Čínské akcie opět klesly. Tamní banky dostaly injekci

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
Aktualizováno 26. 8. 2015 11:29
Čínská centrální banka se v reakci na pokles trhů rozhodla podpořit druhou největší ekonomiku světa asi 140 miliardami jüanů v podobě krátkodobé likvidity.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Šanghaj/Londýn - Hlavní čínské indexy po otevření burzy v Šanghaji začaly po citelných propadech v uplynulých dnech zvolna umazávat ztráty. Růst ale nakonec neudržely, šanghajská burza se v posledních deseti minutách obchodování propadla a uzavřela v poklesu o 1,3 procenta. Čínská centrální banka reagovala tím, že se rozhodla na mezibankovní trh napumpovat zhruba 140 miliard jüanů.

Akcie v průběhu středy posilovaly poté, co se čínská centrální banka v úterý rozhodla snížit úrokové sazby a poměr minimálních povinných rezerv pro banky. Do uklidnění situace na burze se zapojila i čínská policie, která prošetřuje případy možného porušení obchodních pravidel či šíření nepodložených obchodních informací.

"Snížení úrokových sazeb pomohlo, lidé jsou ale stále plní obav ohledně vývoje ekonomiky. Uvolnění monetární politiky možná přišlo trochu pozdě, protože sentiment se zhoršuje," uvedl partner ve společnosti Fountainhead Partners Pchu Jung-chao. Ten zároveň dodal, že na čínském trhu je možné sledovat masivní odliv kapitálu. Peníze, které se na trh dostanou díky snížení poměru minimálních povinných rezerv pro banky, tak zřejmě pouze tento odliv vyrovnávají.

Čínské banky dostaly injekci

Čínská centrální banka dnes na mezibankovní trh napumpovala zhruba 140 miliard jüanů (v přepočtu 515,8 miliardy Kč) v podobě krátkodobé likvidity. Splatnost půjček je šest dní a průměrná úroková sazba činí 2,3 procenta. Banka tím chce podpořit ekonomiku a stabilizovat situaci na trhu, kde v minulých dnech prudce klesaly ceny akcií.

Centrální banka rozšířila nástroje měnové politiky o nabídku krátkodobých úvěrů z programu SLO (short-term liquidity operations) již v roce 2013. Nejběžnější jsou podle agentury Reuters jednodenní až třídenní přímé úvěry komerčním bankám, občas se používají také půjčky s jinou dobou splatnosti.

Burzy padají dál

Index šanghajské burzy Shanghai Composite po největším poklesu od roku 2007 ve středu ráno připisoval 0,5 procenta, zakončil nicméně s více než procentní ztrátou pod hranicí 3000 bodů, tedy na hodnotě 2926,3 bodu. Hongkongský index Hang Seng uzavřel se ztrátou 0,56 procenta.

Ostatní asijské trhy se ale udržely v zisku. Například japonský Nikkei posílil o 3,20 procenta, jihokorejský Kospi o 2,57 procenta a australský S&P/ASX 200 přidal 0,69 procenta.

Po výrazném úterním růstu otevřely ve ztrátě rovněž evropské trhy. Německý index DAX ráno oslaboval o 1,7 procenta, francouzský CAC 40 ztrácel necelá dvě procenta, britský FTSE 100 klesal o 1,4 procenta a pražská burza otevřela 0,41 procenta v minusu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy