Bild: Právníci zkoumají, zda je Draghiho plán legální

ČTK ČTK
25. 9. 2012 13:09
Bundesbanka ani ECB zprávu podle agentury Reuters nekomentovaly
Foto: Thinkstock

Berlín - Právníci Evropské centrální banky (ECB) a německé Bundesbanky zkoumají meze legálnosti nedávno oznámeného programu ECB na nákupy státních dluhopisů. Napsal to nejčtenější německý list Bild bez konkrétního odkazu na své zdroje. Zpráva poukázala na další možnou překážku pro uplatnění nástroje, který by měl zastavit dluhovou krizi v eurozóně.

Podle Bildu právníci obou centrálních bank studují, jaký maximální rozsah a trvání by program nákupů dluhopisů zemí ohrožených krizí mohl mít, než by znamenal porušení smlouvy o Evropské unii, která ECB zakazuje přímé financování jednotlivých států. Podle listu je možné, že tento problém by se mohl brzy řešit u Soudního dvora EU, a obě instituce se chtějí na takovýto scénář "vyzbrojit".

Bundesbanka ani ECB zprávu podle agentury Reuters nekomentovaly. Šéf ECB Mario Draghi při oznamování nového programu na počátku měsíce řekl, že si je jistý tím, že jeho plán není porušením článku 123 evropské smlouvy, který zakazuje ECB financovat vládní deficity.

ECB před třemi týdny oznámila, že v případě nutnosti bude na sekundárních trzích neomezeně nakupovat dluhopisy států, které požádají o pomoc ze záchranného fondu ESM. Proti tomu v radě guvernérů hlasoval pouze šéf Bundesbanky Jens Weidmann. V Německu vyvolává plán obavy z toho, že ECB vměšováním se do fiskální politiky překračuje svůj mandát, vystavuje daňové poplatníky hrozbě splácení miliard eur dluhů a tištěním peněz riskuje růst inflace.

ECB ve svém prvním programu nákupů dluhopisů utratila od května 2010 do počátku tohoto roku za obligace zemí jako Řecko, Portugalsko, Itálie a Španělsko přes 200 miliard eur. Tehdy to právně hájila snahou o správné fungování její měnové politiky ve všech zemích eurozóny.

Nákupy dluhopisů se ECB snaží snižovat dlouhodobé úrokové sazby zemi, jejichž náklady financování jsou neúnosně vysoké. Nový program se má podle dosavadních zpráv kvůli zajištění legálnosti soustředit na nákupy krátkodobějších dluhopisů.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Na popud exhejtmana Zimoly o registraci na vnitru požádalo hnutí Změna 2020

Radní Týnu nad Vltavou David Slepička (ČSSD) požádal ministerstvo vnitra o registraci politického hnutí Změna 2020. Učinil tak na popud jihočeského exhejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD), řekl Právu. Zimola listu napsal, že o registraci ví, ale že o ni nežádal. O budoucnosti hnutí by se prý mělo rozhodnout do konce roku.

před 1 hodinou

Lidé v Paříži protestovali před kinem, které uvedlo Polanského film

Asi čtyřicet lidí v úterý večer demonstrovalo před kinem Le Champo v pařížské Latinské čtvrti, které v předpremiéře promítalo nový film režiséra Romana Polanského J'accuse. Informovala o tom agentura AFP. Protestovat proti 86letému filmařovi se lidé rozhodli kvůli novému obvinění ze znásilnění, kterému Polanski čelí. O víkendu jej nařkla francouzská fotografka Valentine Monnierová. Činu se Polanski údajně dopustil v roce 1975, kdy dívce bylo 18 let. Demonstranti před pařížským kinem třímali nápisy jako "V tomto kině se oslavují násilníci" nebo "Polanski perzekvuje ženy". Na jednom z transparentů byla jména žen, které režiséra obvinily ze znásilnění včetně Monnierové.

před 1 hodinou

Za neštěstí v dolech na Karvinsku nemohla OKD, tvrdí vyšetřovací komise

Vyšetřovací komise nezjistily, že by na nejtragičtějších hornických neštěstích v dolech na Karvinsku v letech 2014 a 2015 měla podíl viny těžební společnost OKD nebo některý z jejich zaměstnanců. Řekl to mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

V případě smrti tří horníků 14. listopadu 2014 neštěstí způsobil otřes, který vznikl v hlubině. Další tři havíře zabil v srpnu 2015 výbuch metanu, který se prudce uvolnil při těžbě. Vyšetřování výbuchu metanu, při němž loni v prosinci zahynulo 13 horníků, stále pokračuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy