Washington/Mnichov - Korupční skandál německého Siemensu se přesunul za oceán. Aby urovnal obvinění z korupce ve Spojených státech, musí firma zaplatit 800 milionů dolarů (více než 15 miliard korun).
"Jejich činnost nebyla výjimečná," shrnul důvody k udělení rekordně vysoké sankce pro list New York Times Joseph Persichini z Washingtonské pobočky FBI.
"Šlo o standardní výkonné procedury pro představitele společnosti, kteří považovali uplácení za obchodní strategii," dodal Persichini.
Na dohodě se vedení Siemensu dohodlo s ministerstvem spravedlnosti a Komisí pro cenné papíry a burzy (SEC). Jejich rozhodnutí následně stvrdil soud.
Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo Siemens, že v letech 2001 až 2007 dával úplatky a snažil se pozměňovat účetní výkazy. Do skandálu se německý koncern zapletl už před rokem a vyšetřování stále nekončí.
Kromě Spojených států se spor proti Siemensu vede hlavně v Německu.
Soud v Mnichově se se zástupci společnosti dohodl na sankci ve výši 395 milionů eur (více než 10 miliard korun).
Manažeři za mřížemi
Firmu museli opustil dva vrcholoví manažeři Klaus Kleinfeld a Heinrich von Pierer a současné vedení od nich chce dokonce odškodnění za to, že nedokázali zastavit nezákonné praktiky a úplatkářství.
Několik představitelů firmy již také skončilo za mřížemi. Dva roky za korupci si v listopadu vysloužil bývalý člen představenstva Johannes Feldmayer.
Ten je tak po Reinhardu Siekaczekovi druhým odsouzeným ze společnosti a prvním z nejvyššího patra jejího vedení. Soud v Norimberku mu kromě trestu vězení přiřkl i finanční sankci ve výši 228 tisíc eur (téměř šest milionů korun).
Čtyřapůlletý trest pak soud vyměřil Wilhelmovi Schelskému, bývalému lídru nezávislé odborové organizace AUB za podvody a krácení daňě.
Prvním odsouzený v kauze se nicméně stal již zmíněný bývalý manažer koncernu Reinhard Siekaczek. Toho mnichovský soud v červenci poslal na dva roky za mříže a zároveň mu udělil pokutu ve výši 108 tisíc eur.
Černé fondy po celém světě
Případ přesto stále nekončí a v Evropě se nadále vyšetřuje. K uplácení vládních úředníků totiž mělo údajně dojít v letech 2000-2006 celkem v 77 případech v Libyi, Nigérii a Rusku.
Černé fondy vznikaly ale i v dalších částech světa, například na Blízkém Východě nebo v jihovýchodní Asii.
