A teď ta skutečná bitva. USA míří k rozpočtovému útesu

Karel Toman
8. 11. 2012 6:40
Corry nekoupil dům a svět má problém. Znovuzvolením Obamy je nová recese USA o něco blíž
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington - Proti tomu, co se chystá kolem rozpočtu USA, je česká přetahovaná o DPH nedělní piknik.

Amerika musí do konce prosince najít pro rok 2013 celkem 600 miliard dolarů úspor nebo nových příjmů. Jinak se spustí automatické škrty, které Spojené státy pošlou strmým pádem z takzvaného "rozpočtového útesu."

Ještě letos věštil Mezinárodní měnový fond pro USA na příští rok bez desetiny čtyřprocentní růst.  Při pádu do automatických škrtů může naopak největší ekonomika světa zabřednout do skoro stejně hluboké recese. "A pokud Amerika začne znovu kýchat, zbytek světa dostane zápal plic," připomněl i Česku, oč tu běží, ekonom a investor Nouriel Roubini.

Čerstvé vítězství Baracka Obamy přitom paradoxně zvyšuje vyhlídky, že USA do hlubin automatických škrtů skutečně spadnou.

Obamovo vítězství hrozbu nového patu zvýšilo

Rozpočtový útes je zkratkou pro mechanismus, který se spustí, pokud se znesvářeným republikánům a demokratům nepodaří do 31. prosince najít kompromis, jak úspor dosáhnout. V tom případě totiž od 2. ledna nastoupí drastické automatické škrty v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů během příštích deseti let.

Pokud se škrty spustí skutečně naplno, mohou v příštím roce podle Roubiniho z výkonu ekonomiky Spojených států ukrojit 4,5 %. Konzervativnější odhady mluví o třech až čtyřech procentech.

O rozpočet se v USA vede velmi tvrdá ideologická válka. Zatímco Obamovi demokraté chtějí dodržet lhůtu, podle které letos vyprší daňové úlevy prosazené ještě Georgem W. Bushem, a chtějí k nim navrch přidat ještě nové daně zejména pro bohaté, republikáni chtějí Bushovy daňové úlevy prodloužit a nové daně odmítají úplně. Bavit se hodlají jen o škrtech ve výdajích, zejména na Obamou prosazený, Američany oblíbený, a taky hodně nákladný systém zdravotního pojištění. Demokraté pro změnu navrhují škrty v republikány hýčkaném sektoru obrany.

A zatímco demokraté ovládají Senát, Kongres je v rukou nesmiřitelných republikánů. Podle ekonomů proto takto rozdané karty dávaly větší naději na dohodu v případě zvolení Mitta Romneyho.

V říjnovém průzkumu Wall Street Journal si to myslelo 45 % z celkem 48 dotázaných ekonomů. Větší naděje s Obamou spojovalo jen deset procent z nich."Vzhledem k protisměrnému rozložení sil hrozí, že Kongres se do konce tohoto roku nebude schopen dohodnout," napsal v ranním komentáři ke znovuzvolení Obamy také analytik ČSOB Jan Čermák.

Strach z útesu zpomaluje ekonomiku USA už teď

Politický klinč ohledně nekontrolovaně rostoucího dluhu přitom trvá v USA už několik let a řešení se neustále odsouvá. Až hrozící bankrot donutil vloni v listopadu kongresmany takzvané "superkomise", aby kývli na zvýšení dluhového stropu a odložili tak jednání o další rok. A to právě za cenu dohody na automatických škrtech.

U ratingové agentury Standard & Poors však USA tehdy ztratily špičkovou známku AAA, agentura Moody's pohrozila stejným krokem letos v září. Život na dluh to Americe ale neztížilo. Naopak problémy v Evropě a zpomalení v Číně a ve světě jí půjčky ještě víc zlevnily. Takže na rozdíl třeba od Španělska nebo Itálie americké politiky vysoké úroky k dohodě netlačí, protože Spojeným státům platební neschopnost nehrozí.

Robert Johnson z Institutu nového ekonomického myšlení proto v televizi Bloomberg označil rozpočtový útes za "umělý konstrukt ideologického klinče," z nedostatku vůle ke kompromisu. Příčina přitom není ani v jedné z obou stran. Problém je podle něj strukturální a spočívá v příliš velkém vlivu peněz a lobbistických skupin na Washington.

Hrozba dalších vleklých hádek a nejistota ohledně hrozících škrtů přitom americkou ekonomiku vážně poškozují už teď. Agentura Reuters přinesla v srpnu reportáž o tom, jak nejistota dopadá na lidi z továrny výrobce motorů do amerických válečných letadel a vesmírných modulů Pratt & Whitney.

Pokud totiž přijdou ke slovu automatické škrty, přijde rozpočet na obranu příští rok o 55 miliard. "Studie provedená Asociací leteckého průmyslu odhaduje, že automatické škrty v obraně by nakonec mohly vést až ke ztrátě milionu pracovních míst. Přidejte škrty v nevojenských výdajích a počet přesáhne dva miliony," napsala agentura Reuters.

G20 má problém, Corry nekoupil dům

Corry Johnson, jednatřicetiletý mechanik Pratt & Whitney, se agentuře svěřil, že právě kvůli téhle nejistotě odložil koupi svého prvního domu. USA tak už teď kvůli politikaření ve Washingtonu nerostou tak rychle, jak by mohly. A podle realistů u toho nejspíš i zůstanou.

"Nejvyšší sázky dávají ekonomové na plán, který odkládá východisko a nenabízí vážné řešení stávajícího schodku," shrnul Wall Street Journal výsledky průzkumu.

"Samozřejmě že zátěž bude mnohem menší, protože nárůst daní a výdajové škrty budou mnohem mírnější," připouští i Roubini kompromisní zmírnění pádu z útesu. "Ale i v případě, že se fiskální útes ukáže být mírným růstovým hrbolem - pouhých 1,5 % HDP - a meziroční růst na konci roku je pouhých 1,5 %, což se zdá pravděpodobné, rozpočtová zátěž bude stačit, aby zpomalila ekonomiku skoro k zastavení: k hodnotě růstu pouhého 1 %," shrnuje Roubini.

Zmíněný mechanik leteckých motorů Corry Johnson tak agentuře Reuters připomněl, že přezdívka "nicnedělající kongres," kterou si politici vysloužili, je chybná. "Když se po vás žádá rozhodnutí a vy žádné neuděláte, už to je rozhodnutí," řekl mechanik, který se kvůli ideologické válce politiků ohledně rozpočtu bojí koupit svůj první dům.

Tyto Corryho obavy teď sdílí celý svět. "Každá členská země se obává amerického rozpočtového útesu. Je to skutečné nebezpečí pro světovou ekonomiku," řekl pro Reuters 1. listopadu  jeden nejmenovaný vysoký činitel na zasedání nejrozvinutějších ekonomik světa G20 v Mexiku.

"Kongres se naučil žít v patových situacích, nouzových řešeních a nervácích na poslední chvíli. Zbytek Ameriky ale ne," napsala agentura Reuters.

Jste v USA? Napište mi, jak hodnotíte Obamovo vítězství z pohledu ekonomiky USA.
 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát politička SPD Bärbel Basová

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát 53letá politička sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Vyplývá to z informací, které má k dispozici agentura DPA. Ustavující schůze Spolkového sněmu v novém složení, které určily volby 26. září, bude v úterý.

Basovou do vysoké ústavní funkce navrhne vedení parlamentní frakce SPD. Basová je poslankyní od roku 2009 a v současnosti je místopředsedkyní parlamentní frakce SPD. V čele Spolkového sněmu by vystřídala Wolfganga Schäubleho z Křesťanskodemokratické strany (CDU), která si po volební porážce na předsednické křeslo nemůže činit nárok.

Úřad šéfa Spolkového sněmu je protokolárně druhý nejvyšší ve Spolkové republice Německo, hned po spolkovém prezidentovi. Tradičně náleží nejsilnější frakci v parlamentní komoře. SPD zvítězila ve volbách do Spolkového sněmu díky zisku 25,7 procenta hlasů. V minulých dnech často zaznívaly požadavky, aby v čele sněmu stanula žena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy