Filmová studia tak přišla o zhruba 2,7 miliardy dolarů. Téměř 700 milionů z této sumy jsou vyčíslené ztráty členů asociace Motion Picture Association (MPA), která zastupuje přední hollywoodská studia a která tyto údaje zveřejnila.
Přitom v předešlém roce to bylo "pouze" 280 milionů dolarů a v roce 2003 činily tyto ztráty ještě o dalších sto milionů dolarů méně.
Více než polovina celkových ztrát, které filmaři utrpěli, připadá na čínský filmový průmysl. Ten tak přišel o zhruba 1,5 miliardy dolarů.
Rostoucím zdrojem pirátských nahrávek je internet, ačkoli na jejich celkovém prodeji se stále hlavní měrou podílí kompaktní disky a DVD. Stahování pirátských filmů z internetu v Číně stálo filmová studia jednu miliardy dolarů, zatímco prodej pirátských filmových disků 1,63 miliardy.
"Těmi, kdo tady v Číně nejvíce ztrácejí, nejsou členské firmy MPA. Je to místní filmový průmysl," prohlásil šéf asijsko-pacifické divize MPA Mike Ellis.
Mezi členy MPA patří například filmová studia firem Time Warner, Walt Disney a Viacom.
Pirátství představuje v Číně velký problém. Ilegální verze předních filmů se zde často objevují na ulici jen několik dnů po premiéře v kině, píše agentura Reuters.
Ztráty jsou obrovské
Filmové odvětví ročně celkově přichází o 6,1 miliardy dolarů, což je proti předchozím odhadům o 75 procent více. Vyplývá to ze studií, které již dříve zveřejnil list Wall Street Journal.
Jen v samotných Spojených státech připravily nezákonné kopie loni toto odvětví o téměř 1,3 miliardy dolarů.
Výsledek je v rozporu s některými obecně rozšířenými domněnkami. Například Mexiko je v ní na prvním místě mezi zeměmi, kde se nejvíce šíří pirátské nahrávky amerických filmů. S ušlými tržbami 483 milionů dolarů za minulý rok tak Mexiko podle studie zastínilo Čínu i Rusko.
EU vytáhla do boje
Na pomoc filmařům přichází i Brusel. Evropská komise připravila chartu, kterou podepsali nejen filmoví producenti, ale i poskytovatelé internetu.
Jejím hlavním cílem je připravit půdu pro šíření filmů online a zároveň bojovat proti pirátským kopiím. K podpisu této charty došlo během filmového festivalu v Cannes.
K firmám, které se "upsaly", patří takoví giganti jako Time Warner, BBC, Vivendi, France Telecom, EMI Music či Gaumont. Za poskytovatele širokopásmového internetu je možné jmenovat Telecom Italia či Tiscali.
"Podstatně rozšíří nabídku evropských filmů a usnadní jejich oběh v evropském i světovém měřítku, stane se inspirací pro jakoukoli příští regulační iniciativu komise," uvedla evropská komisařka Viviane Redingová.
Jedná se o první krůčky v legálním využívání internetu k šíření filmů. Zatím sloužil širokopásmový rychlý internet spíše k pirátskému poskytování ilegálních kopií.
V nově podepsané chartě se signatáři zavázali, že budou vyvíjet technologie na ochranu copyrightu, spolupracovat při boji s piráty, a zároveň zajišťovat divákům širokou nabídku a pohodlné placené služby.
Komisi jde o to, aby se výrobci a distributoři filmů nebáli nabízet svá díla online, ale aby je mohli naopak tímto způsobem dobře prodávat. Nabádá správce serverů, aby nepropagovali možnosti pirátského kopírování.
Uznává,že charta má zatím jen symbolický význam, považuje ji však za podnět pro konkrétní kroky, které přinesou hmatatelné výsledky.
Perspektivní trh
Většina nahrávacích studií a filmových producentů si začíná jasně uvědomovat, že poskytování jejich produktů v digitální podobě bude brzy nezbytností. Svědčí o tom i výsledky jedné z firem, která se k chartě připojila.
EMI Music vykázala za loňský rok tržby ve výši dvou miliard liber, což je asi 82 miliard korun. Z toho však téměř pět miliard přiteklo právě z prodeje digitální hudby. To je meziroční nárůst o 145 procent a jedná se tak o zajímavý a rapidně rostoucí segment trhu.
