Londýn - Dluhová krize, pod kterou se eurozóna prohýbá, je pro státy měnové unie příliš velkým soustem. Vyřešit ji může pouze Mezinárodní měnový fond (MMF), který by ovšem kvůli tomu musel vytvořit nový typ úvěrů.
Tento názor publikoval někdejší šéf Mezinárodního měnového fondu Hendrikus Johannes Witteveen, který MMF vedl v letech 1973 až 1978, ve svém úterním sloupku na stránkách listu Financial Times.
Svůj postoj sice vztahuje ke globálním trhům obecně, veškeré příklady ovšem ilustruje na situaci v Evropské monetární unii (EMU).
Půjčka na zaplacení dluhů
Zadlužené eurozóně by podle něj měl pomoct takzvaný „úvěr na financování dluhů". Spočíval by v tom, že si zadlužené země vypůjčí od těch trhů, které vykazují přebytek běžného účtu platební bilance - to znamená, že více dováží než vyváží a díky tomu disponují přebytečnými devízovými rezervami.
"Země jako Itálie by pak mohly požádat o okamžitou pomoc, která by vycházela vstříc všem jejich finančním potřebám. To by zvýšilo důvěru trhů a zabránilo dalšímu růstu úrokových sazeb," myslí si Witteveen.
Do pomoci by se podle něj mohly zapojit například Čína, Japonsko nebo země Blízkého východu.
Za výhody navrhovaného systému označuje, že by se dané půjčky platily z devízových rezerv centrálních bank, nikoliv z peněz daňových poplatníků, jako se děje v případě všech záchranných balíčků.
Kromě toho si pochvaluje, že by se problematické ekonomiky dostaly pod kontrolu MMF, který by tím pádem v eurozóně převzal roli Evropské centrální banky, která na nejistotu na evropském trhu zareagovala vykupováním španělských a italských dluhopisů.
ECB se vyčerpala
"V době mého působení v MMF jsme úspěšně vytvořili úvěry, které sloužily k financování devizových následků způsobených rostoucími cenami ropy," uvádí tento nizozemský ekonom. Stejně tak připomíná doplňkové finanční facility, které MMF použil při řešení latinskoamerické dluhové krize.
Druhé dno hospodářské krize by podle ekonoma mohlo být ještě hlubší než v roce 2008, kdy média referovala o nejhorším poklesu od počátku třicátých let.
V současné době totiž není vůbec patrné, že by ekonomické problémy slábly. "Vedení eurozóny už udělalo vše, co je v rámci současné monetární unie politicky proveditelné. Evropská centrální banka se nachází na hranici svých možností," píše Witteveen. Jinou možnost než přijmout záchrannou ruku MMF západní ekonomiky proto podle něj nemají.
