaj - Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) řeší, jak nahradit výpadek dodávek ropy z nepokoji zmítané Libye a s ním související prudký růst ceny této suroviny.

"Konzultujeme možné zvýšení produkce, ještě jsme ale o ničem nerozhodli," řekl novinářům kuvajtský ministr ropného průmyslu šajch Ahmad Abdalláh Sabah. Mimořádné zasedání ministrů členských zemí zatím ale organizace neplánuje.

Kuvajt podle Sabaha zatím své dodávky na rozdíl od Saúdské Arábie nezvýšil. Právě Saúdská Arábie má z členských zemí organizace nejvyšší volné těžební kapacity v rozsahu asi 3,5 milionu barelů denně, což by ztráty ze skomírající libyjské produkce mohlo pokrýt.

Část zemí v čele s Íránem nepovažuje tento krok za nutný. "Žádný nedostatek na trhu není. Dodatečné dodávky od OPEC nejsou zapotřebí," řekl agentuře Reuters íránský guvernér OPEC Mohammad Alí Chatíbí s tím, že tlak na spotřebitele je zatím jen psychologický. Stejného názoru jsou také zástupci Alžíru.

Oproti tomu Nigérie už oznámila, že pokud se OPEC na posílení dodávek dohodne, je na něj připravena.

Ceny ropy za poslední dva týdny v souvislosti s nepokoji a boji v Libyi vzrostly o zhruba 20 procent.

OPEC stále drží celkovou těžební kvótu na úrovni, kterou kvůli světové hospodářské recesi a propadu poptávky snížil na konci roku 2008 o rekordních 4,2 milionu barelů denně. Skutečná těžba se však s růstem cen postupně zvyšuje a kartel své vlastní omezení těžby dodržuje jen asi z poloviny. Namísto dohodnutých necelých 25 milionů barelů ropy denně tak těží kolem 27 milionů barelů.


 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Rusko vyhostí v odvetě za krok Washingtonu deset amerických diplomatů

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil v pátek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle šéfa ruské diplomacie vyhostí i tři diplomaty z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy a ještě během pátku zveřejní sankční seznam, na kterém se ocitnou američtí činitelé. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury.

"Dostali jsme seznam deseti diplomatů s žádostí, aby opustili Spojené státy. Na toto opatření odpovíme recipročně a požádáme deset amerických diplomatů v Rusku, aby opustili naši zemi," citovala agentura AFP Lavrova.

Rusko také zakázalo na své území vstup osmi činitelům USA, mimo jiné šéfovi FBI, ředitelce tajných služeb, ministru vnitřní bezpečnosti či generálnímu prokurátorovi.

Spojené státy ve čtvrtek přijaly sérii kroků, jejichž cílem je potrestat Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, za kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivé jednání. Kromě vyhoštění deseti ruských diplomatů Washington oznámil i uvalení sankcí na skoro čtyři desítky jednotlivců a firem.

Kromě Spojených států odvetná akce zasáhne i Polsko, které ve čtvrtek USA vyjádřilo solidaritu a vyhostilo tři ruské diplomaty, kteří podle Varšavy poškozovali její zájmy.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Na Facebook se kvůli únikům dat chystá hromadná žaloba

Irská organizace Digital Rights Ireland (DRI) připravuje žalobu na americkou internetovou společnost Facebook kvůli rozsáhlému úniku osobních údajů uživatelů. Vyzývá dotčené uživatele z Evropské unie, aby se k této žalobě připojili. Informují o tom server BBC a list The Irish Times. Podle DRI by jednotliví uživatelé, kteří se k žalobě připojí, mohli v případě úspěchu získat odškodné v rozsahu od 300 do 12 000 eur (zhruba 7800 až 311 000 Kč).

DRI tvrdí, že Facebook selhal při ochraně dat a neinformoval o úniku dotčené uživatele. Únik byl zjištěn již v roce 2019, nedávno se však uniklé údaje staly dostupnými na internetu, píše BBC. Portál Business Insider začátkem měsíce informoval, že na internetu se objevila soukromá data 533 milionů uživatelů ze 106 zemí, a to například jména, telefonní čísla, e-mailové adresy či data narození. Firmu Facebook již kvůli této kauze začala vyšetřovat irská Komise pro ochranu dat (DPC).

Šéf DRI Antoin Ó Lachtnain označil rozsah tohoto úniku za šokující. Varoval, že terčem podobných žalob by se v budoucnosti mohly stát i další velké internetové podniky. "Bude to první hromadná žaloba svého druhu, ale jsme si jisti, že nebude poslední," uvedl. "Existují tu zákony na ochranu spotřebitelů a jejich osobních údajů a nastal čas, aby tito technologičtí obři pochopili, že ochranu osobních údajů je zapotřebí brát vážně," dodal.

Facebook minulý týden uvedl, že pachatelé data získali před zářím 2019 využitím bezpečnostní slabiny v nástroji pro synchronizaci kontaktů. Podle antivirové firmy Avast jsou mezi uniklými uživatelskými daty také údaje o více než milionu Čechů. "Pokud by byla žaloba úspěšná, mohlo by to vytvořit precedent a otevřít dveře dalším hromadným žalobám," uvedl expert na digitální soukromí z organizace ProPrivacy. "Povinnost odškodnit jednotlivé uživatele by se pak pro velké technologické podniky mohla stát důraznou pobídkou k tvrdší práci na ochraně soukromí," dodal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy